Exkomunista Srp se radním ÚSTR nestane. Proč o rozhodnutí prezidenta schůzují senátoři? divil se

Karel Srp se nestane sedmým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Návrh na jeho jmenování zamítla volební komise Senátu. Nesplňuje totiž podmínky dané zákonem o ÚSTR, který zapovídá kandidátovi členství v KSČ před rokem 1990. Horní komora by tak o jeho jmenování vůbec neměla rozhodovat. "Na své členství v době Pražského jara jsem hrdý," vzkázal Srp členům komise. Sám byl přesvědčený, že ho prezident pouze nenavrhl, jak ukládá zákon, ale rovnou jmenoval.

Bývalý dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp nenahradí v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů zesnulou Naděždu Kavalírovou. Volební komise Senátu, který o návrzích rozhoduje, ho označila za nevolitelného. Jako člen předlistopadové KSČ totiž nesplňuje jednu z podmínek zákona o ÚSTR. "Horní komora by tak o něm jako o kandidátovi vůbec hlasovat neměla," dodal k rozhodnutí komise její šéf Luděk Jeništa (STAN). "Pokud by senátoři rozhodnutí komise nerespektovali, byla by jejich volba nezákonná," upozorňuje členka komise, senátorka Daniela Filipiová.
Sám Srp se v dopise, který poslal tajemnici komise i Filipiové, podivoval nad tím, že o jeho jméně vůbec budou jednat. "Proč o rozhodnutí prezidenta republiky schůzují senátoři?" citoval z dopisu šéf Volební komise Luděk Jeništa. "Já jsem o té dnešní schůzce vůbec nevěděl, neznám žádného z těch senátorů, vůbec jsem nevěděl, že dneska něco takového probíhá. Bylo to uděláno o mně a beze mě," napsal Srp Aktuálně.cz. Podle zákona o ÚSTR prezident republiky o jmenování radních nerozhoduje. Pouze navrhne kandidáta, o kterém poté hlasuje právě Senát. "To panu Srpovi asi uniklo," komentoval Jeništa.
Podle Srpa je podmínka v zákoně, že radní ÚSTR nesmí mít stranickou minulost v KSČ, zvláštní: " Pokud jsem byl členem KSČ, pak je důležité, v jakém období to bylo. Byl jsem členem KSČ během Pražského jara a jsem na to hrdý. V této době, kterou pokládáme za vrchol 2. poloviny 20. století, byl členem i například Petr Pithart, který působí dál. Potom jsem členem komunistické strany rozhodně nebyl," tvrdí Srp.
Paragraf 19 zákona o ÚSTR ale jasně říká, že kandidát nesměl být před únorem 1990 v Komunistické straně Československa. A to Srp byl, jak sám připouští, a dokládají to i historické dokumenty. "Je to doložené členskou kartou, která je součástí Národního archivu," potvrzuje historik Petr Blažek.
Karla Srpa navrhl jako už svého druhého kandidáta do Rady ÚSTR prezident Miloš Zeman. V sedmičlenné radě měl nahradit zesnulou Naděždu Kavalírovou. "Jsem naprosto přesvědčen, že Karel Srp má potřebné morální a lidské kvality pro výkon funkce člena Rady ústavu," odůvodnil Srpovo navržení Zeman.
Hrad rozhodnutí Volební komise označil za "návrat totalitního kádrování". "Podle této optiky by neprosla velká většina disidentů, kdy řada z nich byla v 50. a 60. letech členy KSČ. Pan prezident navrhl Karla Srpa právě proto, že byl odvážný v době, kdy odvaha nebyla levná," řekl na dotaz Aktuálně.cz mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. O tom, koho Zeman nominuje místo Srpa, prý budou jednat později.
Kromě členství v KSČ, které je nezpochybnitelné, Srp čelí i obvinění, že spolupracoval i s STB a aktivně donášel na své kolegy z hudební branže, mimo jiné třeba na Jaroslava Hutku nebo Vlastu Třešňáka. Srp se proti uvedení svého jména ve svazcích bránil soudně. V roce 2000 mu Městský soud v Praze dal pravomocně za pravdu v tom, že ho StB vedla jako spolupracovníka neoprávněně.
Kritici soudního verdiktu ale poukazují na to, že se nezachoval originál údajného dokumentu, ze kterého by se dala ověřit pravost Srpova podpisu. Soud navíc vycházel i z výpovědí bývalých příslušníků komunistické tajné policie.
Jeništa ale upozorňuje, že komise neposuzovala Srpovu morálku: "Volební komise není od toho, aby posuzovala morální kvality člověka a jeho historickou činnost, ale jen od toho, jestli splnil zákonné podmínky. A ty pan Srp jednoznačně nesplňuje," dodal.
V mailu, který zaslal senátorce Filipiové, si Srp také stěžuje na to, že na jednání komise nedostal pozvání. "Čerpáte si z účelových podkladů. Počkejte si na můj další soud. Již to, že jsem z jednání vynecháván, svědčí o něčem shnilém," citovala Srpa z dopisu Filipiová. "Volební komise si nezve kandidáty, my ověřujeme fakta. A to jsou podmínky volitelnosti," komentoval to Jeništa. Srp podle něj může požádat o vystoupení na plénu Senátu, který zasedá příští týden.

Veronika Neprašová, aktualne.cz, 8. 8. 2017