BLUDIČKY JSOU VE MĚSTĚ
hudba Vl. Veit, text J. Hutka podle H. Ch. Andersena, 1967


Jsem bahenní žena a teď vyprávím, protože hodiny bijí dvanáctou
A pak musím zas táhnout ke svýmu kuchtění
Od nepaměti žiju v močále se svou pivní várkou
Lesní bubáci jsou ochlasti a furt žízní
A včera mi všechno vyžahli, protože byl minutovej ples slavnostní
Narodilo se dvanáct bludiček a jak vám dováděly, to bylo srandovní
A každá odlétla do města tři sta šedesát pět lidí svíst
Aby se pak mohla před kočárem ďáblovým vízt
Včera se vylíhly a dnes už ve městě třeští
Pouze blázny do svých sítí nechytí
Ale svedou je na cestu rozumnou
Faráře rozčertí, když se opijou
Básník vlastnil všecko a teď je spoután korunou
Ve škole nevzdělanost vychvalujou
V novinách místo pravdy lež spisujou
Na operačním stole jim ruce ujedou
Ty bludičky ve městě jsou, tvý svědomí na mraky rozkradou

Nóbl událost včera v noci poctila močál
Mezi lidi chtěla robátka maličká
Všichni radostí vejskali, každej se smál
Na klíně jsem je zahřála, já, důstojná bahenní babička
A když je počasí tak jako včera, narodí se i ta dvanáctá
A pak můžou mezi lidi a do bahna je táhnout, hned jak ráno zasvítá
Odvést je od pravdy do neštěstí
Odtáhnout ženský do neřestí
Včera se vylíhly a dnes už ve městě třeští
Pouze blázny do svých sítí nechytí
Ale svedou je na cestu rozumnou
A skrejvaj se pod spodničkou
Moc milenců a málo jich plane láskou
Fotografové ženský pro hnus fotografujou
A ženský ne krásu ale hanbu odhalujou
Ne pro syny, ale pro peníze mužský milujou
Ty bludičky ve městě jsou, tvý štěstí na mraky rozkradou

Bludičky se řádně vzdělaly pro tu slabošskou bandu lidskou
Rusalky je naučily správnýmu těla držení
Krkavci jim řekli kdy přitakávat a to je předností velkou
Od upírů klíčovou dírkou prolézat umí
Cha, cha, to stalo se včera a dnes už mezi námi jsou
Jak tak koukám, támhle z pátý řady se na mě smějou
To není žádná pohádka, to vážně říkám
Že jsem bahenní žena, svý slovo na to dám
Včera se vylíhly a dnes už ve městě třeští
Pouze blázny do svých sítí nechytí
Ale svedou je na cestu rozumnou
V hospodě se namol opijou
Pak jdou domů a zákony přepíšou
V temný ulici tě přepadnou
A pak nespravedlivej rozsudek vynesou
Jdeš to říct lidem, ale lidi nikde nejsou
Jenom oči, samý oči a tvý nervy se třesou
Pod krásným obličejem najdeš krajinu pustou
Ty bludičky ve městě jsou, tvý svědomí na mraky rozkradou