Srp kvůli StB v etické komisi nezasedne, premiér odmítl podepsat jeho jmenování

Bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp se nepřidá k Etické komisi pro vyznamenávání aktivních odpůrců vůči komunismu, jeho jmenování odmítl podepsat premiér Bohuslav Sobotka. Důvodem je Srpova údajná spolupráce s StB. Vůči Srpovi se v úterý vymezila i samotná komise, podle níž pro členství nesplňuje zákonné podmínky.

„Jsem si vědom toho, že pan Karel Srp udělal hodně dobrých věcí pro nezávislou kulturu, bohužel ale udělal také hodně špatných věcí a dlouhodobě a intenzivně donášel STB. Proto nesplňuje zákonné předpoklady pro to, aby byl členem Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Návrhu kontrasignovat jeho členství nemohu vyhovět,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka.
Premiér sice Srpovi přiznává zásluhy z období působení Jazzové sekce během komunismu jako platformy pro neoficiální kulturu, ale jeho spolupráci s StB považuje s působením v komisi za neslučitelnou. Srp měl totiž v letech 1976 až 1983 spolupracovat s StB, jako důvěrník a agent s krycím jménem Hudebník údajně donášel na několik lidí z okruhu představitelů neoficiální kultury.
Srp rozhodnutí šéfa kabinetu přijal chladně, v reakci pro server Lidovky.cz se omezil na jedinou větu. „Neříkám tomu vůbec nic, je to věc pana Sobotky a nemám, co bych k tomu dodal,“ sdělil a na další otázky odmítl odpovídat. Už v pondělí na svém profilu na sociální síti Facebook avizoval, že ministerstvo vnitra požádal o lustrační osvědčení. Sám odmítá, že by se se Státní bezpečností zapletl.
Do premiéra už se kvůli jeho rozhodnutí pustil hradní mluvčí Jiří Ovčáček, Srpa totiž do komise nominoval prezident Miloš Zeman. „Karel Srp jednoznačně prokázal odvahu v době, kdy nebyla levná. Bohuslav Sobotka odvahu neprojevuje, jde za hlasem mediálního mainstreamu,“ napsal na svém účtu na sociální síti Twitter. Sobotka už prezidenta o svém kroku informoval.
Stejně jako předseda vlády se k Srpovi v úterý postavila i Etická komise, zakladatele Jazzové sekce nemá za spolehlivého. „Přijali jsme usnesení, kde jeho jmenování odmítáme,“ potvrdil serveru Lidovky.cz místopředseda komise Prokop Tomek. „Pana Srpa ve smyslu zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu považujeme za nespolehlivého, jeho jmenování je proto pro nás neslučitelné z důvodu důvěryhodnosti,“ dodal Tomek.
Komise o Srpovi jednala v úterý dopoledne, k jednoznačnému stanovisku dospěla za necelou hodinu. Pouze jeden z devíti členů komise se podle informací serveru Lidovky.cz při přijímání usnesení zdržel, ostatní ho podpořili. „Pro důvěryhodnost etické komise u žadatelů o osvědčení a veteránů by to mohlo skutečně působit velmi negativním dojmem,“ vysvětlil odmítnutí Srpa místopřededa Tomek.
V úterý ráno dali od Srpa ruce pryč i bývalí členové výboru Jazzové sekce, kteří se hlásí k jejímu původními odkazu. „Distancujeme se od jeho předběžného jmenování prezidentem Zemanem do Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu,“ stojí na webu Jazzové sekce. „Je to autenitcké vyjádření a vyjadřuje postoj v podstatě všech někdejších členů výboru a aktivistů kromě Karla Srpa a Josky Skalníka,“ sdělil serveru Lidovky.cz Tomáš Křivánek.
Zatímco Srp v roce 1989 navázal na činnost původní Jazzové sekce založením spolku Jazzová sekce – Artforum, jeho bývalí kolegové se k němu připojit odmítli. Naopak se věnují péči o odkaz původního uskupení. Mezi oběma stranami panují už několik let napjaté vztahy. „Připomínáme, že když jsme se rozhodli v roce 2015 zřízením webu www.jazzova-sekce.cz a putovní výstavy aktualizovat povědomí o práci někdejší Jazzové sekce, stupňoval své pomlouvání v internetovém prostředí a snažil se zasahovat proti naším aktivitám zákulisními zásahy, což vše je doložitelné,“ píše se na webu.
Někdejší kolegové Srpa mají jeho údajné sepjetí s StB za jisté, stejně jako badatel a držitel osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu Miroslav Vodrážka. Badatel se v pátečním dopise premiéru Sobotkovi odkázal na řadu historických dokumentů, podle nich Srp donášel například na Jaroslava Hutku, Vladimíra Mertu, Ladislava Zajíčka, Miloše Čuříka, Pavla Turnovského či Jaroslava Neduhu. „Stručné ukázky z archivních spisů dokládají zároveň i závažnou skutečnost, že mnohé zprávy vedly StB k takzvaným rozkladným opatřením proti jmenovaným osobám, a tím je poškozovaly,“ uvedl badatel.

lidovky.cz, Jan Horák, 24. 1. 2017