seznam
zpět
ABYCHOM NÁHODOU… (S1)
hudba Vl. Veit, 1972

Proč asi myslíte, lidi, že žijete
A jak to podivně s žitím nakládáte
Cožpak netušíte čeho se dočkáte
V temnotě žijete, brzo oslepnete
Co s tím naděláme, to všechno musíme
Jiní nám poroučej, my jenom posloucháme
Děláme pouze to, co je nutně třeba
Abychom náhodou nepřišli o chleba

Člověk přece není živ jenom z chleba
Život je vědomí, život je nálada
Život je radost a život je toužení
Pokrm je pro tělo a tělo je k umření
Tohleto všechno se moc dobře poslouchá
Ve skutečnosti je to planá útěcha
K šťastnému životu je jistota potřeba
Abychom náhodou nepřišli o chleba

Jistotu znám jednu a ta je ve smrti
A také že život nikdy se nevrátí
Jistotu znám druhou, že o všechno přijdu
Přišel jsem nevím jak, tak také odejdu
Tyhlety řeči jsou zcela dekadentní
Ovládnem přírodu, jsme lidé moderní
Mystika k životu dávno není třeba
Abychom náhodou nepřišli o chleba

Ach, lidi, lidičky, jaké to mámení
Rozumné se nám zdá temnotou bloudění
Za zdání iluze duši svou prodáte
O vítr na dlani velmi se bojíte
Od tebe se přece urážet nedáme
Máme svou rodinu a k té povinnost máme
Řeči tvé poslouchat, to nám není třeba
Abychom náhodou nepřišli o chleba