Listí žloutne, podzim prší
chladným deštěm studí zem
už nezaleje nic, co raší
jen bláto veze úvozem
kde koně z polí táhli seno
před chvílí, však dnes už dávno

Vesnice, ta hnízda v kraji
s kostelíkem na vršku
dvorek a v něm vidle v hnoji
kočka ve svém pelíšku
na půdě, co plná sena
bylinou je navoněna

Romantika kýč svůj barví
stýská si, že minulost
o svých kulisách už neví
život starostí byl prost
drsný život plný dřiny
v beznaději uvězněný

Sobotní hospodská rvačka
v kruhu chlapi sevřela
ženské strach do kouta mačká
každá ještě tančila
levná hudba chvíli hrála
než pálenka jiskrou vzplála

Každý den a každý týden
stejně krutý bez změny
porod, svatba, hrobu kámen
staletími rozdány
jaro, léto, podzim, zima
krávy, koně, seno, sláma

Láska vedle vraždy žila
vášeň vtrhla pod sukni
žena děti porodila
smrt vážila ze studní
mrtvou vodou pak jak chtěla
napájela lidská těla

Osudy a jejich lidé
do vesnice vsazeni
bezčasí svobodu krade
volnost bičem odhání
víra z utažených matic
život chycen v síti tradic

Listí žloutne, podzim prší
chladným deštěm studí zem
tichý hřbitov na návrší
šeptá jméno za jménem
šeptá větru tichým hlasem
vzdálen vane božím časem