seznam
zpět
DÍVKA (S8)
hudba Vl. Veit, 1976

V davu lhostejných kráčíš opuštěna
S potřebou žít a s krajícem chudoby
Slyšíš na něžnost a na jméno žena
Potkáváš blázny a divné osoby
Mladá a bezbranná s jistotou v prázdnu
Zvednutá touhou a stržená ke dnu

Sex jako přítel ti posílá květiny
Pokaždé v náručí jiného muže
Hvězdnatý orloj a nebeské hodiny
Mlčení, závrať a zrosená kůže
V liteře pohlaví čitelná nejasnost
Rozlehlé pastviny, víno a proradnost

Veselí přátelé z přístavu domova
Vplouvají do noci brousit si ostruhy
Láká je výběh a neděsí obava
Sedmnáct let zná jen koníčky odvahy
Umlkla modlitba k domovské péči
Rány jen samota pokoje léčí

Samota pokoje a okno přízemní
Život jde po svahu, dolů se smeká
Přijď ke mně, zvednu se, uslyším klepání
Můj pramen dívky už do ženy vtéká
Budu se radovat, k smrti tak blízko je
Čistá jak sníh a ten brzy roztaje

Kolik je potřeba předmětů k žití
Peřina, koberec, okno a židle
Na stěně vzpomínky uschlého listí
Kamínek, růženec, šištička z jedle
A potom oči, co v duši se topí
V žaludku hlad a po lásce stopy

Lidi už v řadě jdou, tupí a sedření
Sevřeni pravítkem, není už místo
My se tam nevejdem, budem vyhoštěni
Lidstvo je mazlavé, lepkavé těsto
Nad ránem viděná perlička dívky
Mramor a stín a nehybné křivky

Černá a bílá žádný příběh neskrývá
V zlomených tónech je písnička žití
Zlomené barvy, zlomená šedivá
Světlo, co kruhem si sílu svou krátí
Ulice, myšlenka, zrcátko, úsměv
Mlčení, prázdno, touha a výjev