seznam
zpět
ROKY V NEJLEPŠÍM UTNOU
hudba Vl. Veit, 1967

Teď světla zhasnou, za chvíli půjdete domů spát
Se vším rozejdem se jednou, cejtím se teď nějak sám
Jen loučení zbývá, nashledanou
Vaše stíny se ve tmě rozplynou
Jdem loučením jak pohádkou smutnou
Roky v nejlepším utnou

Určitě tu s váma sedí lidi, se kterýma bych se chtěl znát
Dlouhý večery divnejch řečí a po ránu se tomu začít smát
Jen loučení zbývá, lidi se potkaj
Ráno je pohladí chladnou rukou
A lidská nadšení ochabnou
Roky v nejlepším utnou

Každej jistě víte, že zadarmo vám nezpívám
Každej jistě víte, že pro někoho nezpívám rád
Jen loučení zbývá, jací lidi jsou
Nakonec jen odejdou
Vzpomínky se nám všem rozplynou
Roky v nejlepším utnou

Snad tady sedí holka, kterou dávno znám
Je tady příliš šero a tak ji nepoznávám
Jen loučení zbývá, jednu lásku nepoznám
Kam lidi v životě jdou
Někdy ani k sobě nedojdou
Roky v nejlepším utnou