2024


  2023


  2022


  2021


  2020


  2019


  2018


  2017


  2016


  2015


  2014


  2013


  2012


  2011


  2010


  2009


  2008


  2007


  2006


  2005


  2004


  2003


  2002


  2001


  2000


  1999


  1998


  1997


  1996


  1995


  1993


  1990


  1989


  1986


  1984


  1981


  1980


  1979


  1978


  1977


  1976


  1975


  1973


  1971


  1970


  1969


  1968


  1966


  1965


  Až příliš ospalý Hutka

Jaroslav Hutka je mnohými chápán jen jako folková ikona sedmdesátých let, která žije už pouze minulostí. Tento zjednodušující a povrchní pohled může narušit jeho čerstvé album Koncert v barvách Světlé. Obsahuje totiž zcela nové písně, napsané v posledních třech letech.

Jak název napovídá, Jaroslav Hutka u svého nového alba Koncert v barvách Světlé dal před studiovou nahrávkou přednost záznamu lednového vystoupení ve Světlé nad Sázavou. Představuje se na něm převážně v lyrické poloze, ale proniká sem i jeho spolupráce na televizním cyklu Příběhy železné opony - v textech se dotýká historie, předkládá nepříjemné otázky a nutí k přemýšlení.

Nabízí tak odvrácenou tvář dřívější veselé desky Zvířátka, určené hlavně dětem. Podobně jako na ní se i tentokrát autorsky spojil se svým dávným kolegou, dnes už zapomenutým písničkářem Vladimírem Veitem. A v tom je zásadní kámen úrazu.

Veit je bytostný lyrik, jehož melodie volně plynou, postrádají byť jen náznak agresivity a jakékoliv dynamice jako by se programově vyhýbaly. Naproti tomu Hutka v textech probírá témata, která k živějšímu a naléhavějšímu hudebnímu doprovodu přímo vybízejí. Výsledkem tohoto nešťastného spojení je bohužel fakt, že nahrávka působí zcela ploše a unyle.

Namísto silných písní nabízí rozměr blízký melodramatu, text je alfou i omegou všeho a hudba ho jen podbarvuje. Skladby v hudební nevzrušivosti často splývají a zatímco u textů s poetickým vyzněním ještě mohou fungovat, závažnějším existenciálním a historickým tématům prokazuje hudební složka medvědí službu.

Nejčastěji tak u poslechu vyvstává ono otřepané rčení o dobrém úmyslu, který ale nestačí. U písně Sudety nelze nevzpomenout na mnohem působivější zpracování tématu písničkářem Petrem Linhartem a mnohem lépe než mrazivé historické ohlédnutí Böhmen und Mähren (která by klidně mohla být potomkem někdejšího silného Litvínova) nakonec vyznívá například eroticky laděná Setkání v neznámém těle.

Autor si zkrátka u novinky neuhlídal odstup, písničkám by prospěl pohled zvenčí a lze si jen představovat, co by s materiálem udělal schopný producent a pestřejší aranžmá typu toho, které obstaral na někdejších Veitových deskách multiinstrumentalista Emil Pospíšil. Album si písničkář opět vydal sám v duchu „Do It Yourself“ principu - i to celkem jasně prozrazuje jeho vztah a nechuť k hudbě pojaté jako komerční zboží, která závisí na zájmu většinového posluchače.

Intimní, nepopulárními tématy se zabývající nahrávka je jejím pravým opakem. Nakonec se tedy jedná jen o další krok na písničkářově cestě, která naštěstí stále není u konce.

HODNOCENÍ LN: 2/5
Antonín Kocábek, Lidové noviny, 13. května 2009


Odesílatel: Kocabek Antonin
Datum: 13. května 2009, 15:19:14

tak recenze vysla v dnesnich LN a asi vás s ní moc nepotěším...
TK

No jo, přečetl jsem si to na premiéře filmu Občan Havel přikuluje, ty Lidovky mi půjčil Jirous s komentářem, který by asi nepotěšil vás, ale já to tak zhurta neberu, je fajn, že jsem tam měl velkou fotku, předpokládám, že jste si to poslechl celé a na první poslech vám tam chyběla basa a vůbec nějaká ta ornamentální paráda prodejnosti. To mi nevadí. Do písní jste příliš nepronikl, ale napsal jste svůj názor celkem poctivě i když ne příliš odvážně, ale na úroveň české kritiky to byl docela slušný výkon, takže díky...
srdečně zdravím - Jaroslav Hutka