Karel Srp přikuluje: To psal kokot. Hlavně nepít... Ale Vašek Havel to bral volněji. Povím pravdu o Hutkovi a Rejžkovi

„Charta je přeceňovaná. Bylo to takové ťuťu ňuňu,“ nechal se v rozhovoru pro Týden slyšet dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp, jehož jméno bylo v minulém týdnu hodně skloňováno. Prezident Miloš Zeman jej totiž navrhl do etické komise hodnotící účastníky protikomunistického odboje, a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) jej odmítl kontrasignovat kvůli údajné spolupráci s StB.

Úvodem rozhovoru se Srp vyjádřil k StB, kdy, jak uvedl, soud rozhodl, že byl evidován neoprávněně. Do etické komise rozhodně nechtěl jít za účelem msty, a to i přesto, že ta jej před dvěma lety neuznala za účastníka třetího odboje. „Šlo mi o to, aby tam byl objektivní pohled na věc, který mám zadřený pod kůži. A co se týče rozhodnutí soudu, to se má respektovat, ať dopadne, jak dopadne. Soud nešel ovlivnit, materiál dodalo ministerstvo vnitra, nešlo ovlivnit svědky ani grafologa. Tam jste jako nahatý člověk, do kterého se střílí. A ministerstvo vnitra se proti rozsudku ani neodvolalo. Čili je to v pořádku,“ uvedl.

Následně se obul do písničkářů Jaroslava Hutky a Vlastimila Třešňáka, kteří o Srpovi tvrdí, že na ně donášel. „Z čeho odvozujete autoritu Hutky nebo Třešňáka? Přisuzujete jim autoritu, kterou nemají nebo ji mají vylhanou. Dvacet let Hutku marně žádám, aby mi předložil materiály proti mně,“ řekl rázně. „Jak se Hutka dostal za hranice, když byl trestně stíhán? Jak mohl získat pas, výjezdní doložku, devizový příslib, když byl stíhán za nedovolené podnikání? Nebyl ale takový nepřítel státu, vydal dvě pěkná elpíčka, která schvaloval Ústřední výbor KSČ. Neměl jen přehrávky, aby mohl veřejně vystupovat,“ sdělil Srp.

„Pan Rejžek napsal, že se zachovalo několik set mnou ručně psaných zpráv. Dodnes žádám o jejich vydání, stejně tak o hlášení, které jsem údajně dával. Dosud ani jedno. Ať s nimi přijdou a já se nechám konfrontovat. Já nedělal nic soukromě, pracoval jsem, aby mohla fungovat Jazzová sekce, která pracuje dodnes," hájil se rovněž.

Chartu 77 Srp nepodepsal. „Necítil jsem žádnou potřebu podepisovat věci, podle kterých jsem se beztak řídil. Byly mnohem důležitější dokumenty než Charta 77,“ uvedl s tím, že nikdo se na něj za toto rozhodnutí nedíval skrz prsty. Za důležitější pak považuje například manifest Hnutí za občanskou svobodu, který podepsal.

„Charta byla ťuťu ňuňu, tu proslavil spíše blázinec kolem, jinak by ji komunisti nechali plavat. Hnutí za občanskou svobodu bylo paragrafované znění odporu proti režimu. Peklo se to u Ládi Lise a Rudly Battěka. Požadavek na zrušení vedoucí úlohy komunistické strany dnes zní jako sranda, ale tehdy to bylo jako výzva ke zbourání Hradčan. Všichni – i Vašek Havel – jsme čuměli, že se to tam dalo. To je jediný revoluční dokument. Charta nebo naše spisky o kultuře a svobodě, to byly pomocné věci, které režim nahlodávaly, HOS byl pěstí,“ tvrdí.

A vzpomněl také na první kontakt s exprezidentem Václavem Havlem. „To už je let, to byla asi nějaká pijatika, ještě před Chartou. Možná jsem ho viděl někde v divadle. Já si na pití ale dával pozor a doporučoval jsem v Jazzové sekci moc nepít, bál jsem se, že je seberou a na záchytce podepíší leccos. Vašek to bral volněji, lidé kolem něho si přece jen dokázali poradit. Havel byl však pro nás jeden z mnoha, hrdinové byli lidé mimo Prahu. Lidé jako Petr Cibulka nebo John Bok,“ řekl.

Nechyběla ani slova o setkání s francouzským prezidentem Mitterandem. „První Mitterrandova věta zněla zhruba: ‚Vítám představitele doby včerejší, a jak pevně věřím, i doby příští.‘ Měl jsem po kapsách aspirin, který po kriminálech nedostanete, punčochy a toaletní papír. Vašek Havel měl u sebe kartáček na zuby. A najednou vám taková osobnost řekne něco takového. Pak každý chvíli povídal o svých tématech,“ dodal. „Měl jsem pro něho pár dárků, vedle jiných kazetu skupiny Extempore. Mimochodem, na tu jsem měl podle nějakého včerejšího článku také donášet – to je kokot, kdo to psal," zmínil.

Závěrem pak uvedl, že ho překvapila náhlost, s kterou premiér Bohuslav Sobotka rozhodl o tom, že nebude kontrasignovat jeho jmenování do etické komise. „Na osmdesát procent vím, že to není z jeho hlavy. A těch dvacet procent si domyslete sami…,“ řekl Srp. Zemana, jenž ho do funkce nominoval, podle svých slov poprvé viděl 17. listopadu 1989. „I v té tmě, při špatném osvětlení a všem ostatním jsem tam Zemana s nějakou dámou viděl. Jenže já se nedíval na Zemana, byla tam spousta mých přátel. A že ho kvůli tomu označují za lháře? Tyhle mediální štvanice se objevují pořád. Prostě se to hodilo. Nedej bože, kdyby si tam dal becherovku. Mohly z toho být zprávy, že zatímco studenty bili, Zeman tam chlastal. To jsou úplně nepodstatné věci,“ uzavřel.

Parlamentní listy, vef, 30. 1. 2017