„Pokračujte ve vytěžování,“ psala k Lilian Landové Státní bezpečnost v květnu 1979. Snažila se zjistit detaily o protestní jízdě na kolech na podporu Charty 77. Tehdy dvacetiletá studentka nebyla na výslechu poprvé, komunistický režim ji měl kvůli vazbám na „závadovou mládež“ v hledáčku už dva roky. Tentokrát ale mělo vše tragickou dohru, dívka se o měsíc poté zabila. Teď se Landová po 45 letech dočkala soudní rehabilitace, zjistil iROZHLAS.cz.
„Bylo rozhodnuto, že L. L. je účastna soudní rehabilitace v souvislosti s nezákonným zbavením osobní svobody od 16. 5. 1979 do 18. 5. 1979,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Eva Švíglerová. Verdikt, že se s dívkou jednalo nezákonně, padl už koncem září, se zveřejněním se však čekalo na rozeslání procesním stranám.
Státní bezpečnost Landovou zadržela podle archivních dokumentů 16. května 1979 pro podezření, že „se zabývá shromažďováním a rozšiřováním protizákonných písemností, zaměřených proti společenskému a státnímu zřízení“ a dívku umístila do cely předběžného zadržení. Propustila ji po dvou dnech s tím, že se podezření neprokázalo.
Komunistický režim se snažil zjistit hlavně informace o nadcházející demonstrativní jízdě na kolech a malých motocyklech středem hlavního města na podporu Charty 77. „Jmenovaná byla ochotna sdělit orgánům VB jakékoli jí známé informace o své osobě, kromě svých styků. O připravované události odmítla vůbec hovořit,“ píše se ve svazku s krycím názvem Studentka, který StB na Landovou založila v prosinci 1977.
Státní bezpečnost mladou dívku považovala za „závadovou osobu inklinující k hippies a undergroundu“, která je navíc „antisocialisticky zaměřená“. Do hledáčku tajné policie se dostala mimo jiné kvůli tomu, že v obci Svojetín zorganizovala podpisovou akci za propuštění písničkáře Jaroslava Hutky. Udal ji jiný student, který se vrátil z tamní chmelové brigády.
„Ve spise bude prověřována činnost jmenované, její postoje a názory na zřízení našeho státu a na světové dění. Dále bude sledován její styk na party závadové mládeže a na protistátně orientované osoby,“ zní zdůvodnění žádosti o založení spisu, který po dvou letech vesměs zastrašujících výslechů čítal nakonec 130 stran.
Udal ji spolužák
Návrh na vyslovení soudní rehabilitace v souvislosti se zbavením osobní svobody Landové podalo koncem srpna Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1. „Státní zastupitelství postupovalo na základě podkladů z archivního spisu k zadržení Lilian Landové, v nichž byly zaznamenány důvody a okolnosti jejího zadržení,“ přiblížila tehdy státní zástupkyně Katarína Kandová.
Podnět k tomu podal písničkář Jaroslav Hutka, kvůli kterému StB Landovou sledovala. Mladá studentka pražského gymnázia Arabská mu tam na konci 70. let minulého století uspořádala například koncert. „Koncertů na gymnáziích bylo tehdy víc, ale její spolužák byl syn ministra kultury a ten se ukázal jako udavač,“ popsal pro iROZHLAS.cz Hutka, kterého pronásledoval minulý režim kvůli podepsání Charty 77.
Spolužák Landové, syn tehdejšího ministra kultury Milana Klusáka se totiž o vystoupení zmínil doma a tím roztočil řetězec událostí, který o dva roky později skončil tragédií. Hutkovi ale prý nešlo jen o soudní rehabilitaci. Podle něj je to také jeden z pokusů, jak najít, jestli má Landová ještě nějaké žijící příbuzné, byla totiž sirotek a žila u babičky. „Skrze mě zjistila, že existují disidentské skupiny a vrhla se do toho jako střela. Bohužel neopatrně,“ podotkl.
Krátce po založení svazku se štemplem přísně tajné byla Landová vyloučena ze Socialistického svazu mládeže a také z prestižního gymnázia Arabská, kam do té doby chodila. Úřady jí přesto dovolily odmaturovat, ovšem na jiné škole.
Inteligentní a chytrá
V dochovaných dokumentech, které lze pročíst díky online archivu bezpečnostních složek, je Landová popisována jako „inteligentní a chytrá mladá dívka“, která chtěla pokračovat ve studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Kvůli stykům s disentem jí to však nebylo umožněno.
Ve svazku StB se k tomu píše, že opatření, která byla proti Landové vedena, byla za její „protistátní“ aktivitu dostatečným postihem a měla na ni „značný psychický dopad“. V jejich důsledku přišla i o kamarádku Helenu Štráfeldovou, se kterou navštěvovaly bytové semináře. Policejní složky se ji snažily „vytěžit“ a donutit, aby donášela nejen na Landovou, ale také na další účastníky.
Hlavním cílem komunistických zpravodajců však bylo přerušit styky obou dívek. Na pomoc proto k „výchovnému“ pohovoru se Štráfeldovou v útrobách pražské Bartolomějské ulice, kde StB sídlila, přizvali i její matku, pracovnici jazykové školy ministerstva vnitra. „Z celého průběhu pohovoru bylo patrno, že tento splní svůj cíl,“ uzavřela Státní bezpečnost.
Zpátky ale k Landové. Po maturitě si našla práci jako plavčice, nejdříve na bazénu v Hloubětíně, pak na koupališti Džbán. A právě tam si pro ni v květnu 1979 přišla Státní bezpečnost. Zadržela ji kvůli zmíněné protestní jízdě centrem Prahy, která měla skončit svatojánským opékáním špekáčků v Šárce.
Landová tehdy strávila dva dny v cele předběžného zadržení a vzhledem k povaze doby není jasné, co se během těch dvou dnů stalo. Po propuštění se ale zhroutila a skončila na lékařské pohotovosti. O několik týdnů později spáchala sebevraždu svítiplynem. Podle sesbíraných svědectví ji mohlo zasáhnout to, že na ni donášel někdo z jejích blízkých. Historici dnes Landovou označují za „pěšáka disentu“.
23. říjne 2024, Matylda Hofschnaidrová, Kristýna Guryčová, iRozhlas.cz
2024