Hutka slaví šedesátiny
Olomoucký rodák Jaroslav Hutka si zahraje v U-klubu s Václavem Koubkem a Vlastou Třešňákem
Olomouc - Ve slavnostním duchu se ponese středeční koncert Jaroslava Hutky, který se chystá ve 20 hodin do olomouckého U-klubu. Známý písničkář tam totiž oslaví své šedesáté narozeniny. Sekundovat mu budou Vladimír Veit, Václav Koubek a Vlasta Třešňák, takže celá akce bude přímo nabita známými jmény.
Úvod a závěr celého koncertu bude patřit oslavenci, který je zároveň olomouckým rodákem. V říjnu 1978 se musel z politických důvodů vystěhovat do Nizozemska, odkud se v roce 1989 vrátil přímo na Letenskou pláň. Ačkoli se Hutka věnoval i lidovým písním, přesto byl komunistům trnem v oku.
„Oni totiž viděli v jeho textech spoustu jinotajů a narážek, což se jim nelíbilo. A po podpisu Charty musel z republiky odjet. Potom hrával v různých zemích, obvykle pro emigrantskou komunu,” říká pořadatel koncertu Libor Gronský na adresu písničkáře, který se rozhodně brání škatulce folkový.
„Ne, já se za folkaře nepovažuji. Jsem písničkář a cíle mám kumštýřské, nikoli folkové. S těmi několika kolegy, kterých si umělecky vážím, se teď stýkám velmi málo, ale ani není důvod. Jsme individualisti. Mám teď na mysli Třešňáka a Mertu. To, čemu se říká folk, mě ale vůbec nezajímá. Je to strašně rozbředlé. Já mám rád Vladimíra Holana, italskou renesanci a postimpresionismus,” uvedl před časem Hutka, který začal před několika lety po koncertní přestávce znovu vystupovat, častokrát v duu s Radimem Hladíkem.
„Asi před dvěma lety se v Hutkovi něco zlomilo a začal znovu psát nové písničky i texty, takže na olomouckém koncertě zazní řada klasických a známých songů, které si s ním lidé určitě i zazpívají, a zároveň také novinky,” přibližuje pořadatel koncertu Libor Gronský. Podotkl, že mnohé z Hutkových textů, i ty staré čtyřicet let, jsou stále aktuální, přestože se doba mění.
„Člověk zjistí, že ty texty vypadají, jako by je někdo napsal včera. Existují v nich dvě polohy. Hutka hraje stále ještě lidovky, kde jsou témata jasná: život, smrt a láska. A jeho další texty jsou leckdy docela rozverné a jiné zase filozofické a kriticky zaměřené, třeba na konzumní způsob života,” uvedl pořadatel koncertu.
Jak dále řekl, Hutka se na koncertech tváří permanentně optimisticky a často se směje různým historkám, které povídá. „Mívám z toho vždycky velmi dobrý pocit. Ten optimismus, který z něj čiší, potřebujeme všichni. Hutkova vystoupení mně dokážou dobít baterky,” prohlašuje Gronský.
Dodal, že za poslech budou určitě stát také další účinkující. „Koubek bude hrát na harmoniku, Třešňák je zase písničkář na bluesové hraně, má úplně jiný styl zpěvu i hraní na kytaru než Hutka. Nejblíže mu asi bude Veit, má těžší texty, které člověk pochopí až po několikerém poslechu,” komentuje organizátor slavnostního koncertu.
Mladá fronta DNES, 16.5.2007
Hutka slaví šedesátiny v rodné Olomouci
Na koncertě v U-klubu doprovodí písničkáře hosté v čele s Vlastou Třešňákem
Olomouc - Pro mnohé se stal jednou z hlavních tváří sametové revoluce a jeho písničku Náměšť znalo po listopadu 1989 celé Československo nazpaměť. Písničkář, fejetonista a výtvarník Jaroslav Hutka se letos v dubnu dožil šedesáti let. Dnes své narozeniny oslaví koncertem v rodném městě. Na pódiu olomouckého U-klubu se sejde s řadou hostů v čele s Vlastou Třešňákem. Vystoupení začíná ve 20 hodin.
„Na pódiu v Olomouci by se vedle Hutky a Třešňáka měli objevit ještě Václav Koubek, Vladimír Veit a možná i jeden speciální host. Jde vlastně o připomenutí koncertu z roku 1989, kdy tito muzikanti společné hráli na festivalu ve Wroclawi. U příležitosti svých narozenin se Jaroslav Hutka rozhodl sestavu obnovit. Každý z písničkářů odehraje vlastní blok písní, Hutka pak vystoupí s průřezovým repertoárem zahrnujícím původní skladby i lidovky," přiblížil spolupořadatel akce Martin Fitřík.
Hutka začal jako písničkář vystupovat již v roce 1966 a vedle vlastních písní interpretoval moravskou lidovou tvorbu a balady, především ze sbírek Františka Sušila. V roce 1972 spoluzaložil s Vladimírem Mertou a Vlastou Třešňákem písničkářské sdruženi Šafrán. V té době také vznikla jeho nejznámější alba Stůj, břízo zelená a Vandrovali hudci.
Kvůli psychickému i fyzickému nátlaku Státní bezpečnosti se v říjnu 1978 rozhodl emigrovat do Nizozemí. Po návratu v listopadu 1989 zjistil, že jeho oficiálně zakázané písně již stačily zlidovět. „Měl jsem to výjimečné štěstí, že o mě lidi doma stáli a vítali mě, ale stejně mi trvalo mnoho let, než jsem si zvykl, a není už možné zvyknout si úplně," přiznal Hutka. Ihned se zapojil do politického dění a kandidoval do Poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu. V současnosti vystupuje jako ostrý kritik České postkomunistické demokracie.
Na nezájem velkých hudebních vydavatelství o nové nahrávky reagoval Hutka po svém a v roce 2000 založil domácí vydavatelství Fosil. Sám si vypaluje cédéčka v edici Samopal a obaly podobě vlastního linorytu tiskne na ručním lisu. Alba jsou k dostání na písničkářových internetových stránkách a na koncertech.
DAVID KŘESTA
2024