seznam
zpět

VĚZENÍ (O2)
1977

Až ve vězení budem chleba jíst
Pak každý z nás si může býti jist
Že provedli jsme tak příšernou věc
Že dostali jsme za ni pevnou klec

A nechoď na mě s politikou
Když jsem zločinec
Neuměl jsem hubu držet
Tak jsem trestanec

Až bachař křikne: Miláčku, běž spát
Ty vděčně budeš postýlku si stlát
A spáse jsi teď kamaráde blíž
Ty postel máš, však svět má jenom mříž

Proč stále dere rmut se na mou skráň
Vždy pyšně jak páv líček červeň chraň
Teď v ešusu ti budou brambor nést
Ostraha velká, to je tvoje čest

  ještě jednou:

Proč stá LEDERER mut se na mou skráň
Vždy pyšně jak PAVLÍČEK červeň chraň
Teď v ešusu ti budou bramb ORNEST
Ostra HAVEL ká, to je tvoje čest

Až jednoho dne propustěj nás ven
To jistě bude nejhorší náš den
My budem muset v pokušení žít
A nebudeme celu svoji mít

Jen ve vězení najdeme svůj klid
Tam nebudeme nad počasím klít
Tam konečně si najdeme svůj řád
Že vězení je, jak jsem Bože rád