seznam
zpět
STÁŘÍ (S10)
1987

Opuštěnost stáří na obzoru leží
Času hádá z ruky, pozdí zvony věží
Odpovídá trpce jenom na půl huby
Hořkým vzpomínáním plní smrti žlaby
Tělo ještě bije na poplachy smyslům
Svaly však už chabnou tělesnému poslu

Zahradníci buněk se zlomeným rýčem
Začínají čutat s kornatějícím míčem
Už se třepe v síti raněná mrtvice
Pod zářivkou skalpel ostří knoty svíce
Něžné křivky prsou z dosahu se ztrácí
Květy onanie dluhy dětství splácí

Propast bortí mosty nesplněných přání
Na sesuté skále leží zbytky saní
Výchovou slíbili mocné pláně sněhu
Jízdu plnou smíchu, dopad v tichou něhu
Slibovali lásku, náruč plnou zvratů
Nekonečné množství rozmanitých světů

Nebudu však tasit šavle vyčítání
Sekat jimi hlavy prázdných naplnění
Politické zrady, omyly a pády
Na ně myslet nechci, točím se k nim zády
Jen prosebným hlasem každé další vrásky
Pokorně bych prosil: Ještě trochu lásky!