STÍN PENĚZ hudba Vl. Veit, text J. Hutka, 1967
Z hudebních skříní letí rýmovaná slova Jen stíny po myšlenkách a furt znova
Krasořečnické výlevy lidských manekýnů Čáry, máry s napudrovaným původem
Původ pro davy z obchodních důvodů Panáci ze slámy v honbě za penízem
Profesionální pláč nad světa špatností Jednoduchý refrén, ať si ho zapamatujem
Zpěvákům to ladí, kritici skáčou radostí Zdařile patetické, to zahejbe prodejem
Píseň přece není žádná děvka Panáci ze slámy v honbě za penízem
Písně nás jak bárky splaví do země stínů Do země napudrovaných slov a rýmů
Eventuelně by to mohlo být taky trochu inteligentní Zapneme si rádio, když ráno vstanem
Celej den jsme v ráji, kolem peklo peněžní Panáci ze slámy v honbě za penízem
Stokoruně, vrchnímu Belzebubovi jsme se upsali krví Zlí démoni, desetníci, okovaly ruce tvý
No jo, jenže takhle nerozpřáhneš ruce k objetí slunce A ruce jsou na to, aby vdechovaly život dotykem
A místo abys někam šel, posloucháš písničky o dálce Panáci ze slámy v honbě za penízem
Kolik má stínů tak velký slunce jako je Beethoven Ale posluchači čekají, čert Beethovena vem
Jak Villon oslňuje přes naše černé brýle Ty tmavý brýle s objektívním nesmyslem
Chcem literární čistotu a podle gramatiky se píše skvěle Panáci ze slámy v honbě za penízem
|