seznam
zpět

HOSPODSKEJ (S4 S14 M3 R1)
hudba Vl. Veit, 1966

Lidi, to je hmota
Která se sama sežírá
Lidi, to je kus zlata
Který se samo vykrádá
Nemyslej na samotu
Každej na svou smrt zapomíná
V mý hospodě je špína
A špína slunce nehledá

Jsem hospodskej tohodle světa
Svět je zakouřená hospoda
O čtvrtý k ránu zpitá
A z alkoholů šílená
Podávám všechny lihoviny
Ale já je nevynalez
Svět, svět to je kopec hlíny
A v dopoledním slunci kocoviny

Podávám fantastická jídla
Ta podpoří vaše pudy
V mým koření je ta pravá síla
Právo silnějšího nejsou bludy
Strop hospody je falešná ústava
A židle jsou policajti
Každýmu vládne ústava
To hlídaj policajti
Místo světla svítím strachem
Ten osvětluje všechny tváře
A lidi přijdou zase
Strach lidi k hospodě váže

Hospoda je domov náš
Žitím se chceme pobavit
Tohle ví každej z nás
Tohle si nenecháme vzít
Z nenávisti se tloustne
Žádost bystří oči
Vražděním ti svalstvo zhoustne
A lidi jsou samý svaly
Lidská kůže furt tloustne
Tuční necitlivostí
A pro mládí mám zvláštní porce
Mládí je nás všech radostí

  Už pět tisíc let jsem hospodskej
  V mý hospodě byl Kristus ukřižovanej
  Byl sem dovlečenej Jan Hus
  A za jásotu upálenej
  U třetího stolu stál Kennedy
  V pravým rohu je Vietnam
  Tady je moc a ne u zelenýho stolu
  Tady má každej školu
  Za všechno velkej bakšiš mám
  A nikdo se nemusí zvedat od stolu

Místo soli používám závist
Mám jí v kuchyni plný pytle
A lidi sem táhne nenávist
A všichni si žijou vesele
Tuláky si sem nosí
Svázaný do kozelce
Ty tuláky, co choděj bosi
Nad jejich kostmi jsou ty pravý recepce
Má hospoda nemá okna
A nesvítí sem slunce
Tady se každej s každým potká
Tady se podávaj ruce

Do mý hospody choděj všichni
Až na jednoho vandráka
V mý hospodě se opíjí každej
Až na toho věčnýho tuláka
Ten kdo má v hlavě tisíc sluncí
Chráněnej věčným hladem
Ten blázen, co se vydal k slunci
Ikarus mi není vítaným hostem