Vyšla děvčina, vyšla jediná
Jako z růže květ
Stála ona, stála, hořce zaplakala
Změnil se jí svět

Ej, co ty pláčeš, ej, co naříkáš
Děvčico moje
Jak já nemám plakat, jak nemám naříkat
Nebudu tvoje

Ej, neplač, neplač a nenaříkej
Však ty budeš má
Lidé mi tě přejí i celá rodina
A pán Bůh to dá

Ty budeš paní, ty budeš paní
Na velkém dvoře
A já budu pánem, a já budu pánem
Při svém táboře

Ty budeš cestou, ty budeš cestou
A já křoviskem
Ej, ty budeš pannou, ej, ty budeš pannou
A já mládencem

Ty budeš horou, ty budeš horou
A já dolinou
Ty pokveteš růží, ty pokveteš růží
A já malinou

Až my umřeme, až my umřeme
Vzkážeme sobě
Ej, zlatá písmena, ej, zlatá písmena
Vyrýt na hrobě

Kdo tady půjde, kdo tady půjde
Vzpomene sobě
Neskončená láska, neskončená láska
Leží tu v hrobě