Na poli ležela bedna
Dumala, co je to jedna
Jak to, že něrozděluje
A ani neznásobuje

V rozvrzaném víku praská
Písmu po stranách se stejská
Po krásných krajinách v dáli
Co na bednu jména psaly

Pořád jen na cestách byla
Teď najednou dojezdila
V slunci, mrazu nemá práci
Stojí v tiché meditaci

Přemýtaje o jedničce
Cosi vymyslela přece
Žádná víra a velikost
Jen kvalita - jedinečnost

Řád je jeden, druh je jeden
Svět je jeden, duch je jeden
Všecičko je originál
Ach, kdyby to každý chápal

Mocná vzácnost existence
Vsadila si na jedince
Barvou, chutí, místem, tvarem
Na světě se rozlišujem

Jiná čísla, všechna, co jsou
Pouze v představě se pasou
Ve světě je nenajdete
V hlavě s nimi počítáte

Ani nula, pustá prázdnost
Existence, život, radost
V celém vesmíru jsem jedna
Rozvrzaná, stará bedna

V ten moment však traktor s pluhem
Dojel k bedně velkým kruhem
Rozmačkal ji na jeden ráz
Pluh ji podmít, byl orby čas

Pod hlínou v temnotě těsné
Padla na poznání děsné
Jedna jednu znásobuje
Tím, že jeden jen jednou žije