seznam
zpět
LŽIČKA (S2)
1971

Mnoho jsem se napřemýšlel
Co mám milé k svátku dát
Dnes v noci jsem na to přišel
A jsem k tomu velmi rád
Dar starý jak lidstvo samo
Jím zajisté bude řečeno
Že jak onen napořád
Tvých rtů se chci dotýkat
Že se to však stydím říci
Dávám ti lžíci

Další přednost toho dárku
Mimo citu vyznání
Na pověšení má dírku
A doplní vzdělání
Každý člověk v každé době
Do úst lžičku strká sobě
A člověka právě lžíce
Odděluje od opice
Nelze snad darovat více
Než je lžíce

Dárek ceny nevídané
Přitom lze říct laciný
I když není chutě žádné
Roznáší chutě všechny
Lžíce božskou vlastnost má
Každým ústům sousto dá
Moje milá, buď jak lžíce
Neb teď ke dveřím blížím se
Hlad mi duši rozvrací
Nesu ti lžíci

Milá ale pospíšila
Vzala lžičku, zabalila
Ještě k tomu papír dala
Na který mi napsala:
Nepotřebuju tvůj dárek
Kupuju si teď kočárek
Byl jsi dobrý v myšlení
V činech tě předběhli jiní
Už se to nestydím říci
Vracím ti lžíci

A tak lžíci v kapse nosím
Sem a tam to světem brousím
A náramně se rozhlížím
Pravou holku vyhlížím
Dívku prostou jako lžíce
Ze které lásky najím se
Ji to ale nezmění
Nebude ke snědení
Víc už nemusím říci
Jí dám svou lžíci