Srp, Zeman a jeho strategie

Druhá nominace Srpa v letošním roce do funkcí v institucích, které se zabývají totalitní minulostí, je jasným vzkazem veřejnosti: Já si mohu dělat, co chci, a kdykoliv si umanu, dostanu se do médií. Odborníci tomu říkají práce s ekonomikou pozornosti.

Srp jako představitel Jazzové sekce kvůli vážnému podezření ze spolupráce s StB nedostal osvědčení, že je protikomunistický odbojář, i když byl vězněn. Poprvé Zeman Srpa navrhl do etické komise, která rozhoduje, kdo bude uznán jako protikomunistický odbojář, ale neprošel. Proti se na počátku roku postavili politici ze všech demokratických stran, včetně předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Minulý pátek 21. července 2017 ho prezident navrhl jako svého kandidáta do Ústavu pro studium totalitních režimů. Jeho nominaci musí na podzim schválit Senát. Člen Rady ÚSTR Michal Uhl prohlásil, že podle jeho odhadu nedostane v Senátu ani deset hlasů.

Karel Srp měl se Státní bezpečností spolupracovat v letech 1976 až 1983 nejdříve jako důvěrník a později jako agent. Městský soud v Praze ale v roce 2000 rozhodl, že ho StB evidovala neoprávněně. Srp jakoukoliv spolupráci u soudu odmítl. Znalecký posudek současně nebyl schopen určit, zda podpis na vázacím aktu, originál se nezachoval, jen tzv. mikrofiš, patří Srpovi.

Rozhodnutí soudu přišlo dlouho předtím, než nový zákon v roce 2007 otevřel archivy Státní bezpečnosti. Podle badatele Miroslava Vodrážky z archivu vyplývá, že Srp se se svými řídícími důstojníky sešel na 151 schůzkách. Srp donášel například na Jaroslava Hutku, Vladimíra Mertu, Ladislava Zajíčka, Miloše Čuříka, Pavla Turnovského či Jaroslava Neduhu. „Stručné ukázky z archivních spisů dokládají zároveň i závažnou skutečnost, že mnohé zprávy vedly StB k takzvaným rozkladným opatřením proti jmenovaným osobám, a tím je poškozovaly,“ uvedl badatel.

Konkrétně mi Jaroslav Hutka, jak jsme o tom již informovali před půl rokem, poslal záznamy vedené pod čísle svazku StB 25280 na Karla Srpa, který měl krycí jméno Hudebník z 22. 9. 1976, z 6. 9. 1977 a z 13. 4. 1978, z kterých vyplývá, že jeho operativními důstojníky z StB byli pplk. Zdeněk Svoboda a nstržm. Jiří Šimák. V posledním hlášení Srp sděluje svému operativnímu důstojníkovi, že Hutka hodlá emigrovat a studovat v zahraničí muziku.

Karel Srp a jeho tehdejší kolegové z Jazzové sekce se po období údajné spolupráce s StB stali terčem represí režimu, po vykonstruovaném procesu v roce 1986 skončil Srp na 16 měsíců ve vězení. Sám Srp i přes uvedená fakta dodnes odmítá, že by s StB spolupracoval. Prezident se tváří, že víc věří jemu než faktům, která jsou známá od roku 2007, a odvolává se na rozsudek soudu, který k nim neměl přístup. Ale asi mu nejde ani tak o pana Srpa jako o to, že v předvolební době se o něm bude zase hodně hovořit.

Psáno pro ČRo Plus, Neviditelný pes, Karel Hvížďala, 27. 7. 2017