Zdroj: ČRo 1 - Radiožurnál Datum: 20.2.2006 Název: Hostem předseda Strany zelených Martin Bursík Jan POKORNÝ, moderátor: Od mikrofonu přejí dobrý poslech Jan Pokorný ... Petr NOVÁČEK, moderátor: ... a Petr Nováček. Jan POKORNÝ, moderátor: Hostem je předseda Strany zelených Martin Bursík. Vítejte. Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Dobrý den. Petr NOVÁČEK, moderátor: Kdyby teď byly volby do Poslanecké sněmovny, podle společnosti STEM by vaše strana získala pět celých šest desetin procenta a podle společnosti SC&C pět celých osm desetin procenta hlasů, čemu to připisujete, pane předsedo? Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Já na to říkám to, že to je velmi dobrý start, protože my teprve druhého března, za necelých deset dní, zahajujeme oficiálně volební kampaň, hned to zahájení bude obsahovat překvapení, navíc já se hodně na to těším, protože doposud vlastně tu komunikaci s médii, s novináři, hodně ta komunikace leží na mně a najednou tady bude tým dalších třinácti političek a politiků, z nich celá řada zajímavých osobností, takže si myslím, že se mi trochu ulehčí a také lidé poznají jiné a zajímavé politiky, což je vlastně nová generace, kterou do té politiky přivádím. A zároveň představíme volební program, takže já myslím, že ten start je způsoben tím, že přeci jenom už s těmi médii více měsíců se bavíme, přeci jenom už ty základní priority známe. Jan POKORNÝ, moderátor: Takže odpovídáte, pardon, na Petrovu otázku tím, že se už více bavíte v posledních měsících s médii, a proto se stalo, že u dvou společností, které se zabývají volebními preferenci, jste překročili onu pětiprocentní hranici? Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Já si myslím, že to je tak, že jsme se stali pro občany reálnou alternativou, začali nás brát vážně, začali vnímat témata, s kterými přicházíme a nakonec i politický styl, protože my jsme naprosto principiálně si řekli, že odmítáme ten typ politiky, která tady převažuje, která je velmi arogantní, agresivní, vzkazujou si přes média politici vzkazy, ta rétorika je taková, že místo aby řekli nemáte pravdu, tak říkají lžete, namísto nemluvíte k věci, říkají kecáte, tohle je, myslím, politický styl, kterého už mají všichni dost. Jan POKORNÝ, moderátor: Teď jim něco vzkazujete přes média, tedy jestli tomu dobře rozumím. Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Těm dalším politickým stranám. Já jim to milerád poradím, protože si myslím, jestli se nám ... Jan POKORNÝ, moderátor: Ne, že jim to vzkazujete přes média. Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Jestli se nám podaří ... Jan POKORNÝ, moderátor: Vy jste říkal, že si vzkazují přes média různé názory a vy teď děláte to samé. Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Ale já ne, ne, ne, ne, to ne, já je neosočuju ty politické strany, já popisuju komunikaci, která tady je mezi těmi politickými stranami, já přesně neřekl o nikom z těch politiků, že lže, anebo že kecá, to přeci není pravda. Jan POKORNÝ, moderátor: Já jsem tady neřekl, že /nesrozumitelné/, to jste řekl vy. Petr NOVÁČEK, moderátor: Zmínil jste o alternativě, o Straně zelených jakožto alternativě, před deseti dny jste v Právu řekl toto, byl jste konkrétnější: "Všechny průzkumy preferencí říkají, že tentokrát máme monopol na alternativu pro občany, kteří nejsou spokojeni s existujícím stavem české politiky." Potud citát. Jako alternativa se voličům nabízí také SNK-Evropští demokraté, hnutí Nezávislí, Nezávislí demokraté a jistě se objeví ještě další politické formace. Proč vy si přisvojujete monopol na alternativu pro voliče? Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Abyste to správně pochopil, já tím neříkám, že jsme jedinou alternativou, já tím říkám, že jsme jedinou reálnou alternativou, která má reálnou šanci na vstup do sněmovny a na ovlivnění vlastně povolební situace v České republice, takhle je to míněno. Samozřejmě, že já respektuji to, že tady jsou další pokusy dalších politických stran a jejich různých uskupení, které se o to pokoušejí, ale když se podíváte na průzkumy veřejného mínění za prvé a za druhé, když se podíváte na to, pro jakou politickou stranu je na české politické mapě ještě volno, tak zjistíte, že to je skutečně jenom pro zelené, protože ty další strany se ideologicky vymezují k nějakému politickému proudu, který tady de facto v té politice a v parlamentu už obsazen je. Jan POKORNÝ, moderátor: V tom citovaném rozhovoru jste vyjádřil i názor, že Strana zelených se může dokonce stát takzvaným "kingmakerem", stranou, která rozhodne o tom, jak bude vypadat příští vláda. Jaký volební výsledek bude vás, bude podle vás pro takovou roli zapotřebí? Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: To nedokážu vůbec říct, všechno tomu zatím nasvědčuje, protože mě ta volební aritmetika zas až tak moc nezajímá a ty otázky čtyři měsíce před volbami, s kým půjdeme a jak reagujeme na stojedničkovou koalici, kterou bysme dali dohromady s ODS a s KDU-ČSL, já si myslím, že tohle je příliš brzo a odpovídám na to, že jde o to, o čem to bude a ne o ty počty, a takže nedokážu říct, kolik potřebujeme my získat mandátů a procent, abychom tuhle roli sehráli. Já jsem pouze popsal situaci, že se může stát, to není našim přičiněním, prostě taková je politická situace, že my budeme skutečně rozhodovat o tom, jak ta vláda bude vypadat. Petr NOVÁČEK, moderátor: Ještě stále počítáte se zhruba osmiprocentním volebním ziskem, tak jak jste to několikrát řekl? Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: No, tak ono to začíná vypadat tak, že bysme mohli dosáhnout i více. Petr NOVÁČEK, moderátor: No prosím. Rozhodli jste se, jak jste prohlásil, že necháte na voličích, ať si Stranu zelených na pravo-levé škále zařadí oni podle vašeho programu a vašeho konání. Pane předsedo, předpokládáte, že věcný základ vašeho volebního programu bude originální, tak originální, že pro něj voliči budou hlasovat bez toho, aniž by předem věděli, zda po volbách zakormidlujete doleva, nebo doprava? Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Ano, tohle očekávám. A já dobře těm otázkám nerozumím, protože jsem pořád tlačen do situace, jako kdyby tady všechny politické strany musely předem říct, jestli půjdou s ODS, anebo s ČSSD, a tohle je jakási tady kultura a do té doby, dokud to neřeknou, tak jsou nečitelní a jako kdyby tady rozhodovaly o tom, jak ta politika bude vypadat, tyhle dvě velké politické strany, ale proč bychom tohle měli říkat? Já skutečně na politikách obou dvou těch politických stran vidím něco, co tam je pozitivního, vidím tam také negativa, postupně se začínáme dostávat k obsahu a postupně prezentujeme naše témata, která jsou nová v té politice a zároveň se vlastně i ukazuje, že tím začínáme, tou naší rolí, o které jsme tady se bavili, o tom, že bychom mohli mít rozhodující slovo v tom, jak bude vypadat ta povolební koalice, jestli tady bude ten Afghánistán, anebo, anebo Tanzánie, jak to někdo popsal dneska v médiích, tak se ukazuje, že už v tuhle chvíli začínáme mít vliv na ty politické strany, to znamená, ony začínají uvažovat o těch našich tématech, viz přesvědčování premiéra, kdy přesvědčoval své poslance, aby se více věnovali ekologii, anebo, nebo nějaká vyjádření z ODS o tom, že ekologická daňová reforma pro ně je také zajímavé téma a tak dále. Jan POKORNÝ, moderátor: Neříkejte, že vám ale takováhle vyjádření stačí ke štěstí, že prosadíte zelená témata, respektive že jiné strany třeba i pod vaším vlivem prosadí zelená témata. Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Mně bude, jaksi záleží na míře toho štěstí, a to bude záležet na těch povolebních jednáních. My půjdeme na ta jednání a budeme mít téma odklon od ropy, ekologická daňová reforma, otevřené střední a vysoké školy bez zkoušek pro studenty, jedno procento na kulturu, nové zakotvení ochrany spotřebitele tak, že stát skutečně bude bránit spotřebitele před monopoly a před zneužíváním dominantního postavení a další a další témata, a ta míra mého štěstí a našeho štěstí bude záviset na tom, nakolik ti partneři političtí porozumí tomu, že nám o to skutečně jde, o ten obsah, že nám nejde o ty, o ty počty, které dají dohromady nějaké číslo. A uvidíme, jak uspějeme. Jan POKORNÝ, moderátor: Vy jste říkal, že nerozumíte některým otázkám, které právě směřují do budoucnosti, ta otázka může znít i jinak, jestli třeba nechcete být na české politické scéně, řekněme, jakýmisi zelenými lidovci? Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Tak, pojďme analyzovat lidovce, jak jsou na tom v tuhle chvíli lidovci. A Miroslav Kalousek jako předseda ... Petr NOVÁČEK, moderátor: Řekněme v tom smyslu, že jejich nestor Šrámek je vždycky alokoval nad politický střed, čímž naznačoval, že to je strana, která se podle okolností, a tím nemyslím nic špatného, může pohnout tu doprava, tu doleva, pokud jde o to, aby dosáhla maxima svého programu. Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Jde o to, no, však jde o to, jaká je ta motivace toho politického rozhodování. Kdyby ta politická motivace byla vždy dostat se do vlády, a to znamená dostat ty funkce a tam si sednout a využívat té pozice, pak by tahle role mohla být vnímána negativně, nebo logicky by byla vnímána negativně, a mně to někdy ta otázka zní trochu pejorativně, jestliže tou motivací naší je při těch jednáních prosadit co nejvíce z témat politických, která považujeme za důležitá, kvůli kterým vůbec v té politice jsme, kde máme intenzivní pocit, že česká politika i evropská prohrává souboj s časem, kde skutečně jde o kvalitu života nejenom těchto generací, ale i budoucích, tak jestliže v té debatě jde o takhle vážná témata, tak je to přeci naprosto seriózní a solidní. Proč bychom měli v tuhle chvíli tady přijmout tuhletu ideologickou rétoriku a tenhle pohled a jenom se dívat na, jenom se rozhodovat mezi levicí a pravicí, když samy tyhle strany v tom dělají ohromnou paseku, vždyť ony se chovají tak, že popírají samy tohle sebezařazení na té politické škále. Petr NOVÁČEK, moderátor: Myslíte si, že to levo-pravé dělení, tak jak existuje v politických vědách od konce devatenáctého století, je už vlastně přežilou záležitostí? Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Já si myslím, že se začíná překonávat. Skutečně si myslím, že dochází k určitému zvratu a zlomu a tím, že se tady objevují úplně nová témata, že vlastně najednou jsme v situaci, kdy civilizace je ohrožená teroristickými útoky, kdy je civilizace ohrožena ropným šokem, kdy dojde během několika let, do deseti let dojde ke zlomu a zásoby ropy půjdou dolů, kdy skutečně se musí civilizace připravit na to, že nebude, že nebude /nesrozumitelné/ na to, abychom létali, abychom komunikovali tímhle způsobem mezi sebou. To všechno jsou vlastně výzvy, které v tuhle chvíli už začínají mít konkrétní obrysy a je potřeba na tohle najít politická řešení, jak na národní úrovni, tak na mezinárodní úrovni v kooperaci, a ty klasické ideologie, sociálnědemokratické, křesťanské, s tímhle neumí pracovat, protože to jsou témata, která jsou úplně nová v té politice, čili myslím si, že skutečně tyhle jako tradiční recepty té levice a pravice a větší akcent jaksi sociální a více liberální v oblasti ekonomické, nechci to popírat úplně a sami si dáváme pozor, například v ekonomickém programu ten náš program je hodně liberální, ale na celou řadu témat politických prostě tohle dělení nestačí. Jan POKORNÝ, moderátor: A pod tlakem těch témat, o kterých jste mluvil na začátku své odpovědi, se také nějak mění ten vlastně společný jmenovat všeho, oč z vedení usilují, před chvílí jste to řekl, ta kvalita života? Pod tou si přece každý představuje něco, něco jiného, jakého má společného jmenovatele tenhle ten terminus technikus kvalita života ve vašem podání? Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Kvalita života je velmi široký pojem. A zdaleka ... Petr NOVÁČEK, moderátor: No právě. Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: No, a proto je to téma, které je nám tak vlastní a tak blízké. Vlastně na tomhle terminu techniku chceme ukázat, že nejde nám jenom o ochranu životního prostředí v tom užším slova smyslu tak, jak tady v České republice je chápána, my jsme v tomhle skutečně v kindergarten, v té mateřské školce, a tady se teprve teď vlastně i vaši kolegové novináři učí, co to jsou zelení, ještě donedávna házeli do jednoho pytle mezi zelené univerzitní profesory, nevládní ekologické iniciativy, stranu a další. Jan POKORNÝ, moderátor: Ruku na srdce, pane předsedo, zelení to těm novinářům příliš nezlehčovali, alespoň ne ti čeští. Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Já to přijímám tuhle, tuhle vaší připomínku a doby se mění, časy se mění, což vidíme. A takže ta kvalita života je skutečně, to je, to jsou témata, která se bytostně dotýkají každodenního života obyvatel i budoucích generací a netýkají se jen životního prostředí, týkají se veřejného prostoru, týkají se atmosféry ve společnosti, týkají se pocitu bezpečí, týkají se mezilidských vztahů, to všechno je přeci hrozně důležité v životě. My žijeme život jenom jeden a je příliš krátký na to, abychom byli neustále naštvaní, neustále si nadávali, poslouchali politiky, jak si vzkazují arogantně cosi a ten život utíká, tak by bylo, docela by stálo za to žít trochu větší v pohodě a trochu si ten život užívat. Petr NOVÁČEK, moderátor: Do jaké míry je podle vás kvalita života přímo úměrná stupni ekonomického rozvoje země? Protože to pro leckoho, kdo bude vnímat vaše věty, může být zcela zásadní téma. Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: No, podívejte, jsou lidé, kteří žijí kvalitně a nemají téměř nic, když já jsem v roce 88 byl ilegálně v Tibetu a setkal jsem se tam s řadou rodin a lidí, kteří neměli skutečně nic, ono to souvisí s tou jejich filozofií, ale byli otevření, byli srdeční, byli připraveni rozdávat to téměř nic dalším lidem a byli to vyrovnaní lidé, jejichž kvalita života byla o několik řádů vyšší, nežli kvalita života tady nějakého člověka, který rychle zbohatl, má tři automobily, šestou manželku a má pocit, že vlastně už mu vůbec nic nechybí, ale přitom mu toho chybí hrozně mnoho. A takže to nesouvisí úplně s tím ekonomickým zázemím, za prvé, to jako subjektivně, z pohledu toho člověka. A objektivně je to tak, že dlouhou dobu se mělo zato, že vlastně tak, jak ekonomika je rozvinutá, jaký je hrubý národní domácí produkt, tak podle toho vlastně teprve ta ekonomika vytváří zdroje pro to, aby mohla investovat do životního prostředí a do těch dalších jaksi aspektů, které souvisí s kvalitou života. Tohle už je také přístup, který je dávno překonaný. Tady efektivita modernizace společnosti, to není tak, že nejdříve si vyděláme a pak začneme někam montovat nějaké odlučovače tak, abychom mohli dýchat, my musíme zmodernizovat tu ekonomiku a přijít s novými technologiemi od samého gruntu a jako hlavní parametr té modernizace ekonomiky tam dát právě energetické úspory, účinnost i materiálovou účinnost a jaksi založit naší ekonomiku konkurenceschopnou právě na tom, že nebude plýtvat, ale bude šetrná. Jan POKORNÝ, moderátor: Hostem dnešního Radiofóra je předseda Strany zelených Martin Bursík. Přišlo také na vaší adresu, respektive na naší e-mailovou adresu několik dotazů elektronickou poštou na vás, pane předsedo. Například pan posluchač Dudáček se ptá: "Pane Bursíku, ekologové zase vyhrožují, že budou komplikovat stavbu automobilky Hyundai na severní Moravě. Jaký je váš názor jako šéfa ekologické politické strany na toto počínání?" Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: My jsme k automobilce Hyundai vydali několik pozic formou tiskových zpráv, včera jsem o tom debatoval i s ministrem průmyslu Urbanem, ten náš postoj k těmhle velkým investicím obecně je následující. My máme zato, že tady byl, prošla určitá etapa, kdy jsme využili té komparativní výhody, že Česká republika je na hranicích bývalé evropské patnáctky, že tady je stabilní makroekonomické prostředí, že tady je relativně dobrá infrastruktura a skutečně sem přišli velcí investoři, zlepšila se exportní schopnost, výkonnost naší ekonomiky a tohle je etapa, kterou my máme zato, že bychom měli uzavřít, že bychom se na ty velké investiční, na investiční pobídky a na vůbec podporu investic měli podívat trochu z jiného úhlu. Tady totiž zakládáme ekonomiku, která se opírá o několik málo velikých firem a tenhle vývoj také, jak se ukazuje, má svá negativa, protože vytváří se veliký nápor na infrastrukturu, na dopravu, kamionovou dopravu, na ekologickou zátěž a vytváří to to riziko, že některá z těch firem klekne, takže my máme zato, že by ta politika státu se měla přesměrovat od těch velkých investorů k malým a středním a především ke službám, jsme proti tomu, aby Česká republika poskytovala rozsáhlé daňové prázdniny, absolutně jsme proti vyvlastňování soukromých pozemků za účelem prodeje soukromým investorům, a stejně tak se nám nelíbí pokus státu vlastně sanovat krachující podniky z veřejných prostředků. Tohle jsou naše principiální přístupy, neznamená to, že jsme a priory proti investičním pobídkám, ale ty parametry, ty parametry, které stát nastavuje, by se měly měnit. A konkrétně v tomhle případě jsem navrhli, aby namísto čtyřproudové silnice na Slovensko do té automobilky Kia, aby se tam postavila jenom krátká železniční vlečka a stávající železniční trať z Frýdku-Místku do Českého Těšína, aby byla jaksi zkapacitněna, a pak může všechno jezdit vlakem na Slovensko, nemusí jezdit kamiony. Petr NOVÁČEK, moderátor: Nechal jste se slyšet, že Strana zelených nebude před volbami zastírat nepopulární kroky, jež je podle ní třeba učinit. O kolik procent stoupne podle vašeho odhadu cena elektrické energie, plynu a uhlí, až budou zatíženy ekologickou spotřební daní, kterou propagujete a EU ji na nás požaduje, pane předsedo Strany zelených? Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Tak, předně vám musím říct, že z minulého roku na tento rok Energetický regulační úřad oznámil růst ceny elektřiny o osm celých devět procenta a my jsme podrobně s experty analyzovali, jak to skutečně dopadlo pro domácnosti, to je devět různých tarifů na hladině nízkého napětí, a zjistili jsme, že ten růst cen elektřiny je mezi patnácti až čtyřiceti osmi procenty a třeba elektřina pro tepelná čerpadla, což je velmi ekologické vytápění, kde se jenom třetina elektřiny využívá pro pohon toho čerpadla, zdražila o jednadvacet procent, tak abychom viděli, v jakém prostředí se nacházíme. Ten náš koncept vychází z toho, že elektřina se vyrábí z různých zdrojů, které různým způsobem zatěžují, demolují životní prostředí, nejvíce škodlivé jsou tady hnědouhelné elektrárny, kde ta elektřina na patě elektrárny stojí kolem koruny a správně podle propočtů objektivní, založených na objektivní evropsky uznávané metodě ExternE ta cena elektřiny by měla být o korunu dvacet dražší, vyšší. To znamená, my říkáme v té koncepci ekologické daňové reformy, že konkrétně elektřina z uhlí by měla v perspektivě následujících zhruba dvanácti let postupně se zvyšovat tak, aby skutečně v té ceně na konci byly zahrnuty škody na životním prostředí, méně se bude zvyšovat cena elektřiny z uhlí z černého, a cena elektřiny z plynu bude prakticky stabilní, cena elektřiny z obnovitelných zdrojů bude od spotřební daně osvobozena, protože tam žádné škody na životním prostředí prakticky nejsou. A spotřebitel ... Jan POKORNÝ, moderátor: A jenom stručně, pane ... Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: ... bude mít vlastně právo vybrat si původ té elektřiny. Naše představa je, že třeba České dráhy si budou nakupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů energie. Jan POKORNÝ, moderátor: A váš postoj v téhle souvislosti k jaderné energetice na území České republiky zůstává neměnný, i když třeba některé evropské státy právě vzhledem k tomu, co se děje i s ropou, přehodnocují své koncepty? Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Náš postoj k jaderné energetice je skeptický, my, není to priorita, se kterou bychom šli do toho, co těchto voleb, dlouhodobě jaksi jedna věc je zcela zřejmá, a totiž to, že z našeho pohledu je nepřijatelné uvažování o výstavbě nějakého dalšího bloku jaderných elektráren tak, jak se to tu a tam objevilo v Temelíně, čili pokud půjde o nějaké nové jaderné elektrárny, tak tady skutečně bude mezi námi a našimi politickými partnery ohromná skála, která bude nepřekonatelná. Pokud jde o stávající ... Petr NOVÁČEK, moderátor: To budete ale obtížně hledat koaliční partnery, pokud takováhle situace nastane, nemyslíte? Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: No, to není pravda. Ono totiž role politických stran a státu v energetice se strašně přeceňuje. My pořád žijeme v představě, že stát plánuje energetické zdroje a staví je, ale my tady máme liberalizovaný energetický trh, je tady, nebo měli bychom mít, je tady, měla by tady být konkurence ve výrobě a v obchodování a ty utility, ty elektrárenské společnosti se chovají daleko racionálněji, nežli stát, čili my máme pro to recept, my navrhujeme, aby ČEZ byl privatizován a v tu chvíli tyhle ideje na to, že by tady měly vznikat další jaderné elektrárny, odplynou někam do minulosti. Jan POKORNÝ, moderátor: Děkuju za odpověď. Martin Bursík, předseda Strany zelených. Telefonická část, i dnes je vám k dispozici telefonní číslo 221552155 a druhý telefon 221552255 a čekáme šest vašich telefonických otázek. Dobrý podvečer, hostem dnešního Radiofóra je předseda Strany zelených Martin Bursík. Máte slovo. posluchač: Dobrý den, tady Svoboda. Mrzí mě trochu, že je tam pan Bursík a ne třeba pan Cibulka z Pravého bloku, je to škoda, ale co se dá dělat. Otázka zní, jaký význam by měla v parlamentu Strana zelených, když půjde podobně jako lidovci se sociální demokracií, s ODS? Třeba takový váš člen Petr Uhl by se nebránil podpoře komunistů a třeba pan Štětina naopak byl pro zákaz komunistické strany. Děkuji, na shledanou. Jan POKORNÝ, moderátor: Děkujeme za otázku, hezký večer. Druhý telefonický dotaz, prosím, tady je Radiofórum. posluchač: Jsem to já, ano? Jan POKORNÝ, moderátor: Ano. posluchač: Tady Brno, Musílek. Já bych měl na pana předsedu tuto otázku. Jak by řešil současný problém, že produktivita všeho, zemědělstvím počínaje a různým průmyslem konče, je tak velká, že lidi nestačej svými výdělky spotřebovat, čili kupovat všechno to zboží, který je k dispozici, že se musí omezovat zemědělská výroba a tak dále, a že se lidi zadlužují, protože prostě firmy dělají, reklamujou všecko možný, aby lidi zblbly a aby si půjčovali, že to je dobrý. Jan POKORNÝ, moderátor: A vaše otázka zněla, jak by to Martin Bursík řešil. posluchač: A moje otázka je, co by, jak by to řešil tento problém? Jan POKORNÝ, moderátor: Dobře, děkujeme, děkujeme, pane Musílku. posluchač: Prosím. Jan POKORNÝ, moderátor: Haló, třetí otázka, dobrý podvečer. posluchač: Dobrý večer, tady Jarda, Praha. Já bych měl na pana Bursíka dotaz takovej, když jsou ekologové a zelený, co budou dělat s těma komunálníma odpadama, který sem Němci navezli? Jak to, že dávno už jejich aktivisté tohle nezjistili a proč neprotestovali u policie, u celníků a u dalších lidí, který jsou za to zodpovědný? Protože dneska bylo řečeno, že to zase zaplatěj daňoví poplatníci. Já už těhlech úředníků mám plný zuby, dalo by se říct. Já myslím, že nebudu sám. Jan POKORNÝ, moderátor: Ano, co dělat s dovozem odpadu ze zahraničí. Děkujeme, hezký večer. posluchač: Děkuju, na shledanou. Jan POKORNÝ, moderátor: Čtvrtý dotaz, prosím. posluchačka: Haló? Dobrý večer, Suchá. Já jsem jenom chtěla se zeptat pana Bursíka, když hovořil o tý ekologický dani a že by se zlevnily sociální a zdravotní pojištění, nebylo by lepší, abyste podporovali takový ty alternativní zdroje typu solárních zařízení a takový, protože to je příšerně drahý. Heleďte, já bydlím na vesnici, kde jenom z těch lidí, co tam bydlí, tak jenom dvě rodiny pracujou, a ty všichni jsou v důchodu ty ostatní, anebo jsou nezaměstnaný, tak ty jako na tom žádnou slevu nebudou mít, ale tam se jinak topit ani nedá, protože tam není plyn, tam de facto není voda, tam teda vodovod, tam všechno ze studní, tak jako tuhle s tím. A ještě jsem vám chtěla říct, jak jste tam mluvil o tý kvalitě života, já s tím plně souhlasím, jenomže nevím, jak to budete teda uskutečňovat, nevím s jakoukoliv vládou, to je jedno, protože já jsem v osmdesátým devátým opravdu neměla nic a i to nic mi pravicové vlády sebraly, takže já jsem jako na ně dost naštvaná teda. Děkuju vám, na shledanou. Jan POKORNÝ, moderátor: Děkujeme, zejména za tu otázku a prosím pátý dotaz. posluchač: Dobrý večer, já jsem Smutný. Jan POKORNÝ, moderátor: Dobrý večer. posluchač: Já si myslím, že pan Bursík bude trojským koněm pravice, ale konkrétní otázka. On nám vysvětlil, že za deset let nás čeká ropný šok, vyrábění energie z uhlí se mu nelíbí, k jaderné energetice má negativní vztah, a tak by mě zajímalo, jak si představuje energetické zabezpečení a ať nemluví o větrnících a solárních panelech a takových věcech, na které už dneska já doplácím v každém účtu na elektřinu. A chtěl jsem se, ještě jedna malá otázka, skutečně kandiduje paní Kuchtová z Jihočeských matek za jeho stranu? Ta má úplně naivní a iracionální stanoviska k jaderné energii. Jan POKORNÝ, moderátor: Dobře, jste to vy, pane senátore? Haló. posluchač: Ne. Jan POKORNÝ, moderátor: Pardon, že shodou okolností znám jednoho senátora, který se zabývá životním prostředím, jménem Smutný. posluchač: Bohužel nebo bohudík nejsem, nemám takové zaměstnání. Jan POKORNÝ, moderátor: Jasně. Petr NOVÁČEK, moderátor: Říkal bohužel nebo bohudík. Jan POKORNÝ, moderátor: Děkuju za otázku a prosím šestý, poslední dotaz. posluchač: Borovička, dobrý den. Jan POKORNÝ, moderátor: Dobrý den, pane Borovičko. posluchač: Já mám jenom dotaz takovej zajímavej, že tady se baví, tady se bavíme o ekologických daních a tak dál, ale že třeba ČEZ má čistý zisk sedmnáct celých dva miliardy a šéfové tam berou stovky milionů, a to je vlastně čtvrt státní, polostátní firma, tak by mě zajímalo, kde to sebere, když se stále zdražuje elektřina, že jo, ročně a ročně? To je všechno, díky. Jan POKORNÝ, moderátor: Děkujeme. Máme za sebou telefonickou část, hostem dnešního Radiofóra je předseda Strany zelených Martin Bursík. Otázka tlumočí Petr Nováček. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pokusím se je hlavně po sobě přečíst. Pane předsedo, ten první pan posluchač jménem Svoboda chtěl vědět, jak to s váma bude ... Jan POKORNÝ, moderátor: Jaký význam bude mít v parlamentu Strana zelených? Petr NOVÁČEK, moderátor: ... v Poslanecké sněmovně, kdy na jedné straně bude sociální demokracie, na druhé straně ODS a přidal k tomu to, že nejste názorově podle něho asi homogenní. Zmínil se o panu Uhlovi, který má blíže k levici, mluvilo se, zmínil se o panu Štětinovi, který naopak je, má velmi negativní vztah k jakékoliv spolupráci s komunisty. Jan POKORNÝ, moderátor: Připomeňme, že senátor Jaromír Štětina není členem Strany zelených. Petr NOVÁČEK, moderátor: Ale je senátorem. Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Ano, pan Svoboda mluvil o tom, že stejně půjdeme s ČSSD a ODS, jestliže půjde ČSSD a ODS spolu, udělají velkou koalici, což popravdě řečeno, jestliže, a já myslím, že teď ta pravděpodobnost už je velmi malá, ale kdybychom my se nedostali do té sněmovny, tak ta velká koalice je velmi pravděpodobná. Ta naše role, za kterou také nemůžeme, prostě taková je, takto vychází v té politice, je taková, že my jsme politická strana, která může skutečně účinně zabránit té velké koalici, protože i kdyby chtěli se mezi sebou dohodnout, jakože se dobře znají a polovina té politiky je virtuální politika, která je hraná navenek a je tam mnoho těch věcí dohadovaných předem, tak i kdyby tohle chtěli udělat, tak to pro ně bude daleko těžší obhájit před veřejností, jestliže tady budou jiné alternativy se zelenými, tak jak se o tom mluví, Afghánistán, Tanzánie. Ale my s nimi s oběma nepůjdeme, každopádně na to nás už ani nebudou potřebovat a potom budeme v opozici a budeme opozicí důslednou ve prospěch občanů. Pokud jde o stanovisko KSČM, tak jak tady citoval Petra Uhla, a Štětina, Štětina není členem Strany zelených, teprve k sobě tu cestu hledáme, nevím, jestli se nám to podaří, protože jemu ten mandát za nějakou dobu končí, a naše stanovisko ke komunistické straně je úplně jasné a respektuje ho i Petr Uhl, my nepůjdeme do vlády s komunistickou stranou, my ani nepůjdeme do menšinové vlády, která by se při hlasování o důvěře vládě v parlamentu opírala o hlasy komunistů. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pan Musílek se svěřil s následující úvahou. Podle něho je produktivita v zemědělství, v průmyslu i v jiných hospodářských oborech tak vysoká, že lidé svými příjmy nestačí tu produkci nakoupit a důsledkem toho je omezování zemědělských i jiných výrob. Jak byste to řešil? Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Tohle téma obecně se týká toho, vlastně toho, že je potřeba začít klást důraz na kvalitu a nikoliv na kvantitu. Vlastně přechod z intenzivního průmyslu, energeticky náročného, materiálově náročného, přechod z intenzivního zemědělství, z intenzivní zemědělské produkce s různými chemikáliemi a tak dále, přejít na výrobky, produkty, které jsou kvalitnější, konkrétně u toho zemědělství se ukazuje, že nejzajímavější perspektivou pro zemědělství je přechod od výroby potravin směrem k výrobě energetických plodin, účelově pěstovaných energetických rostlin, tady je ohromný potenciál specifický v České republice kvůli našim geografickým podmínkám, a stejně tak je tady trh biopotravin, který vlastně teprve se začíná rozbíhat a je tady ohromné, ohromná perspektiva, takže my například tam máme na to experta Tomáše Zídka, který vyjednával kapitolu zemědělství s Evropskou komisí, je specialista na biopotraviny, tak v tom programu máme pasáž, která se týká toho, že bychom chtěli prosadit program, který bude postupně prosazovat biopotraviny dětem do škol. Petr NOVÁČEK, moderátor: Co budete dělat s komunálními odpady, jež se objevují u nás, z Německa? Také pana posluchače Jardu z Prahy zajímá, proč jste podle něho hlasitě neprotestovali už dříve? Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: My jsme se k tomu vyjadřovali, dokonce jsme dali podnět ministerstvu životního prostředí přes média, protože bylo málo času, který se vlastně uchytil, týkal se toho, že by bylo potřeba urychleně vést jednání mezi českým ministrem a německým ministrem Sigmar Gabrielem o tom, aby spolupracovali a koordinovali ty akce. My máme k tomu konkrétně vlastně tři kroky. Za prvé je potřeba, aby Poslanecká sněmovna, aby do Poslanecké sněmovny rychle přišel návrh zákona, který novelizuje, návrh novely zákona o odpadech, který zvýší pokuty za nedovolený dovoz odpadů, kde je teď maximální hranice deset milionů korun a ukazuje se, že třeba v té Libčevsi, kterou znají posluchači, protože tam hořelo, bylo to poměrně, poměrně o tom bylo hodně referováno, že ta firma tam vydělá více nežli jeden milion euro, čili pro ní, jí se to vyplatí i přes tu pokutu, bude-li dohledána. Za druhé je potřeba posílit koncept kompetence České inspekce životního prostředí, která podle toho zákona například nesmí vstoupit na soukromý pozemek, i když jde o ohrožení životního prostředí a zdraví obyvatelstva, bez souhlasu majitele. Takže oni v zájmu jaksi našeho zdraví musí někde přelézat ploty a dopouštět se vlastně, překračovat zákon, tohle je absurdní, ta česká inspekce by měla být vnímána jako taková policie, která chrání životní prostředí a měla by mít veškeré kompetence v tomhle. Potom je potřeba, aby se do toho zapojilo ministerstvo vnitra a spolupracovali s německou policií a s rakouskou policií a ministerstvo zahraničních věcí, tam by měla jít intervence do Evropské komise na změnu nařízení Evropské rady, která totiž umožňuje dovážet odpady, pro přepracování. Náš názor je nechat odpady tam, kde jsou a nevozit je přes hranice ani pro přepracování, ani pro spalování. Petr NOVÁČEK, moderátor: Paní Suchou by zajímalo, zdali by nebylo lépe podporovat využití, řekněme, netradičních energetických, alternativních energetických zdrojů, než zavádět ekologickou daň, a pak na druhé straně občanům ulevovat například na sociálním pojištění. Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Paní Suchá, my uděláme obojí. Ta filozofie daňové reformy, totiž to, že to, co stát vybere na energetických daních, to vrací do ekonomiky tím, že zlevní práci. Tahle filozofie je důležitá pro to, aby ten koncept byl přijatý veřejností, aby to nebyla zase jenom nějaká nová daň, která zatíží obyvatele, a zároveň nám pomáhá, vytrhává nám trn z paty v dalším problému, který nikdo neumí řešit, totiž to, že tady jsou ohromné odvody sociálního a zdravotního pojištění, že každý zaměstnavatel kromě toho to, co dá zaměstnanci, zaplatí ještě čtyřicet sedm a půl procenta odvodů zaměstnanec a zaměstnavatel dohromady státu. To je vlastně další polovina toho, co dostávají lidé v tom výplatním sáčku, jde na sociální, zdravotní pojištění a tady máme zdroj, kde na to vzít peníze, ale můžu paní Suché říci, že vedle toho my prosazujeme zákaz topení lokálními, pan Nováček se ptal, jestli nějaké nepříjemné věci máme také pro voliče, jestli se nebojíme je říkat, tak my prosazujeme zákaz topení uhlím v lokálních topeništích v perspektivě zhruba tří roků, tam musí být samozřejmě přechodné období na toto, ale je to vlastně jediná cesta, jak zachránit těm lokálním inverzím a vlastně nedýchatelnosti v obcích, a hned druhým dechem říkáme, přes Státní fond životního prostředí alternativy, dotace, úvěry na jiný způsob vytápění a tady půjdou peníze hlavně na podporu tepla. Máme v programu zvláštní zákon na podporu výroby tepelné energie z obnovitelných zdrojů, to tady zatím není, a budeme se koncentrovat především na solární kolektory, na tepelná čerpadla, na kotle na biomasu. Petr NOVÁČEK, moderátor: Jak si představujete energetické zabezpečení, když jste třeba proti jaderným elektrárnám, máte problémy s ropou a tak dále? Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: My problémy s ropou nemáme, problémy s ropou má lidstvo. Petr NOVÁČEK, moderátor: Myslím s jejím spalováním. Jan POKORNÝ, moderátor: Vy jste součástí lidstva, ne? Tak to máte také problém s tou ropou. Petr NOVÁČEK, moderátor: Kamionovou dopravou, která jistě v tomto směru je velkým znečišťovatelem a tak dále. Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Ne, ta situace je jiná ale, ta situace je jiná. Ta stávající politická reprezentace nemá problémy s ropou a nechává běžet ten náš životní styl stále dále. A pak najednou jsme překvapeni, že přes víkend stoupnou ceny benzinu a nafty o tři koruny, ale to ještě nic není, ony stoupnou o dvacet korun. Petr NOVÁČEK, moderátor: Ale jak si představujete vy to energetické zabezpečení? Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Tak, a to je program evropských zelených, jediné perspektivní zdroje na Zemi jsou obnovitelné zdroje energie, byť se to v tuhle chvíli zdá řadě lidí jako nějaká vzdálená vize budoucnosti, dojde uhlí, dojde ropa, i jaderné zdroje a jaderné palivo a lidstvo bude muset se opřít o obnovitelné zdroje energie. My považujeme zemní plyn za přechodné palivo, za most k novému hospodářství, které se bude opírat o obnovitelné zdroje, čili rozvoj obnovitelných zdrojů, energetické úspory a zemní plyn. Petr NOVÁČEK, moderátor: Poslední se dovolal pan Borovička a abych byl upřímný, příliš jsem té, tomu nerozuměl. Hovořil o ČEZu, o tom, že má sedmnáct celých dvě desetiny miliardy čistého zisku za rok, že tam hodně berou manažeři a patrně chtěl z toho vydedukovat, jak to všechno konvenuje s rozumnou energetickou politikou. Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Já panu Borovičkovi naprosto rozumím, tady totiž stouply ceny elektřiny, jak jsme o tom mluvili v průběhu pořadu, a ČEZ to zdůvodňuje tím, že elektřina nebo cena elektřiny, té silové elektřiny je tržní záležitostí, že ceny elektřiny především na německé burze rostou, a z tohoto důvodu stoupají ceny elektřiny i u nás. Jenomže ty důvody, proč ceny elektřiny stouply v Německu, jsou úplně odlišné než u nás, tam mají nedostatek zdrojů, tam vyrábí elektřinu z plynu, jehož cena stoupla, tam museli zaplatit ohromný objem peněz za emisní povolenky, u nás se nevyrábí z plynu nic, my vyrábíme elektřinu z vlastního uhlí českou pracovní silou, vyvážíme české životní prostředí a ty důvody toho zdražení tady nejsou, čili nešlo o nic jiného než o cenovou nákazu a ten postoj pana Borovičky, že si tady na jedné straně je ČEZ nejziskovější společností a na druhé straně vyšponovalo ceny vlastně bezdůvodně, ten je naprosto oprávněný. Jan POKORNÝ, moderátor: Hostem dnešního Radiofóra byl předseda Strany zelených Martin Bursík. Děkujeme za odpovědi, na shledanou. Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Děkuju za pozvání, na shledanou. Jan POKORNÝ, moderátor: A dobrý poslech u dalších programů Českého rozhlasu 1 přejí od mikrofonu Jan Pokorný ... Petr NOVÁČEK, moderátor: ... a Petr Nováček. Zdroj: ČRo 6 Datum: 17.2.2006 Název: Volební preference parlamentních stran Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka: Agentura STEM zveřejnila včera pravidelné výsledky každoměsíčního výzkumu preferencí politických stran. Žebříček preferencí vede ODS se stejným výsledkem jako minulý měsíc. ČSSD na druhé pozici oslabila a naopak získali komunisté na pozici třetí. KDU-ČSL zůstává beze změny na místě čtvrtém. V únoru 2006 však dochází k překvapení a poprvé se ve výzkumu STEM Strana zelených dostává přes pět procent. Bližší podrobnosti prozradí ředitel agentury STEM Jan Hartl, kterého mám nyní na telefonu. Pane řediteli, podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM by se poprvé do parlamentu mohla dostat Strana zelených. Co to pro ni vypadá, jaké jsou ty konkrétní výsledky? Jan HARTL, ředitel agentury STEM: Je samozřejmě otázka, jestli tento výsledek je náznak systematičtější tendence nebo jenom náhlý náhodný výkyv. To ukáží teprve další výzkumy. To, co naznačuje výzkum, je, že Strana zelených mezi těmi malými stranami zaujala, zviditelnila se, a to se také odrazilo v tom, že podpora pro ty ostatní malé strany v tomto výzkumu byla nižší, pokud by to byl systematický trend, tak by to byla pro Stranu zelených příznivá zpráva. Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka: Jsou vaše zkušenosti takové, že výsledky veřejného mínění zveřejněné mohou ovlivnit budoucí rozhodování voličů? Protože je mnoho takových, kteří se právě u těch malých stran obávají a váhají poskytnout jim hlas, aby nepropadl. Jan HARTL, ředitel agentury STEM: Já si myslím, že, když se o některé politické straně komunikuje v médiích, je to informace, upoutá to pozornost lidí a samozřejmě to dává té straně určité předpoklady pro to, aby mohla lidi zaujmout. Vlastně to povědomí, že vůbec nějaká takováhle strana existuje, je pro spoustu lidí důležitá, totiž těžko mohou volit někoho, o kom v životě neslyšeli. Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka: Určitě. V každém případě, jak by se v případě pozitivního výsledku vstupem Strany zelených změnila naše politická scéna? Jan HARTL, ředitel agentury STEM: Tady si musíme představit, že, kdyby mezi zavedené politické strany vstoupil další subjekt, tak vlastně, když to řeknu lidově, tím politickým rybníkem zamíchá. Znamená to, že by relativní podíly hlasů pro ty jednotlivé velké strany byly nižší a vznikla by nová situace, která by v podstatě nutně vedla k potřebě narušit zaběhané stereotypy a vyskládat tu politickou situaci jiným způsobem, než bylo dosud zvyklé. My si myslíme na základě výzkumů a poznatků, které z našich šetření máme, že určité stereotypy, které na naší politické scéně už delší dobu přežívají, by byly narušeny. Totiž tady nemůžeme odhlédnout od toho, že charakter naší politické scény je poněkud zvláštní, protože jej nepřímo diriguje komunistická strana tím, že plukuje v parlamentu značný podíl hlasů a že parlamentní většina se nesestavuje ze sto procent volných hlasů, ale jen z toho, dejme tomu, osmdesáti pětiprocentního, osmdesátiprocentního zbytku, který po komunistech zbude. Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka: Zabýval se onen poslední výzkum také tím, která ze současných politických stran fungujících v parlamentu by byla ochotná se Stranou zelených spolupracovat? Jan HARTL, ředitel agentury STEM: Ne, tím jsme se nezabývali a já si myslím, že to bude otázka politických vyjednávacích schopností dalších stran, aby, nemusí to být pouze levice ČSSD třeba, ale také pravice, která se může o Stranu zelených ucházet a naopak, nějakým směrem svá tykadla může vystrkovat i Strana zelených. Tady záleží na schopnosti politiků se na tuto eventualitu, že by do parlamentu mohla vstoupit další strana, důkladně a promyšleně připravit. Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka: Kdy můžeme očekávat další takto zaměřený průzkum? Jan HARTL, ředitel agentury STEM: My průzkumy preferencí provádíme jednou měsíčně, takže zhruba ... Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka: Za měsíc. Jan HARTL, ředitel agentury STEM: ... v druhé polovině příštího měsíce. Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka: Říká Jan Hartl. Zdroj: ČRo 6 Datum: 18.2.2006 Název: Strana zelených získává hlasy voličů Ondřej KONRÁD, moderátor: Tento týden se podle jednoho z průzkumu volebních preferencí poprvé přehoupla Strana zelených přes hranici pěti procent potřebných ke vstupu do Poslanecké sněmovny, což ve čtvrtek komentoval Radko Kubičko. Radko KUBIČKO, redaktor: Začněme asi zase tím, co říkáme vždy, když se objeví další průzkum veřejného mínění. Nelze ho v žádném případě přeceňovat, protože přízeň voličů je vrtkavá, a do skutečných voleb se může ledacos změnit. Navíc je něco jiného říci, koho budu volit a pak tváří v tvář volebnímu lístku někoho skutečně vybrat. Zároveň ale není možné průzkumy ani podceňovat. O náladách něco vypovídají a často se stává, že vyjdou. Zejména ty politické strany, které průzkumy označí za ty, které se ve volbách do Poslanecké sněmovny vůbec nedostanou nad hranici pěti procent, tedy nezískají žádný mandát, by se měly mít na pozoru a silné řeči jejich představitelů by neměly být brány vážně. Co totiž v průzkumech volebních preferencí skoro jednoznačně vychází, je určení strany, které se do sněmovny nedostanou. V historii těchto průzkumů je jen velmi málo případů, kdy se právě v tom mýlili. Kolega Jiří Ješ upozornil například na někdejší Sládkovi republikány a Stranu za životní jistoty, kterým průzkumy předpověděly vstup do Poslanecké sněmovny v roce 1998 a nedostali se tam. Naopak ovšem není znám případ, že by strana měla v průzkumech pod pět procent, a přesto do Poslanecké sněmovny vstoupila. Firmy, které se průzkumy předvolebních preferencí zabývají, mají v tomto smyslu určitou moc. Jejich pravidelným prováděním a zveřejňováním si samy dělají reklamu, protože jejich výsledkům je v médiích věnována často až přehnaná pozornost. Ale, jak se zdá, pomáhají silnějším a naopak potápějí slabé. Když se totiž několik těchto firem shodne na tom, že některá strana se do Poslanecké sněmovny nedostane, voliči se od ní začnou ještě více odvracet, protože se bojí, že by jejich hlas propadl. To je ovšem efekt, se kterým se nedá nic dělat. Jenže platí to i naopak. Když se některá strana nad pět procent vyhoupne, voliči se bát přestanou, a to ji může ještě posílit. Proto není zase tak nepodstatná dnešní zpráva agentury STEM, která je již dlouhou dobu v povědomí jako společnost, která průzkumy pravidelně provádí. Z ní vyplývá, že se za pětiprocentní hranici vyhoupla Strana zelených. Je to zpráva o to závažnější, že v tomto volebním období je to vlastně první případ, kdy se v průzkumu dostala nějaká další strana mezi dosavadní silnou parlamentní čtyřku v Poslanecké sněmovně, tedy Českou stranu sociálně demokratickou, Občanskou demokratickou stranu, Křesťansko demokratickou unii-Československou stranu lidovou a Komunistickou stranu Čech a Moravy. Poslední strana v Poslanecké sněmovně, Unie svobody, klesla pod pět procent ve volebních průzkumech okamžitě po volbách před čtyřmi lety, kdy kandidovala s KDU-ČSL, a kdy by tomu tak nebylo, asi by se do sněmovny nedostala ani tehdy. Je to tedy bezesporu zpráva hodná zaznamenání. Zelení - strana, která působí na české politické scéně už od listopadu, a která vždy mohla mít čilé zahraniční kontakty se stranami podobného zaměření, měla vždy smůlu na nedostatek skutečných politiků a vnitřní rozhádanost. Strana, vzešlá z ekologických iniciativ, často s radikálním nábojem, nebyla schopna pracovat standardními politickými metodami a přizpůsobit se normální každodenní politické práci. Nyní se zdá, že se uvnitř ní situace poněkud změnila. V jejím čele se objevili lidé, kteří mají přímou zkušenost s normální politickou prací. Současný předseda Martin Bursík byl už dokonce ministrem a místopředseda Petr Štěpánek působí už dlouho v pražské komunální politice a je velmi viditelným politikem. Právě na komunální a krajské úrovni strana disponuje určitým potenciálem. Možná právě to přispělo k tomu, že strana začala být vnímána jako reálná alternativa. Politologové, které dnes oslovila ČTK, samozřejmě varují před přeceňováním průzkumu, jak jsme to na začátku učinili i my. Nicméně například politoložka Vladimíra Dvořáková vidí prostor, že by se zelení do sněmovny mohli dostat. Rozhodně je třeba jasně říci, že tento fakt musí potvrdit až další průzkumy, a pak teprve bude možné hovořit o jisté průlomu do stabilní politické scény. Takový průlom by totiž mohl znamenat zcela jinou konstelaci politických sil. Zatím se totiž má téměř za jistotu, že v příští Poslanecké sněmovně v červnu zasedne už jmenovaná čtyřka politických stran. Z toho vycházejí úvahy o povolebních vládních konstelacích. Jakákoliv pátá síla by mohla situací zamíchat. Je zřejmé, že pokud by se takovou pátou silou stala právě Strana zelených, spíše by to posílilo levici a zřejmě by se ještě více rozplynula vize středo-pravé vlády, nebo by naopak mohl ještě více zesílit tlak na vytvoření velké koalice po německém vzoru, kde Strana zelených z vlády vypadla. V každém případě je třeba tento posun zaznamenat a počkat na další průzkumy, jestli ho potvrdí. Vyjití z ghetta pod pětiprocentních stran, byť v jednom ne zcela reprezentativním průzkumu, je ale pro Stranu zelených a celé politické spektrum zprávou určitě nepřehlédnutelnou. Ondřej KONRÁD, moderátor: Radko Kubičko ukončil probírku domácích příspěvků tohoto týdne a my se nyní přesuneme do světa. Zdroj: ČRo 6 Datum: 17.2.2006 Název: Prezidentovo veto podle Strany zelených diskriminuje homosexuály Radko KUBIČKO, moderátor: A ještě k tématu. Prezidentovo veto zákona o registrovaném partnerství lidí stejného pohlaví je podle Strany zelených vážnou překážkou k odstranění diskriminace homosexuálů. Hájení práv menšin považují za svou prioritu, proto vezmou rozhodnutí prezidenta Václava Klause v úvahu při hodnocení jeho práce. Novinářům to řekl dnes předseda a volební lídr Strany zelených Martin Bursík. Ve čtvrtek se preference Strany zelených, jak známo, poprvé přehouply přes pět procent potřebných pro vstup do Poslanecké sněmovny. Pokud se tak v červnovém hlasování opravdu stane, bude i jejich hlas rozhodovat o tom, zda Václav Klaus obhájí mandát i podruhé. Prezident se podle Strany zelených mýlí, když srovnává partnerské svazky se sňatky. Zákon o registrovaném partnerství není a nikdy nebude o manželství, nesleduje cíl vytvářet konkurenční model rodiny, který ohrozí institut manželství či relativizuje vztah státu k rodině jako základní buňce společnosti. To uvedla na tiskové konferenci místopředsedkyně Strany zelených Džamila Stehlíková. Norma podle ní gayům a lesbičkám umožní existenční zakotvení, nebude ale cokoliv suplovat. Bursíka Klausův postoj překvapuje vzhledem k tomu, že se prezident hlásí k liberálům. Partnerský zákon totiž podle něj umožňuje lidem vzít na sebe odpovědnost za svůj život. Zdroj: ČRo 6 Datum: 16.2.2006 Název: Strana zelených získává hlasy voličů Petr HARTMAN, moderátor: V případě, že by se nyní konaly volby do Poslanecké sněmovny, usedli by v dolní komoře i zástupci Strany zelených. V únorovém průzkumu agentury STEM získali pět celých šest desetin procenta hlasů. Komentář napsal Radko Kubičko. Radko KUBIČKO, redaktor: Začněme asi zase tím, co říkáme vždy, když se objeví další průzkum veřejného mínění. Nelze ho v žádném případě přeceňovat, protože přízeň voličů je vrtkavá, a do skutečných voleb se může ledacos změnit. Navíc je něco jiného říci, koho budu volit a pak tváří v tvář volebnímu lístku někoho skutečně vybrat. Zároveň ale není možné průzkumy ani podceňovat. O náladách něco vypovídají a často se stává, že vyjdou. Zejména ty politické strany, které průzkumy označí za ty, které se ve volbách do Poslanecké sněmovny vůbec nedostanou nad hranici pěti procent, tedy nezískají žádný mandát, by se měly mít na pozoru a silné řeči jejich představitelů by neměly být brány vážně. Co totiž v průzkumech volebních preferencí skoro jednoznačně vychází, je určení strany, které se do sněmovny nedostanou. V historii těchto průzkumů je jen velmi málo případů, kdy se právě v tom mýlili. Kolega Jiří Ješ upozornil například na někdejší Sládkovy republikány a Stranu za životní jistoty, kterým průzkumy předpověděly vstup do Poslanecké sněmovny v roce 1998 a nedostaly se tam. Naopak ovšem není znám případ, že by strana měla v průzkumech pod pět procent, a přesto do Poslanecké sněmovny vstoupila. Firmy, které se průzkumy předvolebních preferencí zabývají, mají v tomto smyslu určitou moc. Jejich pravidelným prováděním a zveřejňováním si samy dělají reklamu, protože jejich výsledkům je v médiích věnována často až přehnaná pozornost. Ale jak se zdá, pomáhají silnějším a naopak potápějí slabé. Když se totiž několik těchto firem shodne na tom, že některá strana se do Poslanecké sněmovny nedostane, voliči se od ní začnou ještě více odvracet, protože se bojí, že by jejich hlas propadl. To je ovšem efekt, se kterým se nedá nic dělat. Jenže platí to i naopak. Když se některá strana nad pět procent vyhoupne, voliči se bát přestanou, a to ji může ještě posílit. Proto bude tak nepodstatná zpráva agentury STEM, která je již dlouhou dobu v povědomí jako společnost, která průzkumy pravidelně provádí. Z ní vyplývá, že se za pětiprocentní hranici vyhoupla Strana zelených. Je to zpráva o to závažnější, že v tomto volebním období je to vlastně první případ, kdy se v průzkumu dostala nějaká další strana mezi dosavadní silnou parlamentní čtyřku v Poslanecké sněmovně, tedy Českou stranu sociálně demokratickou, Občanskou demokratickou stranu, Křesťansko demokratickou unii - Československou stranu lidovou a Komunistickou stranu Čech a Moravy. Poslední strana v Poslanecké sněmovně, Unie svobody, klesla pod pět procent ve volebních průzkumech okamžitě po volbách před čtyřmi lety, kdy kandidovala s KDU-ČSL, a kdy by tomu tak nebylo, asi by se do sněmovny nedostala ani tehdy. Je to tedy bezesporu zpráva hodná zaznamenání. Zelení - strana, která působí na české politické scéně už od listopadu, a která vždy mohla mít čilé zahraniční kontakty se stranami podobného zaměření, měla vždy smůlu na nedostatek skutečných politiků a vnitřní rozhádanost. Strana, vzešlá z ekologických iniciativ, často s radikálním nábojem, nebyla schopna pracovat standardními politickými metodami a přizpůsobit se normální každodenní politické práci. Nyní se zdá, že se uvnitř ní situace poněkud změnila. V jejím čele se objevili lidé, kteří mají přímou zkušenost s normální politickou prací. Současný předseda Martin Bursík byl už dokonce ministrem a místopředseda Petr Štěpánek působí už dlouho v pražské komunální politice a je velmi viditelným politikem. Právě na komunální a krajské úrovni strana disponuje určitým potenciálem. Možná právě to přispělo k tomu, že strana začala být vnímána jako reálná alternativa. Politologové, které dnes oslovila ČTK samozřejmě varují před přeceňováním průzkumu, jak jsme to na začátku učinili i my. Nicméně například politoložka Vladimíra Dvořáková vidí prostor, že by se zelení do sněmovny mohli dostat. Rozhodně je třeba jasně říci, že tento fakt musí potvrdit až další průzkumy, a pak teprve bude možné hovořit o jisté průlomu do stabilní politické scény. Takový průlom by totiž mohl znamenat zcela jinou konstelaci politických sil. Zatím se totiž má téměř za jistotu, že v příští Poslanecké sněmovně v červnu zasedne už jmenovaná čtyřka politických stran. Z toho vycházejí úvahy o povolebních vládních konstelacích. Jakákoliv pátá síla by mohla situací zamíchat. Je zřejmé, že pokud by se takovou pátou silou stala právě Strana zelených, spíše by to posílilo levici a zřejmě by se ještě více rozplynula vize středo-pravé vlády, nebo by naopak mohl ještě více zesílit tlak na vytvoření koalice po německém vzoru, kde Strana zelených z vlády vypadla. V každém případě je třeba tento posun zaznamenat a počkat na další průzkumy, jestli ho potvrdí. Vyjití z gheta pod pětiprocentní stran, byť v jednom ne zcela reprezentativním průzkumu je ale pro Stranu zelených a celé politické spektrum zprávou určitě nepřehlédnutelnou. Petr HARTMAN, moderátor: U mikrofonu Českého rozhlasu 6 byl Radko Kubičko. Zdroj: ČRo 6 Datum: 23.2.2006 Název: Beseda s poslankyní Taťánou Fischerovou Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Příjemný večer, vážení posluchači. Máte naladěn Český rozhlas 6 a diskusní pořad Studio STOP. U mikrofonu jsou Jana Šmídová. Petr HOLUB, moderátor: A Petr Holub. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Pozvání k interview šestky dnes přijala nezávislá, a také hodně nespokojená poslankyně Táňa Fischerová. Dobrý večer, paní poslankyně. Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Dobrý večer. Petr HOLUB, moderátor: Pojďme nyní k té vaší medializované nespokojenosti. Nabídla jste rezignaci na svůj poslanecký mandát, abyste umožnila přehlasovat senátní verzi zákona zvyšování nájemného. Budete tedy na příští schůzi ještě poslankyní? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Zatím se zdá, že ano, protože přesto, že jsem to myslela opravdu vážně, nabídla jsem to dokonce několikrát, tak to nebylo přijato. Zejména to odmítl klub, odmítá to částečně i pan ministr Martínek, který říká, že po mně takovou oběť nemůže chtít a já mu říkám, že to není obět a že to je moje nabídka, nikoli jeho. Ale nicméně zdá se zatím, že klub je zásadně proti a řekli, že moje přítomnost v klubu je pro ně významnější než jakékoli jiné řešení a navíc se hledá tedy řešení, protože, pokud vím, tak sociální demokracie v tuto chvíli je připravena hlasovat pro senátní návrh s tím, že se stejně bude měnit celý občanský zákoník a že to nepovažují za definitivní. Ale to nevím, jestli mám jaksi právo tohle říkat, ať to řeknou oni. Petr HOLUB, moderátor: Takže by vlastně celý ten problém šel mimo vás, ať už byste byla ve sněmovně, nebo nebyla. Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: To ano, ale já samozřejmě jsem se chtěla vzdát mandátu prostě proto, že já nemohu zvednout pro tento zákon ruku, a to z velmi zásadních důvodů, a protože si samozřejmě uvědomuju, že to je určitá past i v tom kontextu, protože nikdo neví, co bude, když ten zákon spadne, zda se to nájemné neuvolní prostě jakýmsi výbuchem, nikdo neví, co bude s tou žalobou ve Štrasburku, takže to je ten problém okolo toho zákona, proto tady není žádné řešení. Já sama za sebe bych neměla vůbec žádný problém ho shodit, pokud by to bylo na mém hlasu, i když, stále říkám, je nás sto poslanců. Já nejsem jediná. /rozhovor/ Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Tomu se ještě budeme věnovat. Teď se na věc podíváme trochu obecnějšíma očima. Pojem nezávislí je na dnešní politické scéně atraktivní a lecjaká nová volební formace si jej dává do vínku. Nezávislost však poslanci a zejména senátoři. Skutečně nezávislou však ve sněmovně podle mnohých zůstává nyní jen Taťána Fischerová, která kooperuje s Unií svobody. Zda jde o postoj efektivní, na to jsme se zeptali politologa Jiřího Pehe. Jiří PEHE, politolog: Určitým způsobem obohacuje v pozitivním slova smyslu politickou kulturu, protože, jestliže někdo vstoupí do Poslanecké sněmovny nebo například do Senátu s funkce nezávislého poslance nebo senátora, tak by také měl takto vystupovat a měl by takový člověk mít určité limity, které nemůže překročit nebo není ochoten překročit, a pokud je k tomu nucen například politickými okolnostmi nebo tlakem té strany, která nějakým způsobem /nesrozumitelné/ jako nezávislého, tak by samozřejmě měl se k tomu postavit jako člověk skutečně nezávislí, tedy vyvodit z toho důsledky například, tím, že jako Táňa Fischerová pohrozí složením poslaneckého mandátu. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Paní poslankyně Fischerová hrozí, že odmítne dlouho připravovaný zákon o deregulaci nájemného. Nabídla rezignaci na svůj poslanecký mandát, aby umožnila přehlasovat senátní verzi o zvýšení nájmů. Jak tento krok hodnotíte v době, kdy pár měsíců před volbami stranické falangy víceméně postupují velmi jednotně? Jiří PEHE, politolog: Velmi pozitivně. Já si myslím, že poslanec, který se neztotožňuje se stanoviskem své strany a zejména, je-li to poslanec, který byl zvolen jako nezávislý, jestliže tento poslanec prostě nesouhlasí s jednotným stanoviskem své strany nebo s tím, s tím převažujícím stanoviskem a dělá mu to problémy, má problémy se svým vlastním svědomím, pak je, myslím, velmi čestné říct si: "Já na jedné straně nesouhlasím a nemůžu pro to hlasovat a na druhé straně nechci blokovat stranickou vůli nebo nechci škodit té straně, která mě nějakým způsobem sponzorovala, a proto také složím poslanecký mandát." To se mi zdá logické, ale bohužel víme, že v českých poměrech to není časté, a to zejména proto, že pro mnohé poslance a pro mnohé senátory je poslanecké nebo senátorské působení především zaměstnáním a zdrojem příjmů. My zatím bohužel nejsme v té situaci, která je běžná ve většině západních zemí, že do politiky chodí lidé, kteří už něčeho dosáhli a jsou finančně zajištění, ale naopak velmi často tam jdou lidé, kteří si chtějí v politice vydělat nejrůznějšími způsoby, a to je pro ně samozřejmě potom velmi těžké se s poslaneckým mandátem nebo senátorským mandátem z důvodů svědomí loučit. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Takže postup Táni Fischerové je zcela ojedinělý? Jiří PEHE, politolog: V našich poměrech rozhodně ano a já jsem velmi rád, že alespoň naznačila, že by byla toto ochotna udělat, protože si myslím, že to nastavuje laťku pro českou politickou kulturu o něco výše. Myslím si, že je velmi důležité, aby zde byl příklad člověka, který řekne, že, pokud má problémy s vlastním svědomím a nechce se podřídit nějakému stranickému diktátu, tak, že uvolní to svoje místo a nabídne ho té příslušné straně. /konec rozhovoru/ Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: A na slova politologa Jiřího Pehe bude reagovat zde přítomná poslankyně Táňa Fischerová. Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: No, já jsem překvapená ... Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Samá chvála. Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: ... to jsem nečekala, protože já jsem slyšela spíše záporná stanoviska. Jako že mandát se nevzdává, že, proč vlastně ustupuji, když mám tenhle názor, takže mě to překvapuje, protože je to první vlastně pozitivní stanovisko. Já jsem mu hodně vděčná, protože takhle jsem to přesně cítila. Já si myslím, že člověk musí v první řadě hlasovat podle svého svědomí a já jsem mnohokrát řekla, proč tento zákon je pro mě nepřijatelný a proč je špatný a jestliže jsem se dostala do takovéto pasti, tak prostě to svědomí je víc než jakákoli výhoda a já jenom musím upravit to, že já ani nejsem bohatá. Já jsem byla zvyklá žít z mála a hodlám, samozřejmě, že nějaké peníze jsem za ten mandát dokázala uložit, i když to není moc a akorát mi to možná bude stačit na to, abych platila to nájemné, ale nedělám to kvůli sobě, ale kvůli jiným lidem, to znova opakuji, a ta nízkost některých lidí, kteří mě viní z toho, že mi jde o mě, je, je pro mě smutná a spíše svědčí o nich než o mně. Petr HOLUB, moderátor: Paní poslankyně, vám ten zákon o nájemném vadí opravdu hodně, často to říkáte. Proč by se neměla uvolnit ta současná regulace, jak ten zákon zamýšlí? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Ten zákon, aspoň tak já to vidím, je nedokonalý v mnoha ohledech. Zaprvé nemění tu nerovnost těch majitelů domů, protože on navyšuje tím, že nevychází z reprodukční ceny, nýbrž z tržní neboli spekulativní, což je to první, nad čím já se pozastavuji, proč my vycházíme ze spekulací? Ty ceny nejsou normální, dnes spekulativní. Ty se prostě vyhouply nahoru na základě toho, že tady nebylo dost bytů a my místo, abychom je srovnali, tak z nich vycházíme, to je to první. Čili ten argument, že se tím pomůže těm druhým, kteří platí tyto ceny, ne, všichni na tom budou špatně. To je první. To druhé je, že se nepomůže majitelům mimo Prahu, protože tam právě, kde ta tržní cena je nízká, tak tam mají tak nízké nájemné, dostávají, že vlastně si nepomohou, protože se jim to nezvýší, to znamená, že, když někdo má tu smůlu a nemá zrovna dům v Praze nebo v Brně, tak vlastně na tom nebude vůbec líp. To je zvláštní, že mě překvapuje na tom to, že ti majitelé domů si nestěžují, že to vlastně berou, jako by to byl pro ně dobrý zákon a já samozřejmě uznávám jednu věc. Jsou tu majitelé domů, kteří jsou různí a jsou různí nájemníci. Mezi oběma skupinami jsou slušní a neslušní. Jde o to, aby ti slušní mohli dobře žít v nějakém souladu a v harmonii a aby ti neslušní z toho systému vypadli, ale mně se zdá, že tak, jak se to teď nastavilo, tak to pomůže jenom těm neslušnejm. Petr HOLUB, moderátor: Ovšem ten současný stav je podle řady expertů také nespravedlivý a neudržitelný, například ze studií sociologického ústavu vyplývá, že výhody regulovaného nájemného využívají stejně bohatí, jako chudí lidé, což je trochu nelogické. Proč tedy chcete tento systém uchovat nebo myslíte si, že by se měl uchovat? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Já si myslím, a s tímhle souhlasím, že, jakmile má někdo dva byty, tak má okamžitě položit ten byt, který prostě okupuje někde a bohužel to opravdu se týká velmi často těch bohatých. Ale je třeba si uvědomit, že v těch nájemních bytech zůstali zejména ti chudí, ti, kteří právě nemohli odejít do vlastnického bydlení, ti, kteří nemohou zaplatit nic jiného než nájemní byty, a to už souvisí i s filozofií. Já si myslím, že je dobře, když tady budou dostupné nájemní byty pro střední vrstvy a pro ty nízkorozpočtové vrstvy a do vlastnického bydlení půjde jenom ta část, která je chce nebo na to má. Jenomže dneska se lidi zadlužují právě z toho strachu, že o ty byty přijdou, a to přece je taky neštěstí, protože nikdo z nás dneska neví, jestli budeme za pět let pracovat, čili celý ten systém podle mě je velmi nebezpečný a ohrožující pro ekonomickou stabilitu a navíc já se ptám, proč některá skupina podnikatelů, v tomto případě majitelů domů a zase jenom někde má být zvýhodněna a má dostávat prostě miliony ze státního rozpočtu? Vždyť to stejně zaplatí všichni daňoví poplatníci. Petr HOLUB, moderátor: A vy znáte příklad nějakého člověka, kterému by deregulace podle navrženého zákona nějak výrazně uškodila? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: No, podívejte se. Já si myslím, že to může destabilizovat celou Prahu a Brno, protože tady jsou vlastně ty konečné jakési ty spekulativní ceny, takže například já znám, budu jmenovat, myslím, že na Praze 1, 2 a 6, tuším, že to je tak, se má v těch čtyřech letech navýšit na osmdesát devět korun za metr čtvereční, přičemž dnes jsme všichni říkali, že třicet sedm, ale já například vím, že my platíme čtyřicet dva korun za metr čtvereční, čili je to už výš, než těch třicet sedm, přičemž do fondu oprav se platí od dvaceti do sedmadvaceti korun za metr čtvereční, to je, když si družstvo dá fond oprav, který potřebuje pro nutné opravy, tak je to vlastně tahle cena, to znamená, že my už dnes o dvacet procent převyšujeme ten reprodukční fond, který je důležitý na to, aby se ty domy opravovaly. A my tedy budeme platit majitelům domů za něco, co nikdy nebude naše, naprosto jaksi přemrštěný ceny, který, přiznejme si, že osmdesát devět korun za metr čtvereční, někde je to osmdesát, někde je to sedmdesát, ale to je něco, co je pro mnoho lidí zcela nedostupné. Navíc ty lidi investovali do svejch bytů. Já nemluvím o těch neslušnejch, kteří by je měli opustit, teď mluvím o těch slušnejch. Velmi často si ty byty prostě vylepšili, zlepšili si kategorii, čili do nich investovali, jsou to slušní nájemníci, my jsme slušní nájemníci, já celý život poctivě platím, taky jsme investovali do bytu a teď si někdo troufá za mnou chodit a říkat: "Proč tam bydlíte? Vy jste veš, vy tady bydlíte v nějakým bytě," ten stejně není sociální a nikdy nebude, protože my už dnes stejně platíme víc, než si ty chudý lidi můžou dovolit. Čili kam ta spekulace povede? K vylidnění Prahy a Brna. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Já se tedy musím zeptat, jestli by těm lidem, kteří by potenciálně mohli být znevýhodněni a postiženi, nebylo lepší vyplácet nějaký sociální příspěvek na bydlení, jak se také o tom uvažuje? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: No, to já právě myslím, že je špatně, protože já osobně nesouhlasím s tím rozdělením, myslím, že to je zákon o hmotné nouzi, který zase dělí ty sociální dávky na bydlení a na tu životní základní potřebu, protože do toho systému na bydlení samozřejmě teď vejde mnohem větší počet lidí, než v něm je, protože opravdu budou střední vrstvy ohroženy. Musím říct, že zrovna asi před týdnem mě oslovil nějaký vědec, který říkal, že oněm byl natočen GEN a že mi děkuje, protože právě jeho to postihne, říká: "Já teď jezdím do zahraničí ještě na různé konference, takže ještě mám, ale jsem si zcela jasně vědom, že moje paní, která už tady se blíží do penze, až to přijde ta chvíle, že my to nezaplatíme. Já mám velkou knihu, jako mám byt, já vám za to děkuju." To je to, co já říkám. To bude prostě devastující pro spoustu lidí tohohle typu a proč máme ze státního rozpočtu dávat miliony na bydlení, když je třeba možno najít bezúročné půjčky, jestliže se někdo stará o dům nebo i třeba nějakou nevratnou půjčku, když je to tedy služba veřejnosti, ale proč se mají lidi takto vlastně destabilizovat? Protože vy si můžete nekoupit dvě čepice, tam ten trh skutečně funguje, ale vy potřebujete bydlet, bydlení je taky domov, bydlení jsou sociální vazby se sousedy, já bydlím v jednom bytě, domě padesát let a já znám ty lidi. My si pomáháme, když je sousedka nemocná, já jí nakoupím. Tohle všechno končí, protože vy budete žít vždycky někde jinde, s jinejma lidma, nenavážete s nima vztah, proč se máme pořád stěhovat? V čem je to dobro? Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Dobře, ale co byste tedy poradila mladým lidem, kteří musí platit vysoké takzvané tržní nájemné a často mají teda opravdu velmi hluboko do kapsy a na druhé straně vidí spoluobčany, jak je bydlení stojí třikrát až pětkrát méně. Někteří z těch mladých vás i volili a jeden z nich mi řekl, že nyní je vaším postojem zklamán a že by už vám hlas nedal. Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: To je jeho věc, já mu to samozřejmě doporučuju, protože si musí rozhodnout každý volič sám za sebe. Jenomže ti mladí se hluboce mýlí, jestli si myslí, že tímhle zákonem na tom teď konečně budou líp, to je ta první věc, nebudou na tom líp a nezaplatí to zase a mě se zdá, že se rozšířila ta asociálnost mezi lidmi, že se prostě to pořekadlo, když já nemám kozu, ať chcípne i sousedovi, ujalo a že si ani lidi neuvědomujou, jak asociální jsou. Protože přece tenhle vědec, kterýho jsme jmenovala, se ničím neprovinil, celý život prostě slušně splácel to, co měl a myslím si, já jsem taky pro nějaké ještě jemné navýšení, já netvrdím, že má zůstat stop stav, to rozhodně ne, ono stejně inflační navýšení je tu každým rokem, ale ti mladí lidi se prostě mýlej. A přijali argumentaci majitelů domů a vlastně opakujou to, co říkají tito majitelé domů, a to jenom za sebe. Petr HOLUB, moderátor: Vy tedy byste byla ráda, aby se ta regulace zachovala v této podobě a maximálně jenom o trochu navýšila? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Já si myslím, že je třeba navýšit to, mně se právě, říkám to se smutkem, že je to zrovna pan František Beneš z komunistické strany, ale mě se ten jeho návrh skutečně líbí, protože on to navyšuje ve třech vlnách o dvě koruny na metr čtvereční, čili by se skutečně to nájemné pomalu zvedalo a potom by se už jednalo o tom místním jako s obcema. Mimochodem i ty obce také vlastně už dneska volí obálkovou metodu a vydělávají velmi slušně. Jako tady, kde teda jsou ty sociální byty, které by obce měly poskytovat? Čili ono se to hodí více lidem, jenomže obce mlčej a neříkaj k tomu vůbec nic. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: A jeho hostem je dnes poslankyně Táňa Fischerová. Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Paní poslankyně, když jste před čtyřmi lety kandidovala do sněmovny, tak jste říkala, že ve společnosti byl cítit strach z lidí, kteří tehdy byli u moci. Tato atmosféra se změnila za čtyři roky? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: To jsem říkala tehdy? Petr HOLUB, moderátor: Ano. Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Člověk zapomíná. Petr HOLUB, moderátor: V rozhovoru se mnou. Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Já si pamatuju, že jsem se zmínila okolo těch voleb, že jsem cítila takový napětí, ale já bych řekla, že ten strach zesílil, ani ne tak z lidí, kteří jsou u moci, jako z těch, kteří rozhodují ve všech sférách a lidi mají i strach o ztrátu zaměstnání, o ztrátu bytu, mají strach z moci úředníků, protože vlastně se nedovoláte nikde, takže já bych neřekla, že je to lepší, spíš bych řekla, že je to horší. Petr HOLUB, moderátor: A jak to může zasahovat do života běžného člověka, jak se to třeba za ty čtyři roky mohlo změnit u běžného Pražana? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Já mívám ve své kanceláři různé návštěvy, a já bych ani to nenazvala strachem, spíš jakousi bezmocností, pocitem naprosté bezmocnosti, že ať si občan stěžuje, jak si stěžuje, tak se prostě nedovolá, protože buď se s ním nejedná nebo se označí za kverulanta, prostě nikdo se vlastně ničeho nedomůže a, popravdě řečeno, i ty zákony, které procházejí ve sněmovně, velmi často ořezávají právo veřejnosti, ve správních řízeních, ve stavebním řízení, takže pořád jakoby ten postoj těch občanů se utahuje. A je zvláštní, že těm mladým lidem tohle tolik nevadí, že sledují jenom jediný zájem a obávám se, že opět svůj. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Ale jak který zase. Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Teď jsem mluvila jenom o tom konkrétním jednom, který mluví jenom o tom bydlení a navíc si ani neuvědomuje, že je to taky past. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Také jste tehdy říkala, že jste do politiky vstoupila ze zoufalství po televizní krizi. Ze zoufalství, že běžný člověk nemůže ovlivnit rozhodování o veřejných záležitostech. Už jste to nakousla. Podařilo se vám tedy za ty čtyři roky uplynulé něco v tomto smyslu změnit? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: To je úloha jedince, jsme u toho, co může jedinec. Já se celou tu dobu snažím vystupovat ve sněmovně rovně a veřejně říkat laskavě, ale velmi pevně svoje postoje k jednotlivým zákonům, musím říct, že devadesát procent jsem prostě prohrála, protože, i když nacházím mezi různými poslanci, a to musím říct, že z různých stran občas porozumění, tak vždycky, když dojde k věci, tak mi řeknou někde jaksi na chodbách hodně daleko od sněmovny, že mám asi pravdu, ale že tak nemůžou hlasovat, protože málo platný přece jenom tady musej poslouchat své stranické zpravodaje, a to na čem se prostě usnese nějaké to jádro, takže ta bezmocnost jedince je prostě bohužel daná. A nevím, co víc mohu ještě dělat, než to, že tam rovně stojím a říkám někdy věci nepříjemné. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Já se ještě zastavím u té televizní krize, všichni si to pamatujeme ta plná náměstí. Tenkrát někteří lidi tvrdili, že veřejnoprávní sektor je oklešťován, že do něj zasahují politici a tak dále, a tak dále, změnilo se něco k lepšímu na tomto poli, paní poslankyně? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Myslím si, že ne, protože ty rady, které volí samozřejmě poslanci stále nejsou složeny z nezávislých a vážených osobností, vždycky se tam znovu objeví lidé, na kterých se někdo shodne jaksi v zákulisích těch stran. Strany nemají vůbec v úmyslu pustit ten dohled nad médii, protože dobře vědí, že dnes, kdo má, média má moc a že jsou prostě provázané, aby, když už sedím na této půdě, tak my jsme, musím říct, že v tomhle Unie svobody mi dala zapravdu, volili jsme například do rady rozhlasu, pro rozhlas pana Jiřího Ješe a dostal asi sedm hlasů našich, a přitom pro mě je to úžasnej člověk, před kterým se skláním, že jo, novinář, který dostal Peroutkovu cenu. Ten má naději, že bude v takové radě. Petr HOLUB, moderátor: Vy jste vlastně říkala, že je velice obtížné prosadit rozumné názory ve sněmovně, protože bývají převálcovány, řekněme, jakýmisi mocenskými klikami uvnitř velkých stran. Rozuměl jsem tomu správně? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Víte, asi ano, ale já se stále ptám, kdo jsou vlastně ti hybatelé? Já se stále ptám, to jsem neodhalila. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: To my se také ptáme právě. Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Protože já to vlastně nevím, já narážím na tu hradbu, která je naprosto neprůstřelná a nedohlídnete za ni, protože někdy jsou to nějaký lidi na ministerstvech, kteří jakoby připraví ten zákon, ale s kým ho připraví, kteří lobbyisti k nim mohou, kteří lobbyisti potom docházejí za mými kolegy, za mnou nechodí nikdo, já se přiznám, že já spolupracuju dlouhodobě s občanskými sdruženími. Já jsem tam šla za občanská sdružení, já k jednotlivým zákonům, pokud nějaké znám, vždycky žádám nějaké postoje, pokud je mají, tak je hájím. Čili to je můj způsob, ale nikdy jsem neprohlídla, kdo s kým tam vlastně mluví a musím říct, že, i když jsou mediální zákony, za mnou ani nechodí jako představitelé lobbyisté z těch televizí, protože vědí, že u mě je to prostě zbytečný, že moje názory jsou neměnné, transparentní a že je říkám veřejně, takže těžko mě někde v zákulisí ovlivňovat, ale že se to děje, o tom snad nepochybuje vůbec nikdo. Petr HOLUB, moderátor: Dalo by se z toho usoudit, že existuje vlastně jakási neformální mocenská struktura, která se přitom nekryje s těmi institucemi? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Dělá to na mě ten dojem a čím dál víc. Petr HOLUB, moderátor: Ale rozplést, jak ta neformální struktura vlastně vypadá, to je asi velmi obtížné. Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Já to neumím, já nevím, skutečně nejsem toho schopná a nevím, jestli někdo je. Petr HOLUB, moderátor: A ještě jsem se chtěl zeptat, když jste prosazovala, řekněme, své návrhy, kdo byl ve Sněmovně vaším největším spojencem? Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Teď nemyslíme v těch kuloárech, šeptem, ale opravdu veřejně? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Ano, já musím říct, že mám pocit, že moc spojenců tam nemám. Zase, jak kdy, jak u kterých zákonů. U těch mediálních zase sociální demokracie se rozštěpila, takže část sociální demokracie se mnou souhlasila a snažila se, dokud ovšem nedostala nějaký stranický příkaz z nejvyšších kruhů a potom končila jakákoli diskuse, která by třeba byla nakloněna těm řešením mým. Musím říct, že v tomhle ohledu občas pomohli i komunisti, protože například komunisti pomohli uhájit multiplex veřejné služby, což bylo opravdu velmi důležité, takže jaksi vymezovat se vůči komunistům, že věcně se s nimi ve Sněmovně vůbec nebude nikdy bavit, by bylo někdy velmi nebezpečné a kontraproduktivní. /rozhovor/ Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: A my se nyní musíme zeptat, proč se úplně rozložila Unie svobody? Nejprve dostane opět krátce slovo politolog Jiří Pehe. Jiří PEHE, politolog: Já se domnívám, že Unie svobody spáchala politickou sebevraždu už nejméně před rokem, možná že ještě dříve, úplně poslední šanci měla v prosinci, kdy se na tom jejím rychle svolaném sjezdu pokusila jedna skupina vedená Svatoplukem Karáskem vyměnit to současné vedení, které stranu dovedlo k těm desetinám procent, které nyní má v průzkumech veřejného mínění. Unie svobody už dávno propásla svoji šanci. Ona mohla samozřejmě vystupovat ještě před časem poměrně legitimně jako parlamentní politická síla zastupující určitý politický prostor nebo segment, mohla v této pozici usilovat o sjednocení nejrůznějších menších stran a v takové alianci, která by vznikla, v jakési nové straně, která by obhospodařovala tento politický prostor, tak měla šanci přežít nebo alespoň ty politici, kteří byli nebo jsou asociováni s Unií svobody, ale domnívám, že dnes už nemá šanci přežít vůbec žádnou a éra Unie svobody je minulostí a tato strana končí a bude součástí pouze české politické historie. /konec rozhovoru/ Petr HOLUB, moderátor: Paní poslankyně, jak komunikujete uvnitř klubu Unie svobody, spojuje vás ještě něco? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Tak, někdy je to těžké, někdy nás nespojuje vůbec nic, ale zase na druhou stranu musím říci, že, když se podíváte na hlasování, tak velmi často, dejme tomu, aspoň ta třetina, někdy i polovina klubu, hlasovala se mnou zcela osaměle, takže těch pět hlasů většinou dávala ta určitá část, takže já zas úplně nemohu říci, že by zcela rezignovali, ale samozřejmě, že to, co podle mě oni nenaplnili, bylo právě to, že slíbili v těch volbách, ve kterých já jsem kandidovala, podporovat ten občanský princip. Jenomže jakmile jsme se se Sváťou ocitli v tom klubu, tak na něj rezignovali a já jsem vlastně cítila ten tlak, že teď se stanu tedy dobrým členem klubu a nebudu prosazovat svoje názory, které, na které tam skutečně, oni jsou svým způsobem rozbitím toho systému, protože s těmi občanskými sdruženími se skutečně nespolupracuje. Zčásti na to nikdo není zavedený a zvyklý a zčásti je tam trošku odpor ze všech stran. Proč by nám do toho měli mluvit? My jsme politici a my si to uděláme podle svýho. A rezignací na tenhleten prostor a rezignací Hany Marvanové a Honzy Rumla, to vlastně ztratilo ty dva poslední obhájce a tím pádem to šlo trošku jiným směrem. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Takže souhlasíte s hodnocením politologa Pehe, že Unie svobody je v klinické smrti? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Tak, asi ano, to říká každý. Petr HOLUB, moderátor: Já se občas podívám na výpisy, jak hlasovali poslanci a ono z toho je zřejmé, že poslanci Unie svobody tam chodí úplně nejmíň ze všech. Jsou dvě výjimky, to jste vy a již zmíněný pan Svatopluk Karásek. Proč tam nejsou vaši kolegové? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Já nevím, já fakt nevím, já nevím, já se někdy taky ptám, protože nám už se někdy smějou, protože, vždycky když tam přijdu já jako nezávislá a teď ty naše řady jsou volné, tak to vzbuzuje až trošku smích. Ale, tak, ono samozřejmě nás je málo, takže je na to hodně vidět. Když z velkého klubu chybí desetina, tak si toho prostě nevšimnete, tak to je. Takže ... Petr HOLUB, moderátor: Vás chybí čtyři pětiny ale. Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: No, tak, někdy ano, no. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Vy jste zažila za svou poslaneckou éru tři premiéry. S kterým z nich jste si nejvíc rozuměla? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: No, s tím prvním. Já jsem si opravdu vážila Vladimíra Špidly, protože to byl člověk čestný a bezúhonný a on skutečně, jak se říkalo, když viděl nějakého lobbyistu, tak radši vyskočil z okna, než aby se s někým zapletl a pro mě to byla i tvář prostě, která přece jenom v sobě nesla nějakou historii a nějaké vzdělání. Takže já jsem k němu měla blízko, a taky mě těšilo s ním být v koalici. Ale s jeho pádem se ty poměry začaly prudce měnit a musím říct, že celé to moje období tam bylo vlastně jedno velké drama. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Nakonec jste herečka. Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Ano, ale, že to bude až tak jsem nečekala. Jsem zvyklá na ledacos z divadla, ale tam je to jenom hra, a tady to jde někdy úplně na podstatu a do ... Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: A co vám nejvíc vadí? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Já musím říct, že, s čím jsem se nesmířila, je vlastně ten styl a ty způsoby, protože tam je někdy člověku skutečně ouzko. Tam nejde o věc, ale jenom vlastně o tu vnější formu urážek a v tom se dlouhodobě nedá vlastně vydržet, to, to oslabuje člověka, jednak mu to bere energii, jednak mu to bere víru v to, že se můžou poměry spravit a hlavně ztrácí ta věcnost, to jest ta budoucnost, kvůli které tam přece jsme. Petr HOLUB, moderátor: A změnil se po nástupu premiéra Paroubka nějak váš vztah k vládní koalici nebo k sociálnědemokratických kolegům? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Já tam s některými kolegy spolupracuji a mám k nim dobrý vztah. Ten klub je nejednotný, každý to ví, takže mně se vlastně můj vztah k jednotlivcům nezměnil, ale musím říci, že v poslední době mě zákony, které protlačuje sociální demokracie, tolik netěší, já prostě jsem se nikdy nesmířila například se zákonem o veřejných zakázkách, protože si myslím, že ten zákon vůbec nic nevylepšil, že je úplně stejně prokorupční, jako byl, a dokonce se tam vlastně, ani nejsem si jistá, jestli se to navýšilo nebo jestli to bylo stejné, že do šest milionů se vůbec nemusí žádat o nějaké veřejné výběrové řízení, a tak dále. To jsou prostě pro mě věci smutné, já jsem tam načetla různé pozměňovací návrhy a domnívala jsem se, že to aspoň bude věc k diskusi, ale to prostě se zamítlo jednoznačně s tím, že to je vlastně pozdě a s, podobně tak zákon o střetu zájmů podle mě se hodně vykostil, až se přijal. A já prostě nevím, jestli je tu naděje pro budoucnost, pokud se to vždycky tímto způsobem jakoby navenek přijme, ale vevnitř tam není, není velký posun, i když u toho zákona o střetu zájmů trošku jemný posun je. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Paní poslankyně, po těch všech dramatických zkušenostech budete ještě kandidovat v těchto volbách a budete kandidovat vůbec kdy? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Já velmi vážně zvažuji kandidaturu do Senátu, jde spíš teď o to za koho, protože to spíš jaksi stále se zvažuje, za které středové hnutí by to bylo a na druhou stranu se přiznám, že po těch zkušenostech, které mám, velmi vážně uvažuji o založení hnutí na občanském principu, na založení hnutí, které by hodně měnilo vžité zvyklosti i ty struktury a samozřejmě jsem si vědoma toho, že toto hnutí by mohlo zesílit během těch příštích čtyř let a vážně se objevit až před těmi dalšími volbami za čtyři roky. Ale cítím velkou nutnost něco takového začít budovat a už na tom pracujeme. Petr HOLUB, moderátor: A teď tedy do sněmovny nepůjdete? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Do sněmovny nepůjdu v žádném případě, ale, pokud se tedy definitivně rozhodnu pro tu kandidaturu do Senátu, tak potom uvažuji, jestli by se již povedlo toto hnutí zrodit, že bych mohla kandidovat buď zčásti za ně, nebo že bych nějakým způsobem uvažovala o tom, že by se už objevilo na té politické scéně. Petr HOLUB, moderátor: Dnes má šanci se dostat do sněmovny Strana zelených, otázka vlastně zní, jestli může převzít štafetu po Unii svobody. Předseda Strany zelených, jíž dva renomované průzkumy už prognózují zisk přes pět procent hlasů, Martin Bursík uvádí: Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Mě a nás nezajímá ta levice a pravice, tam se ty strany zařazují strany, nás zajímá, o čem ta budoucí spolupráce bude a my jdeme do té politiky proto, že máme nějaká vlastní témata, já vám teď je nechci vyjmenovávat. My chceme prostě diskutovat o tom, o čem to bude a taková ta prvoplánová úvaha vždycky, kdy vychází nějaké počty a vychází z toho nějaké číslo, které je trojciferné, tedy víc než sto, a v tu chvíli si posílají ty strany vzkazy, jestli spolu půjdou, nebo nepůjdou, když nevím, o čem to bude, tak to nepůjde. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Říká předseda Bursík a politolog Pehe dodává. Jiří PEHE, politolog: Já se nedomnívám, že Strana zelených zaplňuje úplně ten politický prostor, který bychom nazvali liberálním, to znamená liberálním středem, protože ona to není strana, která je svou povahou liberální, je to spíše strana, která patří k politické levici, alespoň v Evropě, ale na druhé straně myslím si, že nový předseda Martin Bursík poměrně chytře k tomu tradičnímu zelenému programu, který je spíše v té levé části, také připojil některá liberální hesla, jako jsou nižší daně nebo zavedení školného či už oslovil určitou skupinu liberálních voličů a zároveň, a to, myslím si, je hlavní, dnes už ta skupina voličů, kteří by jinak volili nějakou liberální stranu, je tak zoufalá z toho, že nemá koho volit, že mnoho z nich bude ochotno volit Stranu zelených už jako alternativu, tedy jako něco nového, co není asociováno s těmi poněkud zatuchlými politickými subjekty, které momentálně sedí v Poslanecké sněmovně. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Soudí Jiří Pehe. Petr HOLUB, moderátor: Paní poslankyně, jaké vy dáváte šance zeleným? Je vám blízký jejich program a chcete s nimi spolupracovat? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Já jsem byla vždycky zelená, já se dokonce teď už mohu přiznat, že já jsem v minulých volbách volila zelené, nikoliv Unii svobody, to říkám poprvé, ale mě ten program zelený byl samozřejmě vždycky blízký a myslím si, že je nutné, aby se tam nějaké takovéto středové uskupení dostalo, ať už si každý vybere podle toho, co má sám rád, ale je to podle mě velmi významné jednak pro tu novou krev ve sněmovně a jednak já souhlasím zásadně s tím, že dělení na pravici a levici je nebezpečné a že to nebezpečí, které by mohlo spočívat v tom, že se vyrovnají ty dvě síly, ty dvě velké strany, které potom časem mohou samozřejmě pozřít ty, které by se do toho nedostaly a vyměnit ten systém za většinový, čímž by se to prostě zakonzervovalo na, já nevím, dalších patnáct let, to bych považovala za velké nebezpečí, protože by nemohlo nic nového vykvasit a nemohlo by tu být žádné nové hnutí, které by se pokusilo nalomit ty ztuhlé struktury. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Takže těch prognózovaných pět procent je podle vás reálných? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Já si myslím, že zčásti skutečně zelená a že ta zelená politika je důležitá, ale část jsou samozřejmě ti nespokojení, kteří nevědí koho volit a kteří hledají jakoukoli alternativu a pro ty, jak říkám znova, jsou tam také ještě jiné strany, je to zřejmě důležité moci si vybrat z těchto stran. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Pozvání dnes přijala poslankyně Táňa Fischerová. Petr HOLUB, moderátor: Sněmovna bude ještě jednou hlasovat o zákonu o registrovaném partnerství, který jste spolunavrhovala. Podaří se podle vás najít sto jedna poslanců, kteří by přehlasovali prezidentské veto? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: No, nechtěla bych být sýčkem, ale mám takový pocit, že to bude hodně těžké. Petr HOLUB, moderátor: Ale přitom ta podpora toho návrhu byla poměrně široká, pro hlasovali zvláště levicoví poslanci, ovšem byla tady i podpora ze strany ODS dílčí, Unie svobody byla pro, to by nedalo dohromady sto jedna hlasů? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Nebyla ani celá Unie svobody pro, myslím, já teď nevím přesně, měli jsme asi osmdesát šest nebo sedm hlasů, a to proto, že ti, kteří byli proti, se vypnuli, to znamená, jako by odešli ze sálu. A teď jde o to, jestli ti, kteří se vypnuli, by dodali, to je ale asi patnáct hlasů, a to je podle mě, tak jak se dívám, docela problém, protože někteří mají ten problém zásadní a já zase ctím lidskou svobodu, já prostě nikdy nikoho nepřesvědčuju a nelámu násilím, což tam je běžné, že jo, ve sněmovně, že ten stranický diktát je diktát, ale to prostě, lámat někoho násilím je strašně těžké. Petr HOLUB, moderátor: A vy víte, o kterých osmdesát šest poslanců jde a máte to pod kontrolou? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Tak, já sama nemám pod kontrolou nic, jenom sebe sama. Teda aspoň doufám, sebe samu, ale já si všímám toho pohybu ve sněmovně, ale, jak říkám, pro mě je těžké, jestliže někdo to cítí jako věc úplně zásadní, já ji tak necítím a nikdy jsem tomu nerozuměla, ale nemohu než respektovat, že jiný prostě není já a že má jiné názory a jiný postoj k tomu. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Prezident Klaus, který zákon vetoval, namítá, že není možné dávat privilegia partnerům, kteří nezakládají tradiční rodinu. Co soudíte o jeho argumentaci? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Já jsem se s touto argumentací setkávala po celou tu dobu, tam nejsou žádná privilegia, to je právě stále vždycky to přeskupení těch akcentů. Proboha jaké má privilegium člověk, který s druhým žije, já nevím, dvacet let a nemůže po něm ani zdědit společně nabytý majetek, protože by nejdřív musel jít a vydědit vlastní rodinu a potom by musel udělat dědickou závěť, a to je prostě tak komplikované a přeci nikdo z nás by tohle neudělal, takže já, co je na tom za privilegium? Pokud někdo je ochoten se o druhého starat a vzít za něj odpovědnost a solidaritu, tak přeci to jsou tak jaksi jednoduché věci, které se, se tam navrhují. Interpretovat to jako neodůvodněné zvýhodnění, to je prostě pro mě naprosto nepochopitelné. Petr HOLUB, moderátor: A myslíte si, že současný právní stav je pro homosexuální partnery nějak obtížně snesitelný? Prezident například tvrdí, že společnost je k nim dost tolerantní a vlastně jim tedy nic neschází. Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: To řekl prezident? Petr HOLUB, moderátor: To je v tom jeho odůvodnění, proč odmítá ... Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Ano, já jsem teď myslela prezident Hromada, teď nevím proč, se mi ten prezident, promiňte ... Petr HOLUB, moderátor: Byl to prezident, tentokrát prezident Klaus. Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Prezident republiky. Ano, řekněte mi to ještě jednou, já jsem tak myslela na Jiřího Hromadu, že jsem teď úplně nepostřehla ... Petr HOLUB, moderátor: Pan Klaus tvrdí, že společnost je tolerantní k homosexuálům, tedy jim nic neschází a není třeba jim pomáhat nějakým zákonem. Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Já bych mu nepřála, aby se na vteřinku ocitl v kůži někoho jiného, to je přesně to, co my si nedovedeme představit. Ano, společnost víceméně už nikoho nepranýřuje a nežijeme už za nacistického režimu, který zavíral homosexuály do koncentračních táborů, to je pravda a jsou jaksi respektováni, ale pořád jsou to občané druhé kategorie. Já občas říkám, že oni přece jsou stejně kvalitní občani, platěj daně, často jsou to věřící lidé a jde jenom o to, že se jim umožní, aby některé občanské možnosti měli také a nijak, a neříkejte mi, že se kvůli tomu rozpadne nějaký manželský vztah, že tahle malá skupinka má také možnost po sobě dědit. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: My teď na závěr naší debaty se opět vrátíme do aktuálního dění, měli bychom se chvilinku věnovat té nadcházející demonstraci na Staroměstském náměstí, kam se sjedou zdravotníci z celé republiky. Paní poslankyně, na čí stranu by se měl běžný občan postavit v oné zdravotnické krizi? Měl by jít například na tu demonstraci proti ministru Rathovi nebo co vůbec o té krizi, někteří tvrdí, že to krize není, jiní naopak líčí hodně v černých barvách, na kterou stranu byste se tedy postavila vy? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Já se přiznám, že zdravotnictví nedělám, aspoň do něčeho nedělám tedy, takže ... Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Ale k lékaři občas jdete třeba. Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Tak, já jsem, zaplaťpánbůh, celkem ještě zdravá, ačkoliv mi jeden pán tuhle v tramvaji přál smrt a rakovinu. Přistoupil ke mně a řekl, že mě nenávidí a že mi přeje, abych brzo umřela. Takže snad zatím ještě vydržím. Ale já říkám, já zdravotnictví nedělám, a tudíž nejsem úplně do těch detailů seznámena s tou podstatou, ona je velmi složitá. Já, jak to tam vidím, tak nikdy vlastně nesouhlasím s žádnou stranou, protože každá má kus pravdy a kus pravdy zase nemá. A vyvážit to, jak to je, já jsem například byla ta, která, se Sváťou Karáskem jsme hlasovali jako jediní z toho našeho takzvaného pravicového bloku proti privatizaci nemocnic, aby se zastavila, já si opravdu myslím, že není možné prostě bez zákona okamžitě všechno převádět. Ale na druhou stranu jsem teď zas nehlasovala pro tento zákon, který se tam objevil, protože podle mě to skutečně je zase nůž na krku a nutí všechny do toho systému a na mnoha místech je ohrožující, takže zase ta pravda je někde uprostřed. A po mě se chce, abych se postavila na jednu stranu a začala křičet, a to já odmítám. Petr HOLUB, moderátor: Ale co byste poradila běžným občanům, protože já se ... Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Svým voličům například, kteří k vám přicházejí do vaší kanceláře. Vy jste ostatně jedna z nejoblíbenějších političek, kromě poslankyně Parkanové vás voliči mají nejvíc rádi, protože jaksi jim vycházíte vstříc. Petr HOLUB, moderátor: Když se člověk baví s běžnými lidmi, tak oni se v tom také neumí zorientovat a říkají: "No, možná je dobře, že ten Rath udělá pořádek, ale možná mají pravdu lékaři, kteří tvrdí, že jim likviduje praxe a že to přehnal." Komu v tomto sporu najednou má člověk věřit? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Přesně tak, je zas ta pravda někde uprostřed. Já si myslím, že určitě je dobře, že on to zvedl. A že se začal dívat pod některý věci, pod pokličky, kde se vlastně vařilo, aniž se tam kdo podíval. To je určitě dobře. Otázka je, zda to právě nepřehnal na druhou stranu, a tady se obávám, že bez diskuse a já jsem člověk, který opravdu vzešel z těch občanských strukturu a bez diskuse s těmi lidmi, o které jde, se podle mě nemá nic násilím dělat, a to zas on dělá. Takže zase ta pravda, kde, pokud nebude ve společnosti diskuse, co je dobré pro tu společnost a ne pro jednu určitou skupinu lidí, tak se nikdy nedohodneme a nikdy nenajdeme žádné řešení a jak říkám, to kyvadlo se stále bude rozkmitávat zprava doleva, z extrému do extrému, až se nakonec zastaví uprostřed a bude mrtvo. A co bude potom, nikdo z nás neví. Petr HOLUB, moderátor: Ministr Rath a vláda se tedy nemohou divit, že lékaři demonstrují, když na ně šli s těmi nařízeními? Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Já si myslím, že se nemohou divit, protože tady ten dialog skutečně schází. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Říká poslankyně Táňa Fischerová, která byla hostem dnešního Studia STOP. Nashledanou, paní poslankyně. Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně /Nezávislí/: Děkuju. Na shledanou. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: Techniku měl na starosti Šimon Merta a od mikrofonu se loučí: Petr HOLUB, moderátor: Petr Holub. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka: A Jana Šmídová. Na slyšenou. Zdroj: ČRo 1 - Radiožurnál Datum: 17.2.2006 Název: Volební preference Strany zelených Lucie HUSÁROVÁ, moderátorka: Strana zelených má reálnou šanci dostat se po červnových volbách do Poslanecké sněmovny. V únorovém průzkumu agentury STEM totiž Zelení získali pět celých šest desetin procenta hlasů. Doprovodili by tak do sněmovny občanské demokraty a sociální demokraty, komunisty i lidovce, kteří by pětiprocentní hranici překročili také. Výsledek průzkumu okomentoval pro Radiožurnál předseda Strany zelených Martin Bursík. Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Tu a tam jsme uvažovali o tom, jestli to už občané nevzdali, jestli vlastně si nenechají namluvit to, že vlastně tady nejde s tou politikou nic dělat, že bude donekonečna taková, že budou muset kombinovat ČSSD, ODS a KDU-ČSL a nic dobrého z toho nevyjde, což sledují po dobu patnácti let. A najednou se ukazuje, že se nám podařilo překročit pět procent a, popravdě řečeno, i pro mě je to milé překvapení. Lucie HUSÁROVÁ, moderátorka: ODS podle průzkumu STEMu získala přes dvacet osm a půl procenta, sociální demokraté dvacet čtyři a půl, KSČM přes patnáct a lidovci skoro šest a půl procenta hlasů. Zdroj: ČRo 6 Datum: 16.2.2006 Název: Strana zelených by se mohla dostat do sněmovny Zbyněk ŠTÍBR, moderátor: Strana Zelených má reálnou šanci dostat se po červnových volbách do Poslanecké sněmovny. Podle únorového průzkumu agentury STEM zelení získali pět celých a šest desetin procenta hlasů. Doprovodili by tak do sněmovny občanské demokraty, sociální demokraty, komunisty a lidovce, kteří by pětiprocentní hranici překročili také. Předseda Strany zelených Martin Bursík Českému rozhlasu řekl, že mu výsledky průzkumu udělaly velkou radost. Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Tu a tam jsme uvažovali o tom, jestli už to občané nevzdali, jestli vlastně si nenechají namluvit to, že vlastně tady nejde s tou politikou nic dělat, že bude donekonečna taková, že budou muset kombinovat ČSSD, ODS a KDU-ČSL a nic dobrého z toho nevyjde, což sledují po dobu patnácti let. A najednou se ukazuje, že se nám podařil překročit pět procent a po pravdě řečeno, pro mě je to milé překvapení. Zbyněk ŠTÍBR, moderátor: ODS podle průzkumu STEM získala přes dvacet osm a půl procenta, sociální demokraté dvacet čtyři a půl, KSČM přes patnáct a lidovci téměř šest a půl procenta hlasů. Zdroj: ČRo 1 - Radiožurnál Datum: 16.2.2006 Název: Předvolební průzkum dává šance Straně zelených Jana LEJPOVÁ, moderátorka: Strana zelených má reálnou šanci se ve volbách do Poslanecké sněmovny. Podle únorového průzkumu agentury STEM totiž zelení získali pět celých a šest desetin procenta hlasů. Doprovodily by tak do sněmovny občanské demokraty, sociální demokraty, komunisty a lidovce, kteří by pětiprocentní hranici překročili také. Předseda Strany zelených Martin Bursík Radiožurnálu řekl, že výsledek průzkumu mu udělal velkou radost. Martin BURSÍK, předseda Strany zelených: Tu a tam jsme uvažovali o tom, jestli to už občané nevzdali, jestli vlastně si nenechají namluvit to, že tady vlastně nejde s tou politikou nic dělat, že bude do nekonečna taková, že budou muset kombinovat ČSSD, ODS a KDU-ČSL a nic dobrého z toho nevyjde, což sleduji po dobu patnácti let. A najednou se ukazuje, že se nám podařilo překročit pět procent a, popravdě řečeno, i pro mě je to milé překvapení. Jana LEJPOVÁ, moderátorka: ODS podle průzkumu STEMu získala přes osmadvacet a půl procenta, sociální demokraté čtyřiadvacet a půl, KSČM přes patnáct a lidovci téměř šest a půl procenta hlasů. Zdroj: ČRo 1 - Radiožurnál Datum: 19.2.2006 Název: Možná vládní koalice se Stranou zelených Vladimír KROC, moderátor: A otázka zní: Sestavovala by se vládní koalice lépe se zelenými jako s parlamentní stranou? Co si myslí výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku Petr Mach? Dobrý den. Petr MACH, výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku: Dobrý den. Tak, triviální odpověď samozřejmě zní, jak komu, politici se budou samozřejmě muset srovnat s jakýmkoliv výsledkem voleb, ale myslím si, že by se pravici hůře sestavovala programově a ideově konzistentní koalice. Takže například přítomnost zelených ve sněmovně by snížila šanci Občanské demokratické strany na programově vyšší koalici jen s lidovci, byť by možná zvýšila šanci ODS na postavení vůbec nějaké koalice, ale domnívám se, že koalice například ODS, lidovci a zelení, že by byla méně akceschopná a hůře by se prosazovaly programové prvky ODS v takové koalici. Na druhou stranu ... Vladimír KROC, moderátor: Dobře, děkujeme. Ano, chtěl jste to dopovědět? Já myslel, že už jste udělal tečku, takže na druhou stranu? Petr MACH, výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku: Zase pro sociální demokracii může zvolení zelených znamenat zvýšení šance na pokračování koalice toho dnešního typu, kde by mohli místo Unie svobody zasedat zelení. Vladimír KROC, moderátor: Dobrá, děkujeme, na shledanou. Petr MACH, výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku: Na shledanou. Vladimír KROC, moderátor: A jaký názor má na otázku, zda by se vládní koalice sestavovala lépe se zelenými jako s parlamentní stranou, komentátor Hospodářských novin Jan Macháček? Dobrý den. Jan MACHÁČEK, komentátor Hospodářských novin: Dobrý den. Tak, já také na začátek řeknu, jak komu, protože samozřejmě pokud by /nesrozumitelné/ skalní fanoušci nebo dokonce členové ODS nebo ČSSD, tak se to v tuto chvíli jeví tak, že vlastně obě ty strany mají jakoby jiné priority, ke kterým zelené ne až tolik potřebují, to se týká především ČSSD, kdybysme začli s touto stranou, tak tam vlastně už převažuje nálada ve směru, aby se po volbách udělala menšinová vláda ČSSD s komunisty, k čemuž podle současných výpočtů by možná nebyla třeba zelených, Strana zelených, možná mírně ano, ale druhá věc je ODS, kde zase máme silné zástupce, jako je poslanec pan Tlustý, kterým by spíše vyhovovala velká koalice, k tomu také není potřeba Strana zelených, ale podle těch posledních výpočtů to vypadá, že by mohla vzniknout, kdyby se ty preference už nezměnily výrazně, že by mohla vzniknout stojedničková koalice, sice velmi slabá, velmi nestabilní, ale pokud se rozumní lidé shodnou na tom, že asi nechtějí vládu s podporou, s podporou komunistické strany, tak se tedy rýsuje rozumná varianta. Samozřejmě bylo by třeba mnoha programových kompromisů, nebylo by to zrovna ukázkově stabilní, bylo by to velmi konfliktní, ale je to možná pořád lepší varianta, nebo určitě pořád lepší varianta než, než velká koalice, která znamená velký prostor pro korupci, nebo menšinová vláda ČSSD s podporou komunistů, na což podle všeho společnost není zrovna úplně připravená ještě. Vladimír KROC, moderátor: Děkujeme, hezkou neděli, na shledanou. Jan MACHÁČEK, komentátor Hospodářských novin: Děkuju, na shledanou. Zdroj: ČRo 1 - Radiožurnál Datum: 17.2.2006 Název: Volební preference stran Ivan HOFFMAN, moderátor: Zjištění společnosti STEM, že preference Strany zelených poprvé překročily hranici pro vstup do parlamentu, politici nepřeceňují, nicméně nepochybně registrují. Kdyby se podle takového výsledku voleb tvořila vláda, snížilo by to koaliční potenciál KSČM a tím i šanci ČSSD zůstat ve vládě jinak než za cenu velké koalice s ODS. Naopak občanští demokraté by řešili, zda by pro ně nebyla velká koalice s ČSSD menším zlem, než vládnout s lidovci a Zelenými, kteří mají vyhraněné programové priority, k nimž by nezbylo, než přihlédnout. Pro Stranu zelených je výsledek STEMu důležitý hlavně tím, že Martinovi Bursíkovi otevírá dveře do médií. Strany, které nejsou v parlamentu a nemají přes pět procent preferencí, totiž u nás pro novináře prakticky neexistují. Vyjadřují se sice k aktuálnímu dění, ale nikdo se o tom nedoví. To je případ návrhu Zelených, aby se místo nákladného prodlužování metra na ruzyňské letiště raději modernizovala železnice a spojení řešilo městskými vlaky, anebo aby se místo výstavby čtyřproudé silnice spojující zamýšlenou automobilku v Nošovicích s automobilkou v Žilině upřednostnilo ekologičtější a o polovinu levnější řešení počítající s železniční dopravou místo kamionové. Ze Strany zelených v parlamentu, natož ve vládě, by neměli radost raziči tunelů, či betonářská lobby. Důrazem na alternativní energii by Zelení otravovali ČEZ a tak by se dalo pokračovat. Z řečeného plyne, že si dost občanů může přát Zelené v parlamentu, zatímco žádná ze stávajících stran si nemůže přát Zelené ve vládě. Pokud by tedy průzkum STEMu byl volebním výsledkem, stručný komentář by zněl: "Velké koalici občan zvolil kvalifikovanou a nepříjemnou opozici, kterou bude slyšet." Zdroj: ČRo 6 Datum: 19.2.2006 Název: ČSSD i ODS chtějí jednat se Stranou zelených Zbyněk ŠTÍBR, moderátor: Se Stranou zelených jako možným koaličním partnerem je připravena jednat vládní sociální demokracie i největší opoziční strana ODS. Lídři obou stran, Jiří Paroubek a Mirek Topolánek, v televizním pořadu Otázky Václava Moravce uvedli, že případná spolupráce se zelenými bude otázkou povolebních jednání. Předseda zelených Martin Bursík v televizi Prima prohlásil, že strana bude v případných jednáních hledat především programovou shodu. Šanci zelených na vstup do Poslanecké sněmovny naznačily poslední průzkumy volebních preferencí, které jim předpovídají zisk něco přes pět procent hlasů. Zdroj: ČRo 6 Datum: 18.2.2006 Název: Šance Strany zelených na vstup do sněmovny potvrzena Věra ČERMÁKOVÁ, moderátorka: Šanci Strany zelených na vstup do sněmovny potvrdil další průzkum volebních preferencí, který pro Českou televizi zpracovala společnost SC & C, zelení by v něm získali pět celých osm desetin procenta hlasů, o téměř jedno procento by tak překonali hranici pro zvolení do sněmovny. Volby by vyhrála ODS, kterou by volilo necelých dvacet devět procent občanů, ČSSD by získala dvacet pět a půl procenta. Třetí by ve volbách skončili komunisté s téměř patnácti procenty. Do sněmovny by se ještě dostali lidovci, kterých by přišlo k volebním urnám podpořit přes sedm procent občanů. Průzkumu agentury CS & C se zúčastnilo na šest tisíc respondentů. Zdroj: ČRo 6 Datum: 28.2.2006 Název: Průzkumy volebních preferencí a výhled jednotlivých stran Ondřej KONRÁD, moderátor: No, a u voleb ještě zůstaneme, konkrétně u průzkumu volebních preferencí a u výhledu jednotlivých politických stran. Zde je komentář Karla Hvížďaly. Karel HVÍŽĎALA, redaktor: Jak známo, samotná čísla průzkumů politických preferencí nejsou tak důležitá, jako trendy. Podle únorových výsledků agentury STEM se zdá být zřetelné, že vzestup preferencí sociálních demokratů se zastavil, ODS zůstává u svého stabilního kádru voličů a komunisté se Zelenými posilují, otázka tedy zní, proč tomu tak je. Pokles preferencí ČSSD se dal dlouhodobě očekávat, protože razantnost, jakou se premiér Jiří Paroubek zabydlel od loňského léta na české politické scéně, měla předčasný start a bylo jasné, že nárůst se zastaví mnohem dřív, než přijdou volby. Pokles preferencí způsobil s velkou pravděpodobností svými nevybíravými a někdy až naivně zpolitizovanými způsoby i nový ministr zdravotnictví David Rath. Střet v naší společnosti totiž není a nikdy nebyl vnímán jako normální projev v předvolebním klání, ale jako nekázeň. Navíc Rath znejistil, jak sociálně slabší vrstvy strachem z toho, že budou muset u lékaře a za léky platit, ale i rozpačité intelektuálnější vrstvy, neboť Rathova nominace na ministra, tak nominace ministra Jandáka na volebního lídra v Jihočeském kraji jim signalizovala příliš zjednodušený přístup k výkonu politiky jakožto správy země. Zatím způsob práce vedení spíše budí dojem hypertrofované víry ve výsledky měření veřejného mínění, než v přesvědčení, že tyto výstupy politikům slouží k lepší orientaci ve společenských trendech. Ale i pozdější rozpačitost postoje samého premiéra ve vztahu k selhání jeho poslance Michala Krause a ředitele Národního bezpečnostního úřadu Jana Mareše situaci zkomplikovala. Ředitel agentury STEM Jan Hartl říká, že charakter naší politiky je dlouhodobě neurčitý, věcně nezakotvený, zato však plný emotivních personálních útoků, které jakoby maskují věcnou prázdnotu. Premiér Paroubek a jeho hvězdy tuto myšlenku jen potvrzují. Pro ČSSD je možná štěstí, že pokles tohoto stylu práce zaznamenala už v únoru, protože má nyní dost času začít oslovovat voliče sofistikovanějším, propracovanějším a i inteligentnějším způsobem. Pokud se jí to nepovede a povede dál kampaň tím nejprimitivnějším způsobem, jako kdyby prodávala prací prášky a ne perspektivu České republiky, preference mohou sociálním demokratům dále padat. Změna strategie je ale také úkol pro jejich agenturu Christian VIP. ODS, jejíž preference jsou zatím stabilně vysoké, jak vyplývá ze všech průzkumů, dělá úplně jinou chybu. Neuvědomuje si totiž, že její volič je daleko racionálnější, tedy méně emotivní a očekává od své strany, aby mu byly záměry dlouhodobě a přesně vysvětlované. To je právě to, co podle pana Hartla ODS zcela podcenila. Nedodala svým příznivcům dost argumentů a technických parametrů pro své záměry, jako je například rovná daň, či vůbec nepracovala se zpřehledněním a zjednodušením výkonu politiky, který by zmenšil prostor pro korupci, ač to podle průzkumů lidé od ní očekávají. Malá srozumitelnost a snaha sázet jen od dubna na emociální kampaň, představují dohromady největší ohrožení pro zatím vysoké preference ODS. Podle ředitele Hartla je riskantní i manévr ODS, podle kterého se snaží oslovit i nejchudší voliče. Tímto krokem totiž znejišťuje své tradiční příznivce a vytrácejí se tím rozdíly mezi jednotlivými politickými stranami. Obraz české politiky se ještě více rozmazává a občan pak jednotlivá politická hesla vnímá jen jako povrchní pasti na voliče a přestává věřit i základnímu směřování politických stran. Zdá se dokonce, že ODS zaspala dobu, kdy mohla vysvětlit svou jasnou vizi. Za tři měsíce se jí to podle odborníkům může už sotva podařit, i když to očekávání tu zřejmě bude, jako bylo v roce 2002. Tehdy ho ovšem ODS nenaplnila, a proto prohrála. O KSČM odborníci soudí, že výměnou lídra si otevřela do budoucnosti větší potenciál, zatímco u KDU-ČSL je tomu opačně. Tato strana ustrnula, její voliči pocházejí většinou jen z jižní Moravy a nedokázala se proměnit v moderní celorepublikovou křesťanskou stranu. Voliči z ní mohou mít dojem, že jejím jediným programem je udržet si svůj podíl na moci, a to je samozřejmě na začátku jednadvacátého století málo. Za jistých okolností by se zřejmě nemusela ani dostat do parlamentu. Největším překvapením jsou tedy preference Strany zelených, která by svým vstupem do parlamentu mohla oživit politickou scénu, a zamezit většímu podílu komunistů na moci. K této straně by se v ideálním případě mohl přesunout až desetiprocentní potenciál vždy nespokojených, intelektuálských, nonkonformních voličů, kteří se nedokáží ztotožnit s žádnou z velkých politických stran, protože se v jejích očích zdiskreditovaly. Problém zřejmě je, že se tato strana musí kvůli svým budoucím úspěchům ještě radikálněji distancovat nejen od marihuany, ale i od levicového ekologismu, který je dle agentury STEM u našich voličů velmi nepopulární, a přitáhnout několik zkušenějších lidí typu Martina Bursíka, který umí jak mluvit, tak nosit oblek a kravatu. Ondřej KONRÁD, moderátor: To byl Karel Hvížďala. Zdroj: ČRo 1 - Radiožurnál Datum: 27.2.2006 Název: Otázky pro primátora Pavla Béma Jan POKORNÝ, moderátor: Od mikrofonů přejí dobrý poslech Jan Pokorný. Petr NOVÁČEK, moderátor: A Petr Nováček. Jan POKORNÝ, moderátor: Hostem je primátor hlavního města Prahy, místopředseda ODS Pavel Bém. Vítejte. Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Krásný večer. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pane primátore, dnes jste měl mít k dispozici právní expertízu a na jejím základě se rozhodnout, zda se pražský magistrát přestěhuje na rok do Jungmannovy ulice, anebo jestli celá ta záležitost bude kvůli zástavnímu právu na oné budově zastavena jako příliš riskantní, už jste se rozhodl? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Nerozhodl a ani nemohl, protože hned po skončení vysílání mě čeká v sedm hodin schůzka nad právě zmíněným právním posudkem. Čili neznám jej, nevím, co řekne, řeknu jenom tři zásadní teze. Zaprvé, chci přestěhovat magistrát, protože je to projekt, který má všechna "P", která má mít - pro magistrát výhodný, pro organizaci řízení úřadu taktéž a především a hlavně nabízí to, co bych si představoval jako občan, že by mně měl veřejný úřad nabízet, to znamená supermarket veřejných služeb pod jednou střechou, ale říkám, že pokud by hrozilo jakékoliv sebemenší byť riziko, že by například kvůli jakémusi zástavnímu právu mohla nastat situace, kdy magistrátní, přestěhovaný magistrátní úřad bude vystěhován na ulici, tak v žádném případě do toho projektu nepůjdu. Jan POKORNÝ, moderátor: A to nám povězte, pane primátore, předpokládám, že tu smlouvu o pronájmu dotyčné budovy s jejím majitelem Sebastianem Pawlowským připravovala nějaká renomovaná právní kancelář. Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Velmi renomované tři právní kanceláře. Jan POKORNÝ, moderátor: A jak je možné, že se včas nepřišlo na to, že ten objekt je zatížen zástavním právem? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Je to dobrá otázka, pane redaktore, ale na špatné adrese. Já tomu sám nerozumím, já nemám právní vzdělání. Já skutečně můžu udělat než to, že dám na dobrozdání expertů, právníků, což jsem také učinil, učinila tak celá rada, jak se ukázalo, tak to možná byla chyba, ale nepředbíhejme, protože to zásadní rozhodnutí nás teprve čeká s velkou pravděpodobností zítra na jednání rady a k tomu je potřeba tedy těch analýz tentokrát už smluvních vztahů, včetně oného zástavního práva a ta schůzka mě teprve čeká dnes v sedm hodin večer. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pane primátore, pokud se pronájem oné budovy na rohu Jungmannovy ulice uskuteční, odkdy by tam měli být Pražanům k dispozici magistrátní úředníci dosud roztroušení po celé Praze? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Tak, já předpokládám, že stěhování bude probíhat ve dvou etapách, první etapa v létě, letní měsíce, července, srpen. Druhá etapa s velkou pravděpodobností listopad, prosinec tak, aby 1. 1. 2007 celý magistrátní úřad nabízel onen tedy supermarket veřejných služeb pod jednou střechou právě v Jungmannově ulici. A samozřejmě to stěhování samo o sobě je a bude provázeno ještě zásadními interiérovými úpravami. Ta moje představa není jenom úředník, nebo všichni úředníci, administrativa Prahy pod jednou střechou, ale také moderní úřad. Zjednodušeně řečeno moderní úřad onou transparentní přepážkovou, skleněnou formou tak, jak to máte tady vy například ve studiu, tak tak si také představuji, že bude fungovat veřejná správa. Petr NOVÁČEK, moderátor: Teď mě napadá zeptat se vás ještě na tohle: Kolik v těch supermarketech administrativních bude zaměstnanců, a když je budete takhle koncentrovat do jednoho místa, neumožní vám to třeba trošku snížit ten jejich stav? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Tak, touto otázkou se vlastně noříte do mých úplně prapůvodních myšlenek. Před dvěmi lety se mi podařilo zahájit projekt. Ten projekt samozřejmě byl zahájen na základě podrobné analýzy, která ukázala, že máme zhruba patnáctiprocentní, a já si dovolím tvrdit, možná dvacetiprocentní rezervy v jakési přezaměstnanosti úředníků, takže dva roky zeštíhlujeme, optimalizujeme, zlevňujeme veřejnou správu a také snižujeme poměr těch běžných výdajů, těch klasických provozních nákladů například na investicích, což si myslím, že je také dobrý počin. No, a máme za sebou dvě etapy, nebo teď probíhá druhá etapa a vlastní stěhování mi skutečně umožní dokončit tu etapu třetí a také ještě o ty dvě, tři, čtyři procenta jít se zaměstnaností úřadu dolů. Jan POKORNÝ, moderátor: Včera skončila, pane primátore Béme, v italském Turíně dvacátá zimní olympiáda, kterou jste taky krátce navštívil. Setrváváte dál v názoru, že by Praha měla usilovat o jednu z příštích olympiád? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Nejenom, že setrvávám, ale dokonce jsem se přesvědčil, nebo odjel jsem z Turína po třech dnech krátkých, ale mimořádně hezkých a výživných, tak jsem odjel s přesvědčením, že když už to uměli zorganizovat Italové, a já to, když už to uměli říkám s trochou nadsázky, protože já jsem shledal tedy neuvěřitelné množství organizačních nedostatků. Vlastně přijel jsem do Turína a ani jsem pořádně nevěděl, že jsem v dějišti olympijských her, čili z hlediska marketingového si myslím, že to prostě Italové ne až tak úplně zvládli, ale dovolím si tvrdit, že když už zvládli Italové, tak bychom to zvládli zcela stoprocentně daleko lépe i my. Jan POKORNÝ, moderátor: Pozor, byla to zimní olympiáda. Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Já vím, já vím. Jan POKORNÝ, moderátor: Praha usiluje o něco většího, to je olympiáda letní. Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Samozřejmě, ale srovnáváte tu logistiku a organizaci a tam v tom není v zásadě velkého rozdílu. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pokud by se měla olympiáda v Praze konat, nakolik by, pane primátore, odhadem přišla a kolik z této sumy a jak by dokázala uhradit Praha sama a jakou částkou by musel přispět státní rozpočet, co myslíte? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Já často slýchávám právě podobný dotaz na téma, kolik by vlastně olympiáda v Praze stála. Já vždycky odpovídám, ale uvědomme si, ona by to nebyla olympiáda v Praze, ona by to byla olympiáda v celé České republice, protože obrovské množství disciplín by se odehrávalo nikoliv v Praze samotné, ale ve středních Čechách, v jižních Čechách, v severních Čechách, ale také v dalších například moravských regionech. Takže zaprvé, jednalo by se o celorepublikovou olympiádu, byť by těžiště těch olympijských her se odehrávalo samozřejmě v Praze. Mimochodem ta Praha je také pro Mezinárodní olympijský výbor a pro světový sport, řekněme, tím obrovským lákadlem, proto také dnes Praha v té mezinárodní diplomacii má poměrně velmi slušnou šanci. Celkové náklady zatím podle analýz, které máme k dispozici, ukazují, že by olympiáda stála zhruba sto třicet pět miliard. Tyto analýzy také ukazují, že na té straně výnosů a příjmů, výnosů, příjmů a nákladů jsme zhruba na nule, to znamená, že když říkám zhruba, tak jsme malinko více na straně těch výnosů, čili ta olympiáda by spíše vydělala, nebo předběžné studie byť dnes představují již tisíc stránek textů, tak ukazují, že by olympiádě vydělala, nicméně náklady zhruba tedy sto třicet pět miliard korun s tím, že samozřejmě ale je třeba si uvědomit, že představa Prahy nebo celé České republiky roku 2020 také nějakým způsobem musí korespondovat s představou infrastruktury, takže když nad rámec těch sportovních investic, které bychom tedy mohli vyčíslit tou částkou sto třicet pět miliard korun, tak když se podíváme ještě na některé infrastrukturní investice, například to, že mezi Prahou a Ostravou bude jezdit funkční, nebo Prahou a Brnem bude jezdit funkční Pendolino, nebo šinkanzen, prostě rychlý vlak, který vás dopraví do Brna za pětapadesát minut a... Petr NOVÁČEK, moderátor: Tak to bude šinkanzen. Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Tak to možná bude šinkanzen. Ne, já to říkám, já to říkám proto, že samozřejmě dálniční infrastruktura, železniční infrastruktura, to jsou všechno další náklady, které přímo s olympiádou nesouvisí, ale ti, kteří budou chtít kritizovat myšlenku pořádání olympijských her v Praze, tak vždycky budou říkat, ale tady budou ještě další a další, další náklady a budou mít pravdu a já budu odpovídat ano, ale tyto náklady jsou třeba investovat tak jako tak. Jan POKORNÝ, moderátor: Olympiáda, pokud bude, tak by byla v tom roce 2020, ne-li později, jest tak? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Určitě, určitě, já předpokládám, že se nemůžeme seriózně bavit o jiném datu než 2020 či 2024. Jan POKORNÝ, moderátor: Pojďme se bavit jednou otázkou o tématu, které je v těchto dnech. Vzhledem k tomu, že ptačí chřipka se objevila už i na tak vyšlechtěném koutku země, jako je okolí ženevského jezera, je nejspíše jen otázkou času, kdy virus chřipky ohrozí labutě na Vltavě, opeřence v pražské zoo. Jaká v Praze děláte preventivní opatření? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Tak samozřejmě Praha musí vycházet z celorepublikového, nebo z národního pandemického plánu. Ten existuje, ze zpracován. Samozřejmě Praha díky té metropolitní aglomeraci, řekněme, a i možná díky tedy opeřencům a stěhovavým ptákům, kteří se v Praze vyskytují i díky například zoologickým zahradám nebo nejrůznějším zvířecím útulkům, které do budoucnosti mohou být vnímány jako ohniska šíření infekce, tak jsme udělali několik zásadních kroků. Zaprvé jsem si dovolil minulý týden svolat speciální pracovní skupinu krizového štábu, státní veterinární správa, hygienici, odborníci na tuto problematiku a samozřejmě i další složky tedy krizového štábu včetně policie. Ten závěr je zatím velmi prostý, a to takový, že není třeba propadat žádné panice. Nicméně je třeba pro veřejnost, která by té panice na základě možná až příliš, řekl bych, nepravdivých, nebo zveličených informací v některých bulvárních médií propadnout panice mohli, tak je třeba pražskou veřejnost informovat, co mají dělat, kdyby se náhodou tedy dostali k tomu mrtvému opeřenci, jak se mají chovat, co s ním mají nebo nemají dělat. V zásadě s ním nemají dělat nic, mají zavolat na linku 156, na státní veterinární správu, nebo na hygienickou stanici. V letáku, který připravujeme pro distribuci mezi Pražany, tak tam budou další telefonní čísla ještě a zajistit tedy odvoz toho mrtvého zvířete. Petr NOVÁČEK, moderátor: V tom letáku stojí, ať se nikdo nebojí, to je přímo klasická odpověď. Skutečně si myslíte, že věc je takhle jednoduchá, protože jedna věc je tak, druhá věc je, rozptýlí třeba i iracionální obavy, jakými prostředky se to dá udělat ve víc jak milionovém městě? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Tak iracionální obavy nemůžeme rozptýlit zase jinak než zase zcela racionálními argumenty, takže objevilo se ve sdělovacích prostředcích například tvrzení, že virus ptačí chřipky se přenáší z člověka na člověka a ona to není pravda. Čili my racionálně stavíme na stůl fakta a říkáme ne. Virus ptačí chřipky se přenáší pouze a jenom ze zvířete. Na toho dotyčného konkrétního člověka, který by tedy neodborným, nesmyslným zásahem manipulací s tím mrtvým zvířetem, nebo se zvířetem infikovaným mohl infekci získat, a v zásadě ještě jednou než fakty a argumenty, přesnými daty nikoho přesvědčit nemůžete, ale jako já jsem si dovolil zmínit, že trochu nám v tom budou dělat problémy bulvární média, která prostě budou přinášet senzační zprávy o tom, co se v Praze může dít a já jako primátor budu dostávat opravdu dopisy plné úzkosti, obav, a to nejenom ze strany Pražanů, ale například ze strany starostů městských částí, takže například minulý týden na to jednání krizového štábu jsem musel přizvat starosty městských částí Březiněves, Ďáblice, kde je velká ďáblická skládka, kde samozřejmě koncentrace ptáků je poměrně veliká, jenom proto, abychom se domluvili na tom, jakým způsobem budeme rozptylovat ty obavy v daném místě. Nicméně říkám, v žádném případě nelze tuto infekci podcenit. V této chvíli je připraven národní pandemický plán, Praha je jeho součástí a vydáváme teďka informační letáky pro Pražany, jak se mají chovat, kdyby náhodou došli, nebo se dostali do kontaktu s nemocným zvířetem. Jan POKORNÝ, moderátor: Deset minut jsme hovořili v dnešním Radiofóru s Pavlem Bémem, coby primátorem hlavního města Prahy. Pavel Bém je, jak bylo řečeno v úvodu, místopředsedou Občanské demokratické strany. Tedy, pane místopředsedo, podle průzkumu společnosti SC&C z konce minulého týdne by v Praze v parlamentních volbách zvítězila ODS s třiceti sedmi procenty hlasů, ČSSD by jich dostala dvaadvacet procent, KSČM osm a půl, Strana zelených osm celých dvě a lidovci jen tři celá šest desetin procenta. Očekáváte, že ta následující volební kampaň tenhle poměr sil nějaký výrazně změní? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Tak já předpokládám i s ohledem na, řekněme, tradiční zkušenosti elektorátu v Praze, tak předpokládám, že určitě ty velké strany, Občanská demokratická strana má tradiční podporu pravicového elektorátu v Praze, takže já jsem přesvědčen a udělám vše pro to jako pražský primátor a jako místopředseda ODS, samozřejmě především, aby ODS v Praze zvítězila výrazným výsledkem. Předpokládám, že výsledek sociální demokracie se bude pohybovat někde kolem těch osmnácti, dvaceti procent, což je zase s pohledem na výsledky z minulých voleb očekávatelné. Předpokládám, nicméně, že KDU-ČSL se dostane do sněmovny, respektive, že překročí i v Praze tu pětiprocentní hranici a samozřejmě o komunistech, bohužel, i v Praze je výrazně komunistický elektorát a předpokládám ale, že je vysoce pravděpodobné, že se v Praze objeví nejméně jedna další politická strana, která má šanci tu pětiprocentní hranici překonat. Teď se ukazují, že to mohou být Zelení. Já si dovolím tvrdit, že na opravdu seriózní úvahy je ještě strašně brzy, že teď v této chvíli Zelení prochází takovým tím fenoménem novosti. Mohou být zajímaví, leč s velkou pravděpodobností, když byste se zeptal potenciálního voliče, jaký je vlastně program, tak asi ještě nejspíš nebude vědět, jaký je program, aspoň já to nevím a snažil jsem se před tou dnešní debatou... Jan POKORNÝ, moderátor: Oni ho představili, tuším, tento víkend. Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Ale snažil jsem se k tomu programu dostat a... Petr NOVÁČEK, moderátor: A budou ho prezentovat ve čtvrtek. Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: A nepodařilo se mi to, nicméně myslím si, že jsou reálnou politickou silou a že i s ní je třeba v Praze počítat. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pane místopředsedo Občanské demokratické strany, čím je motivováno vaše rozhodnutí do Poslanecké sněmovny nekandidovat, zatímco váš první náměstek na pražské radnici a předseda pražské ODS Jan Bürgermeister do Poslanecké sněmovny kandiduje, chci se tím zeptat na následující: Chystá ODS v podzimních komunálních volbách přeskupení sil na pražské radnici? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Máme před sebou, pane redaktore, řekl bych, dovolím si tvrdit, možná vůbec nejdůležitější volby v posledních mnoha letech, a to volby do Poslanecké sněmovny... Jan POKORNÝ, moderátor: Dovolím si namítnout, to se říká před každými volbami do Poslanecké sněmovny. Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Já vím, já vím, ale já tentokrát skutečně po osmi letech tedy vlády sociální demokracie a jakési rudo-růžové koalice v posledních měsících a letech vlády tedy socialistů s komunisty si dovolím tvrdit, že takhle jaksi rizikové prostředí pro nějakou změnu toho, co se po roce 1989 podařilo získat, tak takhle blízko problému jsme ještě nebyli. Takže já se zcela bez jakéhokoliv zaurdění přiznám, že myslím především na červen a daleko méně na říjen nebo listopad, nicméně už... Jan POKORNÝ, moderátor: Promiňte, vy myslíte na červen, když do sněmovny nekandidujete? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Ano, samozřejmě, myslím na červen, protože tyto volby považuji skutečně za zásadní a byť do sněmovny nekandiduji, tak jako místopředseda ODS a člen nejužšího vedení ODS, tak udělám a dělám všechno pro to, aby ODS výrazně vyhrála. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pane primátore, když tedy myslíte na červen, dovedete si představit, že byste v zájmu Občanské demokratické strany opustil funkci pražského primátora a po červnových volbách se přesunul do vlády? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Nepřesunu se do sněmovny, protože, a to tím odpovídám se zpožděním na vaši otázku... Petr NOVÁČEK, moderátor: Není nutnou podmínkou. Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: ... na vaši otázku. Já sám sebe, každý, si myslím, máme dělat to, co umíme a já sám sebe vnímám po mnoha letech zkušenosti a říkají to i moji kolegové, jako typického exekutivního člověka. Já jsem přesvědčen, že já bych se prostě nehodil do Poslanecké sněmovny, což je také... Petr NOVÁČEK, moderátor: Já jsem se vás ptal na vládu. Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Byl hlavní argument, ale tím odpovídám na tu vaši první otázku, proč nejsem na kandidátce do Poslanecké sněmovny. Druhá věc je otázka vládní účasti, ale opravdu mně přijde hrozně nefér, nekorektní teď si dávat závazky, že půjdu do budoucí vlády, když ani nevíme, kdo tu vládu bude sestavovat a já jsem přesvědčen, že to bude ODS, ale obávám se, že se může stát, že sestavení té vlády prostě zdaleka nebude tak triviální a jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Petr NOVÁČEK, moderátor: Proto jsem se ptal formulací v zájmu ODS, kdyby to byl zájem, potřeba vaší strany, jste připraven takovýto krok udělat? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: To víte, platí teze, když strana zavolá, tak... Petr NOVÁČEK, moderátor: No právě. Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Tak nemůže, nemůže odmítat, ale na druhou stranu já si myslím, že ten zájem dnes je jasný. Prostě uhrát co nejslušnější, nejlepší volební výsledek a teprve poté se ukáže v těch povolebních jednáních, a já vám mohu říci, pane redaktore, že vidím v řadách ODS desítky superkvalitních ministrů také vhodných do vládní exekutivy a sám říkám, proč chci zůstat v Praze. Chci zůstat v Praze jako pražský primátor ještě jedno volební období, pokud dostanu hlasy samozřejmě a podporu Pražanů, a to prostě proto, že spoustu věcí, které jsem si předsevzal před třemi lety, jsem nedotáhl, rád bych je dotáhl, toto město mám rád a myslím si, že jsem ještě hodně mladý na to, abych musel nutně jít do té politiky vládní. Cítím se teď v tom pražském prostředí velmi dobře a myslím si, že ta práce nám začíná odsejpat a chce to ještě nejméně čtyři roky. Jan POKORNÝ, moderátor: Od podzimu 1998 funguje na pražské radnici velká koalice ODS a ČSSD. Považujete ji za z nouze ctnost, anebo s ní máte pozitivní zkušenosti? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Tak určitě ze začátku jsem ji považoval za z nouze ctnost. Ono také v roce 2002 vlastně ta velká koalice navazovala na čtyři roky zkušenosti velké koalice právě vytvořené v roce 1998 po volbách. Nicméně musím se přiznat, že koalice je funkční, zaprvé, za druhé, že programová blízkost v těch zásadních komunálních otázkách je překvapivě těsná, že těch sporů, ideologických, řekněme, vedeme poměrně málo. Když říkám poměrně málo, tak musím s uspokojením říci, že ty zásadní klíčové pravicové problémy nebo ta pravicová témata, tak já vnímám a myslím si, že mi realita, fakta dávají za pravdu, takže se nám prostě daří v Praze prosazovat. A samozřejmě vždycky v politice to nemůže být jinak. Hodně také záleží na osobních vztazích, byť s někým můžete cítit mimořádnou ideologickou blízkost nebo vzdálenost, tak to ještě neznamená, že se s ním nakonec dohodnete nebo nedohodnete. Ono prostě a jednoduše za tou politikou je také třeba vidět konkrétní lidské bytosti a vztahy k nim a já se musím přiznat, že v té velké koalici, která čas od času bývá teď moderní kritizovat na té pražské radnici, takže to skutečně funguje velmi dobře. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pane primátore, právě proto, že máte unikátní zkušenost s velkou koalicí, a to na pražské radnici, to není nějaký komunál, to je přes milion občanů, něco jako prominentní kraj, a protože znáte lidi na té pražské radnici, mezi jiným i současného premiéra Paroubka, dovedete si za určité situace představit to, co nebylo ani pro ODS, ani pro sociální demokracii představitelné v roce 98, totiž velká koalice na úrovni vládní? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Já vás asi nepřekvapím, já si to představit nedovedu. A nedovedu si to představit především a hlavně proto, protože se nacházíme v politickém čase, který je, nebo pro který je typická dokonalá antagonizace toho politického spektra. Na jedné straně tady máme předsedu Paroubka, který se nechal slyšet, že zákony ve prostě lidu, teď cituji: "Této země, bude schvalovat i s komunisty a kdyby tady spadli marťani, bude je schvalovat i s marťany, pokud budou členy sněmovny." A já se obávám, že ODS nechystá v žádném případě jakoukoliv koalici s marťany a teď to berte s trochou humorné nadsázky opět, ale především a hlavně si v žádném případě nedovede představit, v jakémkoliv, v jakékoliv konstelaci nějakou spolupráci s komunisty. Naopak to je to, s čím my jdeme do voleb. Tomu chceme právě zabránit, takže vzhledem ke skutečnosti, že předseda Paroubek se nechal takto slyšet a vlastně dnes, ať už se jedná o hlasování o novém zákoníku práce, nebo zákonu o takzvaných neziskových nemocnicích, kde je prostě evidentní rudo-růžová koalice a hlasování socialistů s komunisty, tak já v této chvíli říkám na 99,99 %, aby to z mé strany nebylo nekorektní, tak nepovažuji velkou koalici za možnou. Vidím, že buď tady prostě bude vytvořena většina ODS, KDU-ČSL, potažmo jiného středopravicového subjektu a pak tady bude vládnout, ať už stojedničková, stodvojková, stotrojková, stodesítková, řekněme, vláda středopravicová, anebo tady bude vládnout Paroubek, Jiří Paroubek s komunisty. Jan POKORNÝ, moderátor: Hostem dnešního Radiofóra je primátor hlavního města Prahy, místopředseda Občanské demokratické strany Pavel Bém. Čas pro šest vašich telefonických otázek. Telefonní čísla, 221552155 a 221552255. Dobrý podvečer, tady je Radiofórum a čas na vaše dotazy. A také čas na prosbu, ztište si, prosím, rádio než se vyslovíte k dnešnímu tématu a k dnešnímu hostu, jímž je Pavel Bém. Máte slovo, prosím. posluchačka: Dobrý večer, tady je Kyselková. Já jsem se chtěla zeptat pana primátora, jaká je spolupráce s panem Kaslem a myslím si, že ODS si vede skvěle? Děkuji. Jan POKORNÝ, moderátor: Na slyšenou. Druhý telefonát, haló. posluchač: Ano, dobrý večer, Pavlát. Mám dotaz na pana primátora. Moc mluví o tom, jak komunisté a sociální demokracie prostě jdou ruku v ruce. Já se ho chci zeptat, pokud si pamatuji. V Praze byly všechny instituce a bez komunistů nemohl být nikdo v žádné organizaci, aniž by nebyl členem strany. Proč právě vykřikují o tom, co komunisté nebo nekomunisté, když byli oni ti, kteří je pustili k moci po revoluci? Děkuju. Jan POKORNÝ, moderátor: Děkujeme za otázku, hezký večer. Třetí, haló, máte slovo. posluchač: Dobrý večer, Buchta. Mám dotaz na pana místopředsedu. Minulý týden v Sedmičce na Nově, když tam byl ministr Urban, tak tam moderátor řekl informaci, že Marek Benda za ODS navrhl, aby tunelování bylo zrušeno jako trestný čin. Tak, jak cituji tak, jak to tam bylo. Chtěl bych, aby se mi k tomu pan místopředseda vyjádřil, protože to už se potom může za trestný čin přestat považovat krádež, vražda, cokoliv. Děkuju vám, na shledanou. Jan POKORNÝ, moderátor: Na slyšenou. Haló, čtvrtý dotaz. posluchač: No, dobrý den, slyšíme se? Jan POKORNÝ, moderátor: Ano. posluchač: Já bych měl takový dotaz na pana Béma... Jan POKORNÝ, moderátor: Představíte se, prosím? posluchač: Já prostě asi špatně slyším, ale jak se vyjadřoval k tomu stěhování magistrátu, já považuju za neuvěřitelný to, co proběhlo televizí. Ta konstrukce výhodnosti či nevýhodnosti a mě by opravdu... Já mám jednoduchou otázku. Pan Bém si myslí, že všichni lidi v Praze jsou takoví idioti, aby nebylo vysloveně viditelný to, jakým způsobem "hoši na magistrátu" podnikají a jakým způsobem jakoby inscenují tyto akce. Pan Bém je natolik nevzdělán, že si neumí spočítat, co je výhodný, nevýhodný, když jde o řády miliard. Já se musím usmát a myslím, že mnoho posluchačů se mnou a velmi bych prosil, aby se jasně vyjádřil o tom, jak ten obchodní případ je pro daňové poplatníky výhodný. Děkuju. Jan POKORNÝ, moderátor: Děkujeme za dotaz. Pátý, prosím, tady je Radiofórum a vy. posluchač: Dobrý večer, Pták, Praha. Já jsem se chtěl zeptat, mě politika moc nezajímá, protože vím, že politici se vždycky nakonec, když je potřeba, dovedou domluvit, což Praha velmi dobře ukazuje a dneska Praha je nejvíc zadlužené v České republice a nikdo o tom nemluví. Ale chtěl jsem se zeptat, kdy konečně se udělá most ze severu Prahy na jejich, to znamená někde od zdi směrem na Plzeň? Děkuji. Jan POKORNÝ, moderátor: Děkujeme, hezký večer. A šestý, závěrečný telefonický dotaz. Haló, jste ve vysílání Radiofóra, máte slovo. posluchač: Dobrý večer, Horák, Karlovy Vary. Já bych se chtěl zeptat pana Béma, jestli to zvážil tu olympiádu tak nějak jako do důsledků, protože to by se republika zadlužila na úkor Prahy, víte, a to se dělalo v podstatě nejmíň čtyřicet let. Jestli si to vezme na svý triko, protože vyčítá sociální demokracii, že se zadlužuje, on by udělal totéž, jo. Nashle. Jan POKORNÝ, moderátor: Na slyšenou. Máme za sebou telefonickou část. Připomínám, že hostem dnešního Radiofóra je místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy Pavel Bém. Petr NOVÁČEK, moderátor: První dotaz, pane primátore. Jaká je spolupráce, vaše spolupráce s Janem Kaslem, bývalým primátorem? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Tak, Jan Kasl je bývalý primátor Prahy, každý bývalý primátor je pro mě autoritou, kterou já respektuji. V této chvíli sedí v opozičních lavicích pražského magistrátu, nicméně musím já přiznat, že v mnoha ohledech, já nevím, šedesát, sedmdesát procent názorů mých a jeho, si dovolím tvrdit, je totožných, čili velmi často se setkáváme na nikoliv pozici versus opozice, ale hlasujeme oba stejně. Naposled například o koncepci zahraniční politiky. Mě napadá na... Jan POKORNÝ, moderátor: Není tedy ve vašich očích stigmatizován tím, že odešel z Občanské demokratické strany? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Samozřejmě, já jsem schválně hovořil o politice a vytváření, řekněme, koalic, koaličních uskupení jako o něčem, na co je nahlížet třeba ze dvou aspektů. Ten jeden aspekt je, řekněme, ideologická blízkost jedné a druhé strany a druhý aspekt je aspekt osobní. Jan Kasl skutečně tím, že byl vnímán jako ten, kdo zradil ODS, odešel těsně před volbami, tím ji nepochybně poškodil, no tak má v "odéesce" mnoho nepřátel a s velkou pravděpodobností řada z nich budou nepřátelé na život a na smrt. Já přesto říkám, že už to nějaký čas je za námi a já ještě jednou konstatuji, že s panem Kaslem spolupracuji velmi dobře. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pan Pavlas pohovořil o tom, že před listopadem v Praze chtěl-li být někdo na nějakém exponovaném místě, tak musel mít něco společného s komunisty, nejlépe být přímo členem KSČ, a tak se mu příliš nelíbilo, pane primátore, že se často odvoláváte na tandem komunistů a sociálních demokratů. A pan Pavlas si myslí, že vy, asi vaše strana, můžete za to, že jsou komunisté tam, kde jsou, že vy jste je pustili k moci. Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Já zaprvé musím říci, že spolupráce KSČM a ČSSD je zcela faktická, prokazatelná, není vůbec oddiskutovatelná. Prostě není možné o ní vést diskusi, je to realita, zaprvé. Dnes... Petr NOVÁČEK, moderátor: Já vám do toho skočím. Vidíte něco takového také na pražské radnici? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Nevidím, já se přiznám, že nevidím. Petr NOVÁČEK, moderátor: A čím si myslíte, že je dán ten rozdíl? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Nevím, nedokážu posoudit. Kdybychom se bavili o politické kultuře, tak já řeknu ano, politická kultura v České republice hrubne před volbami velmi výrazně, zvláště v posledních měsících a mimo jiné je to také způsobeno jakousi perverzí situace, kdy tady na jedné straně máme formální vládní koalici ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody, ale fakticky tato koalice už dávno nevládne a vládne právě ta jakási pseudokoalice, nebo já bych to nazval dokonce snad i až opoziční smlouvou mezi ČSSD a KSČM. Jan POKORNÝ, moderátor: Co je špatného na opoziční smlouvě? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Ne, ne, já říkám, že to, co vnímám jako chybu, nebo jako problém v té politické kultuře, je, že se prostě tady jedna vládní koalice tváří jako koalice, ale ve skutečnosti už koalicí dávno není a pan Nováček se ptá, proč jsme pustili komunisty, řekněme, tam, kde jsou... Petr NOVÁČEK, moderátor: On se ptá pan Pavlas. Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Já vím, samozřejmě pan Pavlas. Já říkám, já jsem nikoho nikam nepouštěl. Dnes podpora veřejná, a když se podíváme na volební výsledky i na aktuální průzkumy, tak je prostě realitou, že KSČM má nějaký pevný elektorát. Já jsem na začátku řekl, že mně to není pochuti. Já budu dělat vše pro to, aby prostě podpora KSČM za to, co s touto zemí téměř padesát let dělali, byla co nejmenší a musím se přiznat, že to je jeden také z důvodů, který mě udržuje neustále v bdělosti v politice. Petr NOVÁČEK, moderátor: Možná, že pana Pavlase uspokojí také konstatování, dodávám já, že vy jste vstoupil do politiky, pokud se nepletu, do Občanské demokratické strany v roce 1998, takže to, co bylo předtím asi nepatří přímo nám. Pan Buchta byl další na řadě, pane primátore. A ten si vzpomněl na televizní duel, v němž ministr průmyslu Urban se zmínil o poslanci ODS Marku Bendovi v tom smyslu, že zrušil to tunelování jako trestný čin. Vy jistě víte, o co jde, jedná se o tu novelu, jedná se tedy o trestní zákon, kde vypadl určitý paragraf, který někdo vysvětluje tak, jak tomu rozuměl pan Buchta. Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Ne, já musím přiznat, že Marek Benda patří mezi velmi zásadové, velmi konzervativní poslance. Dokonce patří mezi ty poslance, které já bych nazval konzervativními puristy, a pokud Marek Benda navrhuje nějakou novelizaci, tak určitě ne proto, aby umožnil, řekněme, nezákonným způsobem se obohacovat, tunelovat, krást, spíše bych vnímal v jeho pozici snahu o vyčištění práva. Náš právní řád včetně trestního zákona, trestního řádu je zaplevelen neuvěřitelným množstvím slov, vět, ve kterých se málokdo vyzná, které často svým významem jdou i proti sobě, takže určitě Marek Benda, to mohu pana Buchtu stoprocentně ujistit, neměl na mysli nic, co by mohlo znamenat vytváření jakéhosi prostředí, legislativního prostředí ve zemi, kde se může krást, v žádném případě. Petr NOVÁČEK, moderátor: Nemáte představu o tom, jako místopředseda ODS, zdali ta Bendova iniciativa je výsledkem práce nějakého expertního týmu? Narážím na to, pokud si dobře pamatuju, tak Marek Benda svého času studoval politologii, nikoliv však právo. Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Nemohu kompetentně odpovědět v této chvíli, ale musím říci, že i Marek Benda a řada dalších poslanců za ODS spolupracují s poměrně velmi vitálním týmem kolem stínového ministra Pospíšila a připravují poslanci jak současní, tak ti budoucí, tedy ti, kteří jsou na kandidátkách, tak připravují celou řadu zákonů, které ve finále budou znamenat výrazné zjednodušení českého legislativního prostředí, které je zapleveleno sto tisíci vyhláškami, nařízeními, příkazy a zákony. Petr NOVÁČEK, moderátor: Další pan posluchač, který se nepředstavil, vám řekl zhruba toto: Nemyslete si, že všichni Pražené jsou idioti a že si nevšimli toho, jakým způsobem, tak to řekl, "hoši na magistrátu" podnikají a v souvislosti s tím domem, o kterém jsme mluvili zkraje pro účely, pro použití pražský magistrátem v Jungmannově ulici, ho zajímá, jaká by byla výhodnost té transakce pro daňové poplatníky? Jan POKORNÝ, moderátor: Poprosím, pane primátore, o stručnou odpověď. Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Tak zaprvé já si nemyslím, že Pražané nebo kdokoliv v Praze je idiot. Naopak Pražené, Pražanů si vážím. Zadruhé, se ptal také na moje vzdělání pan kolega, který se nepředstavil, tak já jsem lékař, svého vzdělání si také vážím. Zatřetí, jak ten případ je výhodný. To stěhování úřadu je mimořádně výhodné. Já bych, kdyby se pán nějak představil, já bych ho pozval na magistrátní úřad, ukázal bych mu celou analýzu, kterou máme k dispozici, která ukazuje, že na tomto stěhování vydělá magistrátní úřad ročně padesát milionů korun v dvacetileté nájemní smlouvě. To je jedna miliarda. Pokud toto se zdá málo, tak já už nevím, čím bych mohl přesvědčit. Jan POKORNÝ, moderátor: Tím jste mu odpověděl, pane primátore. Pojďme k předposlední otázce. Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Ale pozval bych pana kolegu na magistrát, aby se na to skutečně sám mohl podívat. Jan POKORNÝ, moderátor: Leč jména neznaje, těžko pozvati. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pane primátore, stručná odpověď na stručný dotaz. Kdy bude most od zdi na severu Prahy směrem na Plzeň? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: A ještě u toho byla poznámka zadlužení Prahy, největší v republice. Tak mohu říci, že za poslední dva roky se zadlužení Prahy výrazně snížilo. Je to také mimo jiné moje zásluha. Most na severu Prahy, klíčový, zásadní, příští rok se začne, předpokládám v roce 2009, 2010, 2011 nejpozději bude postaven. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pan Horák z Karlových Varů má za to, že čtyřicet let se republika zadlužovala na úkor hlavního města Prahy. Myslím, že je to vážný problém. Pragocentrismus, pokud to takhle někdo vnímá, samozřejmě vadí a nelze ho pomíjet. Co pro to děláte? Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Chápu, že pragocentrismus vadí, nicméně současná realita je právě opačná. Praha generuje, tedy vytváří dvacet pět procent hrubého domácího produktu celé České republiky, tedy každá čtvrtá koruna vznikne tady v Praze. Jinými slovy, Praha dneska platí zbytek České republiky a samozřejmě otázka letních olympijských her je otázkou, kterou budeme řešit v následujících dvou, třech letech, o ničem jsme nerozhodli, a pokud toto rozhodnutí padne, ať už ve smyslu ano nebo ne, tak to bude nesmírně zodpovědné rozhodnutí. Rozhodně zatím o ničem rozhodnuto nebylo. Jan POKORNÝ, moderátor: Hostem dnešního Radiofóra byl místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy Pavel Bém. Děkujeme za odpovědi, hezký večer. Na shledanou. Pavel BÉM, místopředseda ODS, primátor hlavního města Prahy: Děkuji za pozvání do studia a hezký večer. Jan POKORNÝ, moderátor: Od mikrofonů přejí dobrý poslech dalších programů Radiožurnálu Jan Pokorný. Petr NOVÁČEK, moderátor: A Petr Nováček. Zdroj: ČRo 6 Datum: 17.2.2006 Název: Jak se změnilo televizní zpravodajství Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Dobrý večer, vážení posluchači, začíná dnešní pořad Média v postmoderním světě. Od mikrofonu vás zdraví a při jeho poslechu vítá Ivana Denčevová. Dnešní téma - jak se změnilo televizní zpravodajství za více než desetiletí. Možná si někteří ještě vzpomenou, jak byly dlouhé reportáže, že jsme vlastně neviděli například reportéry na obrazovce. A možná kdybychom si některou zpravodajskou relaci pustili, tak bychom byli sami překvapeni, co všechno se změnilo. A o tom, co se změnilo, budem hovořit dnes ve studiu s mými dvěma hosty. Mají několik věcí společných. Například oba dva působili v médiích veřejné služby, jeden z nich působí dosud, oba dva se také uplatnili v soukromých, tedy komerčních televizích, mají mimořádně pěkná, jak se říká, sívíčka, životopisy. Je to vlastně plejáda, jak postupovali ve svých funkcích. Co mají ještě společného? Jsou zhruba srovnatelného věku a oba dva se svých manažerských funkcí ujali v roce 2003. A prvním mým hostem je pan Zdeněk Šámal, ředitel zpravodajství České televize. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Dobrý večer. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: A druhým mým hostem je šéfredaktor zpravodajství televize Nova, pan Martin Ondráček. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Dobrý večer. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: A já vám samozřejmě přeji příjemný poslech. Možná když začneme hned úvodem, co se vlastně změnilo v obsahu, co zpráva říká, jak to říká, tak začněme tématy. Témata jsou, domnívám se, jiná. Jaká jsou témata, když se podíváte z pohledu České televize, ale samozřejmě i to srovnání s komerčními televizemi, tak jak se změnila za uplynulé desetiletí a více než desetiletí? Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Tak já se domnívám, že ta změna je především v tom, že jsou ta témata víc občanská, že jsou víc zaměřena na konkrétní lidi. Neříkám, že by nám ta politika z vysílání mizela, nebo že by netvořila velkou část jeho obsahu, ale příklon ke konkrétnímu člověku, k problémům, které, řekněme, mohou být lidmi vnímány jako aktuální, je tady zjevný. A myslím si, že ten další rozdíl je, že před těmi deseti lety vlastně, když se vrátím ještě do dob, kdy neexistovala Nova, zpravodajství bylo, když odhlédnu od těch formálních stránek, tak bylo hodně oficiální a hodně takzvaně o oficialitách. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Hodně o oficialitách. Možná také, a to je, domnívám se, pole komerčních televizí, také neexistovalo seriálové zpravodajství, seriálové, které dnes už známe, že příběh pokračuje - jak už jsme vás informovali. Dozvídáme se nové věci. To pravděpodobně také jsme nezaznamenávali. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Já nevím. Tohle to, o čem vy mluvíte, tomu se říká držet kauzu, sledovat ten příběh od začátku do konce, protože co si budeme povídat, tak správná zpráva je vlastně "příběh". Já nevím, já bych se trošku vymezil vůči tomu pojmu komerční televizní zpravodajství, protože já když o tom přemýšlím, tak si vlastně říkám, že neexistuje komerční zpravodajství a veřejnoprávní zpravodajství, že já mám za to ... Zdeněk tady pro mě pokyvuje, že jsou jenom dobré a špatné zprávy a je jenom dobré zpracování těch zpráv a špatné zpracování těch zpráv. A že vlastně se nedá zpráva vytrhnout z jakéhokoliv televizního kanálu a říct: "To byla komerční, to byla veřejnoprávní zpráva." Je zpráva dobrá a špatná. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: No, zpráva je sice bezpochyby dobrá a špatná, ale pokud bychom ... Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Zpracovaná. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Zpracovaná dobře nebo špatně, ale pokud bychom se zaměřili na vůbec systém fungování médií veřejné služby a právě komerčních médií, tak tam je zřejmé, že i když dochází k porovnávání sledovanosti a ví se, kolik zhruba diváků se na tu či onu relaci dívalo, tak samozřejmě média veřejné služby nejsou v tlaku reklamních agentur, mediálních agentur tak, aby musely, jak se někdy říká, někteří z oblasti televizí říkali, předávat diváky v úhledném balíčku agenturám. Takže tam je hned první rozdíl, kdy zpravodajství má sice tu zpravodajskou roli, ale má ještě další roli, která je existenčně nezbytná. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Já jestli můžu k tomu něco říct, tak já vidím hlavní ten rozdíl v tom, že zpravodajství veřejné služby musí ze zákona prostě plnit nějaké funkce. To zpravodajství komerčních televizí nemusí. Zatímco Zdeněk a jeho lidé vybírají tu zprávu podle nějakého klíče předem nadefinovaného, tak my ten klíč můžeme zvolit trochu jiný. My ho samozřejmě volíme i s ohledem na to, o čem vy mluvíte, ty zprávy musí být atraktivní, musí být hodně sledované. Ale málokdy bych se dostal do stádia, abych mohl říct: "Ne, tu zprávu nezařadím proto, protože není zajímavá." Řeknu si: "Tu zprávu nezařadím proto, protože ji ten redaktor nezpracoval zajímavě." Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Přesto pokud budeme třeba přemýšlet o struktuře zpravodajství, o, dejme tomu, zpravodajství v zahraničních blocích, tak jistě tam rozdíly jsou. A můžeme se dívat na zpravodajské relace a říkat si: "Tak to je taková víc veřejnoprávní zpráva, to není víc veřejnoprávní zpráva." A pokud bych přistoupila na to, že "není rozdíl", tak by toto hodnocení nemělo smysl a nerealizovalo se. Ale ono se běžně i v těchto dimenzích hovoří. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Já nevím. Já si myslím, že by to měl hodnotit někdo, kdo není vevnitř. Pro mě je to strašně těžké, to hodnotit, mluvit o tom. Deset let to dělám, jsem deset let v různých televizích a hodnotit svoji vlastní práci, protože jsem jeden z lidí, který to utváří, ten obraz, je velmi obtížné. Ale mám za to, že lze jakoukoliv zprávu zpracovat tak, aby byla přijatelná pro obrazovku komerční televize. Protože pokud je to nějaká zpráva a ta zpráva říká nějakou informaci, tak za tou informací je příběh nějakých lidí, ta informace má nějaký dopad a lze ji s větším nebo menším úsilím zpracovat tak, aby byla přijatelná, takzvaně koukatelná, zajímavá vlastně pro celej ten koláč těch třech milionů lidí. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Říká Martin Ondráček. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: No, já jsem chtěl říct, že já souhlasím s Martinem s tím, že zpravodajství jsou dobře udělaná a špatně udělaná. Vy jste tady mluvila o nějakým ... nějakých limitech, řekněme, pro zpravodajství komerčních televizí. Samozřejmě i zpravodajství veřejnoprávní má svoje limity, ale vždycky jde jenom o nějaké limity. Já bych trošku možná kacířsky navázal na to, co říkal Martin. Já dokonce s troškou nadsázky budu tvrdit, že nejsou špatné, nebo nevhodné zprávy, jsou jenom nevhodně udělané zprávy. Já si myslím, že i z toho, když to teď přeženu, z toho, co by na Nově udělali pěknou tečku, tak z toho my při troše snahy a troše inteligentního přístupu jsme schopni udělat zprávu, která bude patřit do vysílání veřejnoprávní televize. Záleží prostě, jakou míru backgroundu použijete, kolik informací navíc seženete. Je to o pojetí, je to o určitých formálních okolnostech, ale není to o tom, že by některé zprávy byly ... nebo že by většina zpráv byla ryze komerční a jiné zase čistě veřejnoslužební. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Pojďme se vrátit zpět k tomu, jak se zpravodajství vůbec za období více než deseti let změnilo. A začněme prvním z textů, který dnes uslyšíme. Je to text z takové už téměř kultovní knihy Ubavit se k smrti. Autor Neil Postman, vedoucí katedry kultury a komunikace newyorské univerzity. Možná pro zajímavost, právě on se netají svým skeptickým pohledem na vývoj mediální sféry. /ukázka/ "Pohled na svět ve stylu "a teď" není vynálezem televize. Jak jsem se snažil ukázat, je to potomek vzešlý ze spojení telegrafu a fotografie. Televize ho však vychovala a přivedla do stádia perverzní zralosti. Právě v televizi je totiž téměř každá půlhodina samostatnou událostí oddělenou z hlediska obsahu, kontextu i citového náboje od toho, co ji předchází i následuje. Protože televize svůj čas prodává po sekundách a minutách, protože musí používat spíše obrazy než slova, a protože její publikum může od televizorů volně odcházet a znovu k němu přicházet, jsou pořady strukturovány tak, že téměř každý osmiminutový segment funguje sám o sobě jako uzavřená událost. Po divácích se jen velmi zřídka požaduje, aby nějakou myšlenku či pocit přenášely z jednoho časového úseku do druhého. V nejvýraznější a nejtrapnější podobě můžeme komunikaci ve stylu "a teď" samozřejmě vidět v televizních zprávách. Právě zde jsou nám totiž předkládány nejen fragmentované zprávy, ale také zprávy, kterým schází kontext, konsekvence, hodnota a tedy i základní serióznost, jinými slovy, zprávy jako čistá zábava." /konec ukázky/ Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Tam jsme slyšeli výrazy jako fragmenty, také se někdy říká, že se ocitáme v klipovitém světě, hovoří se o klipovitých zprávách. A s tím souvisí i to, jak dlouhá je reportáž. A vraťme se zpět, kdy právě před těmi x lety to byly poměrně dlouhé reportáže, dlouhé záběry, dnes opravdu se dostáváme do několika málo sekund. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Ale ona je to trošku záležitost národního zvyku. Já nevím, jak má být dlouhá reportáž, já tvrdím, že reportáž má být dlouhá tak, jak zasluhuje. Je pravda, že televizní praxe se jak u nás, tak u kolegů ustálila na zhruba té minutě dvaceti. Někdy je to něco navíc, někdy je to něco míň. Ale jak dlouhá má být reportáž, záleží od tématu a způsobu zpracování. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Ale výrazně se zkrátila, to se můžeme shodnout. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Zkrátila se. Otázka je, jestli je to v neprospěch věci. K tomu, co bylo řečeno v ukázce, víte, já jsem docela skeptický vůči lidem, kteří jsou takto skeptičtí vůči zpravodajství. Probůh, tak jestli to považují za klipovitost, která je uráží, vždyť se na to nemusí koukat. Já nevím, jestli má televize vůbec ... jestli můžeme očekávat od televize, aby něco požadovala po divácích. Zprávy jsou prostě ... vždycky jsou a budou a předem to o nich vím, že jsou určitým výsekem reality. Kdo chce, najde si podrobnosti v zítřejším denním tisku, najde si podrobnosti v knihách, najde si podrobnosti ... to už vůbec nemluvím o Internetu, který prostě dává ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Nebo počká na jiný pořad, který analyzuje. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Ano. Takže pokud to někoho uráží, pokud to někdo ... někdo v tom vidí něco, že to vulgarizuje realitu, že ji to zkresluje, tak ať se ... tak ať se na to nekouká. Zprávy mají rychle informovat. Samozřejmě to rychle znamená u nás třeba minutu třicet, na Slovensku dvě minuty, v Rusku to znamená dvě minuty dvacet, někde je to ještě míň než ta naše minuta třicet, ale je to vždycky výsek reality. Popravdě řečeno, délka zpráv ... když se podívám i do jiných zemí a když se podívám i ... když se podívám i na to, co bylo u nás, tak ona ta délka zpráv často vyplývala z určité neznalosti řemesla, z určitého stavu toho, že se prostě protahovaly věci, které protahovat nezasluhovaly. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Říká Zdeněk Šámal. Když hovoříme o zkrácené době reportáže, zkrácených vstupech těch, kteří vystupují, s tím také souvisí samozřejmě logicky zkrácené záběry kamery. Někdy se i uvažuje, že se vlastně oko posluchače, diváka vůbec nezklidní, že vlastně je to tak rychlý sled. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Musíte udržet pozornost těch lidí u těch zpráv, protože ty zprávy jsou velmi zvláštní televizní forma. A já navážu na Zdeňka a řeknu něco o té délce těch zpráv. Já jsem viděl hromadu reportáží, který měly šedesát vteřin a byly strašně dlouhý. A viděl jsem hromadu reportáží, který měly dvě patnáct a utekly za dvacet vteřin. A je to tak, že vy samozřejmě jako reportér televizní bojujete s tím, že musíte přinést nějakou informaci, ta informace musí být nějakým způsobem vyvážená, ta informace musí být pravdivá, ale ta informace by také měla být podaná způsobem, abyste toho diváka na té druhé straně té kamery televizní, u té obrazovky neunudili k smrti, aby se vám nestalo, že vám ten divák vypne, že vám přepne, že se zvedne a půjde si uvařit kafe ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Nebo přepne na jiný kanál. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Nebo přepne na jiný kanál. To byste neměli dopustit. Proto musíte vlastně taky přemýšlet o formě, o nějaké formě, kterou nabízíte tu danou zprávu. A to všechno dohromady, tohle to, když dáte do toho hrnce, v kterým se vaří prostě ta kaše, nebo ten dort, tak vám z toho vypadne ta zpráva, která může mít délku minutu dvacet, ale může být také dvouminutová nebo čtyřicetivteřinová. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Ano. Tady možná opravdu třeba platí i to, co občas říkám, že neříkej deseti slovy to, na co ti stačí jediné slovo. Ono je to kolikrát o tom, jak umím aktivně pracovat se svojí slovní zásobou, kolik toho mám načteno, kolik toho mám v hlavě, jak umím používat synonym. Já sám ze své vlastní praxe vím, jak někdy v roce devadesát šest, devadesát sedm, když jsem byl ještě zpravodajem v Rusku, tam přišel rozkaz z Prahy, že reportáže do Událostí, do hlavní zpravodajské relace, musí být maximálně minutu dvacet. Tak jsem samozřejmě naříkal, protože jsem byl reportér, který vždycky žije v zajetí svých témat ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Všechno jste to tam chtěl říct. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Ano, všechno jsem to tam chtěl říct. Tvrdil jsem, že se do minuty dvacet nevejdu. Nakonec jsem se vešel. Já jsem samozřejmě měl výhodu ... my se pořád bavíme jaksi v kontextu dvou hlavních zpravodajských relací, my v televizi veřejnoprávní máme tu výhodu, že si můžeme dovolit delší stopáže do relací jiných, které vyrábíme. Ale v podstatě kolegové už jsou na tom stejně. My máme pořady, jako je Objektiv, máme pořady, jako jsou Reportéři, máme Události, komentáře, máme konec konců zpravodajský kanál, takže do ... prostě v Čechách převládá tendence, že do hlavní zpravodajské relace by se měla vejít určitá dávka informací. Nemůžete dávat deset informací místo dvaceti. Můžete dát sedmnáct místo patnácti, plus mínus dvě, ale zhruba se snažíme držet určitou už tu informační hladinu. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Pokud bych se ještě vrátila k vašemu působení ve slovenské televizi TA3, zpravodajské, soukromé televizi, taková trošku unikátní pozice. Jak tam potom fungovala vůbec výroba zpravodajství? I, dejme tomu, když to opravdu zhodnotíme s tím, co bylo před x lety. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Jak tam fungovala výroba zpravodajství? Jednak to bylo zpravodajství rychlé, takže tam ... řekl bych, že v té půlhodině byl zhruba stejný objem zpráv, jako jsou v tradičních středoevropských zpravodajských půlhodinách, ale řekněme, že ty ... to, co se dělalo jako reportáž, bylo delší, protože tam byl limitovaný počet štábů, TA3 byla poměrně malá televize a muselo tedy být efektivní. Na druhou stranu tam bylo více takzvaných krátkých forem, to znamená zpráv čistě čtených nebo zpráv čtených takzvaně pod obraz moderátorem. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: To byla tedy slovenská soukromá televize. Také jednou ze změn, kterou vidíme na obrazovkách, je, že se objevil reportér. To dříve nebývalo. Reportér, který se stává vypravěčem, ocitá se na obrazovce, jsou tam standupy, možná si i vzpomeneme na tehdy "provokativní" záběry, kdy se rozmáčklo vajíčko, naskakuje do vlaku, téměř padá padákem. Najednou se tam objevuje ten konkrétní člověk, který je průvodcem. O tom, jaké změny znamenaly právě, že se objevuje reportér, a jaké nové prvky se dostávají na televizní obrazovku, budu hovořit se svými hosty, s panem Zdeňkem Šámalem, ředitelem zpravodajství České televize, a šéfredaktorem televize Nova, zpravodajství, Martinem Ondráčkem, po dalším textu, který se také dotýká této problematiky. Autorem je teoretik mediálních komunikací a masové komunikace Jan Jirák a text vyšel v publikaci Úvod do studia médií. /ukázka/ "Dalším nefiktivním žánrem, který má při bližším prozkoumání daleko více fiktivních prvků, než by se na první pohled zdálo, je zpravodajství a zvláště televizní zpravodajství. Opět se v něm vyskytuje všemocný vypravěč, kterého si lze představit jako hrdinu, jenž příjemce bezpečně provádí událostmi dne, vyrovnává se s nástrahami v podobě živých vstupů a úspěšně celé drama dovede do konce, tedy k závěrečnému přehledu zpráv či k jednomu příjemnému šotu se zábavnou raritou či milými mláďaty. Vedlejšími postavami jsou reportéři, známí účastníci nejrůznějších událostí doma i ve světě, politikové, státní představitelé, odborníci a očití svědkové. Děj zpravodajství má vypjatě dramatická i uklidňující místa jako každý příběh. Jednotlivé příspěvky či reportáže vykazují různý stupeň dramatizace, ale zpravidla obsahují konflikt, nabízejí více možných rozuzlení a často i pokračování příště, aby se diváci dívali na další díl a dozvěděli se, kdo vyhraje, zda se zdraží benzin, zda bude přijat zákon, zda bude proti přijatému zákonu někdo protestovat a tak dále. Zpravodajství má svoje zvyklosti, pravidla a způsoby podání, jako jakýkoliv jiný žánr." /konec ukázky/ Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Pánové, je ve zpravodajství jistý počet fiktivních prvků? Nejprve se zeptám pana Zdeňka Šámala. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Já mám pocit, že u nás jsou zcela vyloučené. Aspoň mluvím za Českou televizi. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Tak proč pan Jan Jirák píše, že další nefiktivní žánr, ale při bližším prozkoumání má daleko více fiktivních prvků. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Ale víte, já vždycky když slyším tyhle ty teoretiky, jak pronášejí odsudky naší práce, nebo posudky, posudky, protože ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Hodnocení. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Hodnocení. Protože pana Jiráka já si velmi vážím. Tak stejně mě napadá ten slavný výrok - přijď, slezský barde, zúčtujeme spolu. Já bych rád viděl, jak by nám tyhle ty lidi předvedli, jak se to má dělat v praxi, pokud se to má vůbec dělat. Protože někdy z jejich výroků pochopíte, že ty zprávy jsou něco naprosto škodlivého a že by se snad měly zakázat. Já nemám pocit, že Česká televize, a já z toho nebudu podezírat ani kolegy z Novy a Primy, že prostě pracujeme s fikcí. Možná, že se třeba lišíme v určitém pojetí, s jakými prvky pracovat, nebo nepracovat. My třeba máme důsledně zakázáno používat takzvané dohrávky, to znamená rekonstrukce akcí. Nevím, jak je to u vás, Martine, to kdyžtak řekni potom, ale ano, zpravodajství je prostě reflexe reality. Každá reflexe znamená určité ... je to vlastně přenos, tím pádem dochází k určitému ... k určitým informačním šumům, to prostě k tomu patří. Ale nemůžu na to klást měřítka jako na jiné žánry. Takže já ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Fiktivní prvky ve zpravodajství v České televizi, jak říká pan Zdeněk Šámal, jsou vyloučeny. Na Martina Ondráčka ... Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Já bych radši řekl zakázány. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Zakázány. Zakázány. Reportér se objevuje na obrazovce. To opravdu je novum, kdy začala vysílat v roce devadesát čtyři televize Nova a objevil se reportér na obrazovce a následně se přibližovaly další televize, které u nás jsou na trhu, včetně České televize. Proč právě reportér na obrazovce, na kterého se do značné míry pak soustřeďuje pozornost a on vytváří ty situace, jak jsem popisovala. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Já bych chtěl říct, že já nejsem velký fanoušek toho, aby ten reportér vytvářel ty situace. Já teď zabrousím do žurnalistické teorie a zkusím zformulovat, proč podle mého názoru existují standupy v televizních reportážích. Je to ze dvou důvodů. Tím prvním je, že standup je jakýmsi důkazem toho, že ten člověk, který o dané věci referuje, je skutečně na místě. Že zpravodaj v Moskvě je v Moskvě ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Že neříká doma z obýváku. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Ano. Že člověk, který jel na vládu, na té vládě skutečně byl. A druhá věc, svým způsobem se vlastně docela zásadně personifikuje ten hlas, který sděluje nějakou informaci, s nějakou tváří. Ti lidé u televizní obrazovky znají toho reportéra. Ve chvíli, kdy ho začnou poznávat, tak mu začnou důvěřovat. K nim do ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: On chodí k nim domů. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Ano. Do jejich domovů začne vstupovat někdo, kdo je jim sympatický a komu důvěřují. A ve chvíli, kdy ten člověk opravdu natáčí povodně, ve chvíli, kdy tam je opravdu dva metry vody a on stojí po kolena ve vodě, tak to má plné opodstatnění. A já si myslím, že to okouzlení těmi standupy a to rozmačkávání těch vajíček a to naskakování do těch vlaků, tak že to už je za námi. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Souhlasí pan Zdeněk Šámal? Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Já si taky myslím, že se standupy v českých televizích velmi umravnily. Jediné, co asi vnímavější divák může vysledovat, je určitý rozdíl s jejich formálním včleňováním do reportáží. My je včleňujeme nějakým způsobem, nějakým způsobem je včleňují na Nově, nějak na Primě. Řekněme, že to je ... asi se snažíme, aby to pro každou televizi bylo nějak charakteristické. Ale v České televizi jsou na tyhle ty takzvané divočiny ... hledíme poměrně přísně. Dokonce vím, že jsme nedávno velmi ostře kritizovali například jinak poměrně zdařilou reportáž ze Slavkova, kde reportér na závěr vystoupil v uniformě, teďka nevím, jestli to byl rakouský, nebo ruský, nebo francouzský voják ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Prost některého vojáka z těch, co tam bojovali. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Ano. Ale tím se stal pro nás součástí děje a to jsme označili za nepřípustné. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Na Nově by se mohl stát součástí děje. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Já bych asi třeba v tomhle tom případě tak striktní nebyl, i když moc dobře chápu, o čem mluvíš. Já když o tom přemýšlím, tak si říkám, že by ti lidé, kteří tam vystupují, samozřejmě neměli být součástí děje, pokud se součástí toho děje, třeba u přírodní katastrofy, nestane větší množství lidí například. Ale já vždycky těm lidem říkám, proč tam ten standup je. Kromě toho, že tam jste vidět, a kromě toho, že jste na místě, tak když už děláte ten standup, tak se snažte, aby ten standup byl nějakým způsobem účelný. A já to dobře vysvětlím, myslím, na příběhu reportéra, který stojí u vody, u rybníka, ten rybník je ... jsou tam otrávené ryby a je to plné nějakého mazutu, třeba, dejme tomu. A existuje několik možností, jak ten člověk může udělat ten standup. Tak buďto tam stojí a říká, že ten rybník je prostě špinavý, nebo tam stojí a ukazuje na ten rybník, že ten rybník je špinavý, nebo dokonce sejde k tomu rybníku. A já říkám, že správně je jenom jedna jediná možnost, že ten člověk má čistou skleničku a během toho standupu prostě nabere tu vodu a na tu kameru ukáže, že ten ... že ta voda ... že ten obsah, že tam je špína. Takhle by ten standup měl vypadat. To není rozmačkávání vajíček a není to naskakování do rozjetého vlaku, ale ten standup se stává homogenní součástí toho příběhu. Ten člověk jede na místo proto, aby vám vytvářel příběh ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Důkaz. Diváci mají důkaz. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: On vám dává důkaz, ten člověk tam stojí. Nejsem ... a věřím, že nikdo není příznivcem reportérů, který stojí před nějakými budovami, před cedulemi. Je to ... ono to je velmi obtížné, protože ne vždycky máte tuhle tu možnost, takhle variabilně se na tom místě zachovat. Ale když bych si měl vybrat ze všech možností, kdy ten standup velmi rád uvidím, tak ho uvidím velmi rád ve chvíli, kdy ten reportér vlastně tím standupem rozehrává, nebo spoluvytváří, a nemíním tím, ovlivňuje, ale spoluvytváří ten příběh. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Říká Martin Ondráček, host dnešního pořadu Média v postmoderním světě. Milí posluchači, od mikrofonu zdraví Ivana Denčevová. Druhým naším hostem je pan Zdeněk Šámal z České televize. Pohovořili jsme, jak před více než deseti lety reportéři nebyli na obrazovce, pak nastalo období, které teď nevím jak pojmenovat, poněvadž závěrem se oba dva hosté shodli, že teď se už reportéři na obrazovce umravňují. Takže teď nevím jak nazvat to období, kdy byli méně umravnění, nebo neumravnění. host: Řekněme období hledání. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Období hledání. My budeme hovořit o dalším souvisejícím úhlu pohledu na to, jak se zpravodajství změnilo. Zpravodajství se, jak někteří říkají, stalo zábavou. Také se objevuje termín, není to specifikum našeho území, ale scházejí se na to mediální teoretikové a představitelé akademické obce, je to termín infotainment, zpravodajství jako zábava. Bylo by s podivem, kdyby Neil Postman, který je tedy kritikem vlastně televizního jaksi média, nebo televizní tvorby, nebo kritikem, skeptikem, se ve své publikaci Ubavit se k smrti nevěnoval i právě tomuto úhlu pohledu. A z jeho publikace máme další z následujících textů. /ukázka/ "Zábava je zastřešující ideologií veškeré televizní komunikace. Nezáleží na tom, co je předmětem zobrazení a jaký je úhel pohledu, nad vším se vznáší předpoklad, že nám to má přinášet především zábavu a potěšení. Právě proto se s námi i hlasatelé zpráv, kteří nás denně zásobují úlomky obrazů tragédie a barbarství, loučí slovy: "Na shledanou zítra." Proč vlastně? Dalo by se předpokládat, že několik minut vražd a násilností nám vystačí na měsíc bezesných nocí. Pozvání hlasatele však přijímáme, protože víme, že zprávy nemáme brát vážně, ale svým způsobem jako zábavu. Vše, co ke zpravodajské relaci patří, nás v tom utvrzuje. Líbivý vzhled a přátelský výraz moderátorů, jejich příjemné vtipkování, dramatická hudba, která pořad zahajuje a uzavírá, dynamický obrazový materiál, atraktivní reklamy, to vše naznačuje, že nic z toho, co jsme právě viděli, není důvodem k pláči. Řečeno bez obalu, zprávy jsou žánrem sloužícím k zábavě, nikoliv vzdělání, reflexi či katarzi. Ty, kdo zpravodajské relaci dali právě tuto podobu, přitom nesmíme posuzovat příliš přísně. Zprávy nejsou určeny ke čtení, ani k poslechu, jsou vysílány především proto, abychom se na ně dívali." /konec ukázky/ Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Neil Postman tam popisuje televizní zpravodajství v textu, který jsme slyšeli, například přirovnáními úlomky obrazů tragédie a barbarství. Já se přiznám, milí posluchači, že přinejmenším jeden z hostů ve studiu kroutil hlavou, jako že opravdu nesouhlasí. Proč ... Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Já jsem taky kroutil, ale málo jsem kroutil. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Já jsem nechtěla hned přiznat, že kroutil pan Zdeněk Šámal, ale poněvadž šéfredaktor zpravodajství televize Nova Martin Ondráček se k tomu přiznal, že on taky, tak je zřejmo, že oba dva kroutili hlavou. Proč Neil Postman takto ostře hodnotí zpravodajství? Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: To se zeptejte jeho, já bych se spíš zeptal, ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Tak o tom možná přemýšlíte alespoň. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: ... čím by se živil, kdyby nemohl kritizovat televizní zpravodajství. On ve zprávách postrádá, jak to bylo řečeno, vzdělání, reflexi a katarzi. No, já jsem ... já nemyslím, že zprávy jsou pro to, aby lidi vzdělávaly. Já myslím ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Televize nemůže být moudrá, rozvažující, domníváte se? Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Ale může. Ale když se chci podívat na vzdělávací pořad, tak se podívám na vzdělávací pořad. Je neuvěřitelná nabídka kanálů, pořadů na všech možných televizích. Znovu tady řeknu to, co jsem říkal, podívejte se na Internet, podívejte se do vlastní knihovny nebo si rozšiřte vlastní knihovnu, ale zprávy jsou od toho, aby mi přinesly informaci. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Jak se změnilo právě to, že přinášejí informace, za ty uplynulé roky? Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Já nevím. Já nevím. Já vím, jak se změnily zprávy televize Nova za posledních sedm let, vím, kam se mění zprávy televize Nova. My jsme hodně pod tlakem lidí, kteří říkají, že my jsme ti krvaví barbaři, kteří vysílají ty dopravní nehody, ty vraždy a tak dále. Já jsem si občas vzal tužku a teď jsem si počítal množství těchhle těch zpráv. A zjistil jsem, že prostě není o nic větší než množství podobných zpráv na Primě. Dokonce jsem dospěl k tomu, že velké, závažné trestné činy, soudy, velké dopravní nehody se objevují stejně, jako se objevují na České televizi. Jsou to události, které se ten den staly. Jsou to události, které mají nějaký dopad. Ale já se vrátím k tomu textu, který jsme slyšeli. Já nechci, aby ty zprávy, které my vyrábíme, někoho bavily. Já ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: A co potom "Nova vás baví"? Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Ať baví ty diváky Nova, ale já nechci, aby ty Televizní noviny někoho bavily. Já mám za to, že tam je řada zpráv, které vůbec nemohou nikoho pobavit. Ale protože se náš život, který my žijeme, také neskládá jenom z tragédií a katastrof a skládá se i z normálních lidských věcí, protože i když vám to bude připadat legrační, tak ty lidi trápí úplně běžný, banální věci, tak já chci do těch Televizních novin dostat odraz ... mimo pravdivého odrazu politiky, ekonomiky, odraz toho běžného života těch lidí. Protože ve chvíli, kdy má začít mrznout a já vím, že si můžu dovolit do Televizních novin připravit reportáž o tom, že začne mrznout, protože ti lidé na to budou reagovat tak, že si prostě půjdou zavřít na noc skleník, což je věc, která je prostě podstatná. A pro řadu lidí je daleko podstatnější, než co ten den se stalo v parlamentu, co ten den se stalo v ekonomice. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Na tom kterém úřadě. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: I když já říkám, že ty zprávy tam musí být také samozřejmě. A ty zprávy samozřejmě u nás občas jsou koncipovány tak, aby jedna z nich mohla pobavit, aby byla úsměvná. Protože nemůžete vlastně zkoncipovat podle mého názoru celou tu relaci z vážných a těžkých zpráv, protože ta relace by byla pro běžného člověka jenom velmi obtížně ukoukatelná. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Vy jste se zmiňoval o zobrazování běžných lidských věcí, o odrazu toho každodenního života a pan Zdeněk Šámal už úvodem říkal - více občanských témat, konkrétní člověk, který se objevuje ve zpravodajských příspěvcích, když jsme hovořili o tom, jak se vůbec v té obecnější podobě změnilo zpravodajství. To znamená, běžný občan se také může stávat či stává hrdinou. On se stává hrdinou zpravodajských relací, on je zosobněním v tom lidském příběhu toho tématu, co se děje. To je, domnívám se, zásadní změna oproti právě tomu období, ke kterému se nějakým srovnávacím způsobem dostáváme. Je tomu tak? Otázka právě na pana Zdeňka Šámala. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Já si myslím, že tomu tak je. A je to taky něco, co jsme se prostě museli naučit. Do roku osmdesát devět tady neexistovalo v podstatě normální televizní zpravodajství. A já když jsem v roce devadesát poprvé vyjel za západní hranici a slyšel jsem v Norsku, jak mi říkají výraz story, tak jsem ne zcela chápal, co tím vlastně mají na mysli. Ale je to přesně toto, ten člověk, který je nositelem příběhu, který je někdy zajímavý, ale vždycky by měl být něčím příznačný, měl by v sobě něco obsahovat. Takže to je věc, kterou jsme tady v Čechách neobjevili, my jsme se ji naučili, nebo se ji snažíme učit, abych neříkal, že už u nás je všechno hotovo a nic už není před námi. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Když Martin Ondráček coby šéfredaktor přebíral jednu z cen od diváků televize Nova právě za práci redakce zpravodajství, to nejsou jenom Televizní noviny, tak právě těm, kteří se objevují v těchto příbězích, děkoval a říkal, že vlastně bez nich by to vůbec nebylo, že jedna ta dimenze je ti, kteří vytvářejí zpravodajské relace uvnitř televize, ale druhá právě ti, kteří něco zažívají a jsou tedy hrdiny, a nemyslím to teď nijak hanlivě, právě zpravodajských relací. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: To byla trochu nadsázka. Vlastně to byl takový ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Ale řekl jste to. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: ... sen, poděkovat těm lidem, kteří tam vystupují a kteří vlastně tím, že tam vystupují, spoluvytvářejí ty Televizní noviny. Ale já musím se Zdeňkem souhlasit, to je zvláštní disciplína, ty příběhy těch lidí, protože pokud ten příběh lidí je zobecnitelný, pokud ten příběh lidí je přenositelný, tak má zvláštním způsobem jako právo tam být, v těch Televizních novinách. Protože co víc vy můžete těm lidem ukázat než vlastně jejich vlastní příběh. A pokud ten příběh s sebou nese nějakou informaci, pokud ten příběh ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Zobecnění. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: ... nese nějaké přijatelnější zobecnění, tak je to ideální televizní žánr, s kterým se musí samozřejmě velmi šetřit, ale který funguje. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Další z jednoznačných změn, které vidíme na televizních obrazovkách, je právě ten vjem vizuální. Není to jenom ten reportér, ale jsou to také prvky grafické. Je zcela jiné prostředí, objevili se nám dva hlasatelé, mají v pozadí newsroom, v televizi Prima je virtuální studio. To vlastně kdybychom si pustili zpravodajskou relaci třeba z počátku devadesátých let nebo právě z roku osmdesát devět, jak jste vzpomínal, tak bychom asi byli velmi překvapení, jaká ta výrazná změna byla. Je pravdou, že tyto změny nastartovala televize Nova a Česká televize řadu těchto prvků následně také přebírala. V čem je ten hlavní důvod právě vizuální? A z jakého důvodu asi nebyly třeba grafy, nebo bylo to prostředí šedivé, strohé, nic neříkající? Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Jednak je to dáno technologiemi. Technologie teď umožňují nesrovnatelně víc, než umožňovaly před rokem, než umožňovaly před pěti lety, než umožňovaly před deseti lety. A že se zatraktivňuje obraz, ona televize je o obraze, stejně jako je o slově, prostě syntézou obrazu ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Říká se, že pět šestin pozornosti diváka je obraz. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Ano, to je pravda. Dokonce nevhodně přeběhnuvší elév v newsroomu umí upoutat pozornost víc než moderátor. To je pravda. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Vzpomínáte si ... Martin Ondráček ... když v newsroomu běží vlastně to, co je na čtecím zařízení, posluchači si možná vybaví ty texty, které běží pro kontrolu, že například diváci televize na x věcí upozorňovali a četli to souběžně a byly to takové ty maličkosti, jak tady říká pan Zdeněk Šámal, že někdo proběhne v newsroomu a vidí, že i maličkosti, jako na monitoru čtecí zařízení, dobře vědí, takových drobností si neobyčejně dobře všímají. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Všímají, no. Lidé jsou prostě všímaví. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Máte s tím zkušenosti? Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: My už jsme to odstranili. Já myslím, že to už u nás vidět není. Že jeden čas tam bylo vidět ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Ale vzpomínáte na to, že ... Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: ... to čtecí. Ale ti lidé si toho všímají a je to důkaz toho, že ty zprávy prostě nejsou dobře udělané. Protože pokud má divák při Televizních novinách, nebo při zprávách čas všímat si takovýchto drobností a pokud ho upoutá, promiň, Zdeňku, ale elév, který přeběhne za moderátorem, tak je to podle mě jako strašně špatný vysvědčení toho vedoucího vydání. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Souhlasí pan ředitel zpravodajství České televize? Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Já ne až tak zcela budu souhlasit, aby to nevypadalo, že jsme tady ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Že jste se už domluvil dopředu. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: ... nějaký domluvený. Ale tak já mám pocit, že prostě profesionalita je jenom jedna, takže snažíme se oba dva být profesionály, takže se snažíme jaksi ty věci posuzovat racionálně. Ale je pravda, že mnohdy z dobře povedené relace dokáže pokazit dojem jeden jediný detail. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Domníváte se, že když jsem zmiňovala, že veřejnoprávní televize jaksi začala následovat v tomto případě televizi komerční v té vizuální podobě atraktivity a dalších parametrů, že například je v tomto rozdíl mezi, dejme tomu, televizí veřejné služby a komerční? Případně jak je to v zahraničí? Dá se podle, dejme tomu, té vizuální podoby usoudit, co je ten či onen typ televize? Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Já nevím, jestli se dá usoudit až tak, že toto je rozdíl ... to je veřejnoprávní charakteristika a toto je charakteristika komerční, já mám pocit, že prostě televize u nás, ale i ve světě si drží určitý rukopis. Je to třeba práce se záběry. Já osobně se přiznám, že mě dlouhodobě bližší takový ten anglosaský styl práce se záběry, to znamená záběry spíše statické, pomalejší, nemám rád nájezdy a odjezdy, rychlé střihy. Ale řekl bych, že možná tady v Čechách je tenhle ten rozdíl ve formálních stránkách, v reportážích trošku víc patrnější, než jsem si třeba všímal jinde. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Chce doplnit Martin Ondráček? Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Já myslím, že je to pravda. Já myslím, že je pravda, že u nás ten rozdíl podle mě není příliš moc čitelný. Já myslím, že to podceňují ti tvůrci těch televizí, že prostě to je jedna z věcí, nad kterou se ti lidé zatím málo zamýšlejí. Protože když to poslouchám, tak si říkám, "ano, to má logiku," a vlastně si říkám, "my bychom měli dělat přesně pravý opak toho, co říkáš ty." Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Být rychlí, nájezdy, střihy. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Ano. Rychlí, nájezdy, jako dynamičtí v tom obraze a tak dále. Ale vlastně si nevzpomínám na to, že bych to někdy někomu říkal, že by se nad tím někdo příliš zamýšlel a že by někdo vlastně třeba s tou obrazovou složkou takhle hodně záměrně pracoval. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Když se podíváte třeba na zpravodajství BBC a ITN, tak vidíte, že tam je práce s obrazem hodně podobná. Tam některý ... je podobná v podstatě délka reportáží. Řekl bych, že u nás ty rozdíly jsou opravdu větší, ale tak to je potom otázka přístupu. Já se přiznám, že já na formální stránku reportáží a jejich ... udržování určitého rukopisu, který jsme si označili za standardní, kladu docela velký důraz. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Říká pan Zdeněk Šámal. Dostáváme se k dalšímu souvisejícímu tématu, poněvadž před x lety byly jednoznačné zprávy, které se objevily jak v rozhlase, v televizi, tak samozřejmě v novinách, procházely jistými tiskovými odbory a všude se všichni dozvěděli totéž. Teď samozřejmě mezi sebou média soupeří, kdo bude mít informaci, kdo ji bude mít rychleji. Nemělo by se stát - a my jsme to neměli, jak to, že jsme to neměli? A objevují se různé zdroje, ať ty zveřejnitelné či, jak se říká - zdroje, který nezveřejňujeme, a také různé typy informátorů. Do hry přicházejí různé složky hasičů, záchranky a teď bych mohla pokračovat, samozřejmě jsou to i informátoři z oblasti politiky. V podstatě bez informátorů jak dělat tedy televizní zpravodajství? To je zásadní změna, která se objevila v tom, jak se dostávat k informacím, k tématům a jak je vůbec zpracovávat. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: No, bez informátorů by to asi nešlo. Na druhou stranu je pravda, a to je zase spíš možná moje osobní posedlost, já nejsem příliš přívržencem těch nejrůznějších anonymních zdrojů - podle našich důvěrných informací. Já se snažím naše lidi, i když ne vždy důsledně se nám to daří a ne vždy je to možné, vést k tomu, aby to vůbec používali. Protože to je nejsnazší způsob jak se dostat do pekla. Nejsnazší způsob jak někoho očernit, někomu způsobit problémy, je, že to nakukám mladému naivnímu novináři a řeknu: "Nikdy mě neprozrazuj, ale je to opravdu pravda." Pak se to hraje - s odvoláním na nejmenovaný zdroj a ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Jak ověřujete poté? Jdete po dalším nezávislém zdroji, abyste měli ... Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Ano. Informace musí být ověřena ze dvou nezávislých zdrojů. Pro mě třeba nejsou dva nezávislé zdroje, když jsou to dva anonymové z jedné frakce, jedné partaje. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Jak si informátory či zdroje hýčká televize Nova? Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Já tady pokyvuju hlavou, protože úplně stoprocentně souhlasím. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Pánové, já už opravdu si myslím, že vy jste se sešli před naším pořadem a sešli si, co kdo bude říkat, a že se nesmí stát, abyste spolu nesouhlasili. Ale ať pokračuje Martin Ondráček. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Ono je to tak, že my jsme oba dva trochu vychováni tím, že ... Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Nás učil doktor Jirák. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Ano, ano. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Ten, vážení posluchači, od kterého jsme také slyšeli jeden z dnešních textů. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Tím, že oba dva víme, co se může stát, když ty zásady, které tady říkáme, nedodržíme. Protože ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Soudy, žaloby? Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: To je spíš jako profesní cesta do pekla. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Ostuda? Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Ztráta kreditu. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Ostuda taky. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Ano, ano. Protože je to tak, že ... je to tak, že nejmenované zdroje. Nejmenované zdroje je věc, která je velmi problematická. Máte frontu před dveřmi šéfredaktora lidí, který mají nejmenovaný zdroje, mají informace. Odcházejí s tím, že na tom samozřejmě musí pracovat, že samozřejmě ze dvou nezávislých zdrojů ta informace musí být potvrzena. U nás platí takové nepsané pravidlo, že pokud my v Televizních novinách použijeme nejmenovaný zdroj, a děláme to velmi, ale velmi málo, tak já si vyhrazuju právo vědět, kdo to je, a vlastně povolit to a vlastně na svojí vlastní odpovědnost verifikovat použití téhle té obezličky. Protože za to, za ten nejmenovaný zdroj se vám může schovat kdokoliv s jakoukoliv informací a ten člověk může mít jakoukoliv ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Motivaci? Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Jakýkoliv ... motivaci, jakýkoliv úkol tu informaci do toho sdělovacího prostředku podsunout. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Velmi krátce. Určitě zpravodajství před více než deseti lety, televizní zpravodajství, se nezaobíralo sledovaností a také samozřejmě finance byly v úplně jiné dimenzi používání. Dnes asi už všichni známe, co znamená sledovanost, co znamená právě v této souvislosti za základní rozdíl mezi komerčními médii, médii veřejné služby. Ta mají výhodu vzhledem ke koncesionářským poplatkům. Hovořili jsme o tom, co znamená také srovnávání počtu diváků. A ptám se, je televize veřejné služby standardním hráčem i právě s ohledem na sledovanost? Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Sledovanost pro nás určitě není tak zásadní jako pro kolegy, ale myslím si, že z hlediska zpravodajství a těch hlavních relací, o kterých se tady především bavíme, je standardním hráčem v tom smyslu, že asi podobně jako kolegové chce, aby její zprávy byly důvěryhodné, sledované a pokud možno originální. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Ale domníváte se, že by neměla být hlavním kritériem právě sledovanost u médií veřejné služby. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Já ... to by bylo pokrytecké, kdybych řekl, že ano. Ano, já říkám, sledovanost mě těší, čím vyšší, tím lepší, ale prostě vím, že jsou prostě věci, které nemůžeme překročit, abysme tu sledovanost zvyšovali. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Před x lety se určitě také nikdo nezaobíral objektivitou, nebo vyvážeností, říkejme tomu, jak chceme, poněvadž to bylo relativně jednoduché zadání. Určitě ta nejjednodušší poučka je - budiž slyšeny obě strany, která se běžně používá, tak aby obě strany měly možnost říci svůj názor. Ale já se ptám, je možný vůbec nestranný záznam nějaké události? Jak je to třeba s kamerou, může být neutrální? Dikce reportéra, dikce moderátora. Já mohu říct, "mám vás ráda," může to být to pozitivní, také mohu říct, "pánové, mám vás ráda," a všichni víme, co to znamená. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Samozřejmě, že existuje nestranný záznam té události. Prostě jestliže předseda Strany zelených svolá tiskovou konferenci, aby se vyjádřil na téma registrované partnerství, a Česká televize tu tiskovou konferenci natočí a nabídne ji na programu ČT 24 v nezkrácené podobě, tak já si dovolím říct, že to je ono. To je ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Ale když hovoříme o zpravodajství v souvislosti s reportážemi, jako neodvádějme to, pojďme zpátky do hlavních zpravodajských relací. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Ono to zpravodajství se trošku mění. Já třeba musím už zpravodajství České televize posuzovat z kontextu toho, že vysíláme čtyřiadvacet hodin denně, že existuje nějaká kontinuita, rozvoj zprávy, pojímání zprávy. Vůbec jsme se tady třeba nebavili o podílu živých vstupů ve zprávách, což je věc, která tady před deseti lety téměř nebyla. Takže myslím, že to k tomu taky trošku patří. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Takže domníváte se, že i ta možnost živých vstupů, dalších, dejme tomu, typů pořadů, které navazují na zpravodajství, je právě to, které má napomáhat jisté vyváženosti, objektivitě a tomu, aby právě tyto úhly pohledu, které mohou být, jak říkáme, stranné, nebyly? host: Samozřejmě. Ale je to tak ... principiálně je to podle mě tak, že ve chvíli, kdy ten divák odhalí, že se dívá na zpravodajství, které je nějakým způsobem zakřiveno, které je nevyvážené, které mu neposkytuje to množství informací, o kterých on si myslí, že by měl získat ze všech těch úhlů, tak ten člověk na to přijde. Ten člověk na to přijde, ten divák to pozná, ten divák ... Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: A nebere to vážně? host: Ztrácí k vám ... ztratí k vám důvěru, promiňte, a vy ohrožujete ... jako hazardujete s kreditem vůbec tý značky. To si málokdo může dovolit. Vy samozřejmě musíte být vyvážený v nějakém dlouhodobém horizontu, musíte být vyvážený v tom krátkodobém horizontu. Neexistuje podle mě televizní reportáž, o které by s klidným svědomím kdokoliv mohl říct: "Ta je úplně stoprocentně vyvážená." Vždycky tam je tisíc malých elementů, od toho, kdo mluví první, kdo mluví poslední, jak funguje kamera, jakou dikci zvolí ten redaktor, jaký prostor ten člověk má. Ti lidé, kteří tam vystupují, jsou různí řečníci, různě dobrý řečníci. Těch elementů je tam obrovské množství. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Domníváte se, otázka na oba dva vás stejná. Má televize moc, nebo vliv? Nejprve pan Zdeněk Šámal. Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Televize má vliv. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: A pan Martin Ondráček? Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: No, televize má vliv a má trochu i moc, ale myslím, že obecně se to přeceňuje. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: A stejně tak závěrečná otázka na oba dva vás shodná. Co se podle vás, poněvadž jsem zmiňovala úvodem, že oba dva máte dlouholetou zkušenost s televizní praxí, jak se říká, v médiích veřejné služby, tak také v těch soukromých, co se podle vás nejvíce změnilo od skoku před více než deseti lety a dnes? Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize: Víte, co se podle mě nejvíc změnilo, že se na obrazovku teďka dostane téměř všechno. Máte velkou jistotu, že cokoliv se na světě i u nás stane, tak to bude natočeno. Mobilním telefonem, amatérskou kamerou, najde si to cestu do televize. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Martin Ondráček. Martin ONDRÁČEK, šéfredaktor zpravodajství televize Nova: Úplně souhlasím. Úplně souhlasím. Obrovské množství obrázků, které v žádném případě se nikdy nedostaly ven. Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka: Opět moji dva hosté, pan Zdeněk Šámal z České televize a pan šéfredaktor televize Nova Martin Ondráček, spolu souhlasili. Tak končí dnešní pořad Média v postmoderním světě. Od mikrofonu se s vámi, milí posluchači, loučí a na slyšenou těší Ivana Denčevová. Zdroj: ČRo 1 - Radiožurnál Datum: 13.2.2006 Název: Rozhovor s Přemyslem Sobotkou Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Dobrý podvečer vám ze studia Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu přejí Martin Veselovský ... Petr NOVÁČEK, moderátor: ... a Petr Nováček. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Naší hostem je dnes předseda Senátu Parlamentu České republiky Přemysl Sobotka, dobrý večer. Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Dobrý večer. Petr NOVÁČEK, moderátor: Dobrý večer přeju i já. V poslední době minimálně dvakrát došlo k závažnému úniku citací nejspíše z policejních odposlechů, jednak v případě bývalého poslance ODS Vladimíra Doležala a minulý týden i v případě odstoupivšího ředitele Národního bezpečnostního úřadu Jana Mareše. Pane předsedo Senátu, považujete tyto indiskrece za důkaz investigace novinářů, anebo za cíleně zapuštěné informace? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Nevím, jakou roli hrají novináři, ale oni někde musí získat ty odposlechy a ten text musí dostat do svých rukou. A je to selhání těch, kteří odposlouchávají a kteří mají kolem toho písemný záznam, a potom to předají. Já jsem z toho velmi znechucen, když použiji slušný výraz, protože ukazuje to na totální propustnost policie, která dává k dispozici novinářům tyto texty a tyto odposlechy, a pak můžeme se dívat na Českou televizi, kde je přepis toho záznamu, a mě to strašlivě v této chvíli ne, že by uráželo, ale mě to strašně varuje. A ten důvod je jediný, že tady už se dostáváme do situace, kdy nemůžete věřit ničemu a policii bychom měli věřit. To, že novinář to získá, to není přeci nic proti ničemu. Petr NOVÁČEK, moderátor: A neznamená to ... Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Někdo mu to musí dát. Petr NOVÁČEK, moderátor: Promiňte, že vám do toho skáču. Podle vás jde tedy o cílené pouštění informací, ale jaký je ten motiv tušený? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: No, to se zeptejte těch, co to pouští. Petr NOVÁČEK, moderátor: Vy jako politik na věc jistě máte nějaký názor. Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Ale v každém případě plně zodpovědný je v daném okamžiku ministr vnitra. A jestliže je to takto opakované, tak v daném okamžiku ta plná odpovědnost je na něm a on by měl vyvodit důsledky. A jestli se bavíme i o odposleších přes, nebo na předsedu NBÚ pana Mareše, tak to už je podle mého názoru vrchol. Je to cílené, budiž, ale viníkem je ten, kdo nekontroluje, kdo dává podmínky k tomu, aby tyto odposlechy unikaly. Je to strašný vstup do demokracie, protože pak se skutečně můžeme dostat do situace, že kohokoliv z nás, který jsme odposloucháváni, nebo nejsme odposloucháváni, tak budeme prezentováni v tisku. Bojím se trošku v této chvíli. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Ve chvíli, kdy jste, pane předsedo, takto popsal situaci, tak nevím, jestli podle vašeho může jít například o rozklad bezpečnostních složek, protože asi se nemusíme bavit jen o policii, ale i o jiných, například zpravodajských službách, i ty pořizují odposlechy. Jak byste tuto situaci popsal a co by se z vašeho pohledu mělo udělat pro to, aby se třeba změnila? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: No, v každém případě je potřeba, aby každý řídící důstojník měl jasně daná pravidla a za ty někdo zodpovídá, někdo mu je dává a toto je potřeba vyšetřit. A jestliže se minulý týden objevilo z úst pana ministra vnitra, že ten únik informací byl z poslaneckého imunitního výboru, tak ať si to prošetří. Já se ale trošku bojím, že ty úniky nejsou z těchto míst, ale že jsou přímo z policie, protože ty přepisy jsou jasné. A respektive i ten zvukový záznam. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pardon, že vám skáču do řeči. Vy tuto pochybnost máte podpořenou nějakým argumentem, řekněme, pevnějšího charakteru než jen dojmem? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Ne, to všechno na úrovni dojmů. Ale ten dojem je pro mě dost děsivý, když se dívám v podstatě na televizní obrazovku, tam je zády člověk, který něco říká, vedle něj běží text, který je jasný, je cílený a je to podle mého názoru, já už se opakuji, je to špatně. Petr NOVÁČEK, moderátor: Kolega Veselovský vám nabídl jednu z těch nepříjemných variant, totiž, že by mohlo jít o symptom rozkladu bezpečnostních složek. Já vám nabídnu jinou. Myslíte si, že v úvahu připadá i cílená snaha destabilizovat politický systém v této zemi, například s ohledem na blížící se volby? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: To bysme se museli zeptat, kdo to organizuje a jestli tady skutečně není nějaká pátá kolona, která zezadu něco řídí. Za všechny bezpečnostní složky je někdo v této zemi zodpovědný, a je to samozřejmě vláda, je to ministr vnitra. A v případě Národního bezpečnostního úřadu to je premiér, takže v této chvíli hledejme odpověď u těchto lidí a tito lidé by měli vyvodit důsledky a podle mého názoru, pokud se toto objevuje opakovaně, tak jediná věc, kterou mohu udělat, odstoupit, nic víc, nic míň. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Abych se ještě jednou drobnou otázkou vrátil k uniknuvším odposlechům, podle ministra vnitra Bublana údajně z Poslanecké sněmovny, kdybychom trošku fabulovali a něco podobného se stalo na půdě horní komory Parlamentu České republiky, jakým způsobem by tam podle vašeho názoru mělo probíhat to šetření, pravděpodobně i policejní, které jste připustil právě u Poslanecké sněmovny? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Za prvé policie nemá právo vstupu na naši půdu, čili policie ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Ptám se teď čistě na tu technickou stránku věci. Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Technická stránka je jedině, že by Senát vytvořil určitou komisi, která by to prošetřovala, ale já si myslím, že to je jedna kauza, o které mluvíme, a je to bývalý poslanec Doležal, kde je možnost, že to uniklo, jak říká ministr vnitra, z půdy Poslanecké sněmovny. Ale ta situace o těch odposleších, ta běží přeci už několik měsíců, několik let a víme, že byly zde různé kauzy a vždycky to bylo na podkladě odposlechů, ale medializovaných, a to mi na to vadí, ať policie vyšetří, ať odposlouchává, když má na to důvod, ale následně, ať to jde k soudu, ale do té doby je to přeci věc, která je neveřejná. Petr NOVÁČEK, moderátor: Já obrátím list, dovolíte-li. Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Já dovolím. Petr NOVÁČEK, moderátor: Zhruba od poloviny loňského roku je zřetelný trend posilování volebních preferencí sociální demokracie a opačná tendence u ODS. Zprvu se to vysvětlovalo jistým překvapením, nebo okouzlením z Jiřího Paroubka a z jeho politického stylu. Čím je to dnes, deset měsíců po Paroubkově nástupu do čela vlády? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: To je těžká otázka a zároveň na druhou stranu není tak složitá. Přišel silný vůdce, a to třeba vím o premiérovi Paroubkovi, který všechno umí vyřešit, o všem ví, o všem rozhoduje, přináší miliardy z Evropské unie, vítězoslavně mává, jak se mu podařilo vyřešit na úrovni Evropské unie nebo tady doma celou situaci, ale když si potom ty všechny věci sledujete dál, tak zjistíte, že vlastně to byla jenom slova, byly to věty. A ten reálný skutek zatím není. Takže tento národ, a to nezpochybňuju průzkumy, tak tento národ v daném okamžiku je spokojený, líbí se mu to, ale já si myslím, že to není pravý obraz této společnosti, já si myslím, že toto se nemůže nikomu líbit, protože se nám sem zavádí určité prvky, které zavánějí i tlakem na, ať už členy sociální demokracie, kdo řekl cokoliv proti premiérovi Paroubkovi, tak v podstatě buď byl odepsán z kandidátky. A já položím otázku do vzduchu. Kde je levicové křídlo pana Kavana v sociální demokracii, kde o tom kde slyšíme? Nic takového neexistuje. V podstatě dneska je to hlas jednoho muže, který mluví za politickou stranu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pardon, že vám skáču do řeči, abychom se dostali více na zem. Tak, jak se hodlá ODS postavit vůči tomuto trendu? Protože sám říkáte, nebo jinak, když se podíváme na čísla z průzkumu veřejného mínění a předvolebních preferencí, ta mluví úplně jasnou řečí. Petr Nováček to říkal ... Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Vyrovnává se. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tak. Vy sám říkáte, to se přece nikomu nemůže líbit. Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Já jsem říkal, že doufám, že se to nikomu nebude líbit. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Doufám, jsem přeslechl. Já se ptám jinak. Bude ODS nějakým způsobem reagovat na to, jak vypadají ty volební preference a co, jak to vypadá, lidé preferují? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Já si myslím, že v této chvíli jsme už vlastně více než rok, nebo tři čtvrtě roku jsme v předvolební kampani, která v některých okamžicích mně připadá, že je zbytečně brutální a není na faktech, je na dojmech. A podle mého názoru ODS je připravena se svojí volební kampaní tak, aby v podstatě vygumovala ty plané sliby, které dává v současnosti sociální demokracie, a chceme přijít s konkrétním pohledem na to, co po vítězných volbách chceme dělat. Zatím se snažíme dělat kontaktní kampaně, snažíme se jezdit po celé republice a vysvětlovat. Myslím si, že to je nejrozumnější cesta, protože doufám pevně, že občané této země ještě nezapomněli a občané této země dovedou vnímat prohlášení předsedy, nového předsedy klubu sociální demokracie, že by rád viděl komunistického poslance na místě předsedy sněmovny a také zaznamenali jistě výzvu bývalého premiéra Zemana: "Když nechcete volit sociální demokracii, volte komunisty". Já nechci strašit komunismem, ale mě to v podstatě v této chvíli opět upozorňuje, že bychom se mohli dostat hodně, hodně do oranžovo-rudého spektra. Nechce se mi tam žít, já jsem si toho užil v životě dost. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pane předsedo, ještě jinak. Ona převaha levice, která je zřetelná z volebních průzkumů posledních, řekněme, šesti měsíců, je podle vás otázkou chvilkovou, například okouzlením levicového voliče, anebo na druhé straně značí chvilkovou slabost pravice, anebo jde o záležitost programovou, tedy dlouhodobou? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Já bych tam programový žádný moment ze strany sociální demokracie neviděl. Tam jsem zatím neslyšel nic o programu, kromě toho dvaceti šestitisícového platu a snížení nezaměstnanosti, ale to jsou pouze slova, ne způsob, jak to chtějí celé udělat. Program zatím žádný nevidím, kromě siláckých vět pana ministra kultury Jandáka, pana ministra zdravotnictví Ratha. A v této chvíli já vidím jeden problém, že lidé to necítí jako určité ohrožení demokracie, necítí to jako téma, které by je mělo zajímat, a pevně věřím, že do června, do začátku června, kdy budou volby, nám, Občanské demokratické straně, se podaří je přesvědčit, že jde také o to, co naše děti budou jednou platit a co budou dělat s tím státním dluhem. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Takže pojďme se dostat přímo k této otázce. Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý má pro trvale stoupající preference české sociální demokracie a naopak stagnující, či dokonce klesající preference vaší strany následující vysvětlení: "Zřejmě se ukazuje, že forma je více než obsah", to řekl v pátečních Hospodářských novinách. Tak se ptám, pane Sobotko, jestli si také myslíte, že více než program je důležitý, řekněme, dojem z té dané politické strany? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Když budu mluvit o naší politické straně, tak já pevně věřím, že obsah doplněný formou bude dostatečným argumentem. A je potřeba také, aby lidé četli, kde je pouze forma, kde není žádný obsah, a to je rozdíl mezi sociální demokracií a mezi Občanskou demokratickou stranou. Samozřejmě, že forma hraje svoji obrovskou roli a mám trošku strach, aby nebyla převýšena. Pamatujme na to, jaké byly sliby v roce 2002, které přinášela sociální demokracie, co se z toho zrealizovalo, podle mého názoru nic. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Jenom, Petře, jestli mohu ještě, zůstaňme spíš u předvolební kampaně ODS. Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Jasně, jsem tady představitel. Petr NOVÁČEK, moderátor: Tentýž úmysl jsem měl. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tak v tom případě se omlouvám, ptám se na to, jestli když sám tvrdíte, pane Sobotko, že forma možná právě v těchto dnech poněkud převažuje nad obsahem a že by lidé měli více číst předvolební programy a tak dále, tak se ptám na to, jestli vaše volební kampaň bude dbát více na formu nebo na obsah. Jestli budete reflektovat to, co minimálně exaktně dělané předvolební průzkumy ukazují, to znamená, že ta forma v tuto chvíli pravděpodobně vítězí. Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Nepředpokládáte doufám, že vám prozradím, jak vypadá připravená naše volební kampaň. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: A kdybych trošku předpokládal? Petr NOVÁČEK, moderátor: Ale, když odpovíte kolegovi Veselovskému, tak to zase tolik toho neprozradíte. To skutečně jenom obrys. Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Samozřejmě ta volební kampaň tak, jak je připravena, má svoje, i tu svoji formu, kterou chceme zjednodušeně vysvětlit náš program. A nebojte se, bude to jednak kontaktní přímo na každou domácnost a jednak to bude na přímou kontaktní kampaň, která se bude odehrávat na různých náměstích. Nic bombastického ale od nás neočekávejte. Právě půjde o to vysvětlit ten obsah. Ta forma bude určitě taky dobrá. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pane předsedo, Vlastimil Tlustý není spokojen s prací ústředního volebního štábu ODS a má proto v úmyslu rozeslat dopis, v němž regionální představitele vaší strany vyzve k vlastní aktivitě. Myslíte si, že je to od poslance Tlustého dobrý nápad? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Mě trošku překvapuje, že Vlastimil Tlustý v daném okamžiku trošku honí kočku za ocas, protože všechny regiony, to znamená kraje, už mají připravenou svoji volební kampaň. On možná jako leader Středočeského kraje tam u nich nemá, ale jinak vím, že všechny kraje mají připravenou kampaň a je připravená centrální kampaň. A právě pro to, že je kladen důraz na určitou decentralizaci, tak proto ty kraje už jsou možná dál. Že o tom neví pan Tlustý, mě osobně to překvapuje, protože se účastní jednání grémia a všechno ví. Já si myslím, že by pan Tlustý měl spíše zvážit, proč tyto věty říká. Já mám strach, že ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Počkejte, pane předsedo Senátu, zkuste nám tady dvěma novinářům a našim posluchačům interpretovat to, proč to pan Tlustý takto řekl. Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Já jsem řekl s otazníkem, že nevím, proč to dělá. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Vy to nevíte opravdu? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Já to opravdu nevím. Zítra na grémiu o tom budeme diskutovat a já pevně věřím, že pan Tlustý přijde a že si o tom pohovoříme, protože celý ten rozhovor, který byl v Hospodářských novinách, když to řeknu velmi slušně, byl velmi nešťastný. Takto se přeci nechová jeden z čelných představitelů ODS, když fakta jsou úplně jiná. On to trošku přehnal a přehnal to hodně. Petr NOVÁČEK, moderátor: Sociální demokracie s velkou pompou představila před čtrnácti dny svůj volební program. Komunisté s tím svým vyrukovali o minulém víkendu. Volební program mají už po ruce i zelení, tedy Strana zelených. A za dva týdny s ním přijdou i lidovci. V tom stejném čase někteří kandidáti ODS, možná nejen Vlastimil Tlustý, proto se na to ptám, hodlají rozjet svoji vlastní paralelní volební kampaň. Vidíte mezi tím souvislost? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: My máme v podstatě naše programové cíle obsažené v Modré šanci. Je to materiál více než rok starý. Teď se dopracovává do zjednodušené formy. A to, že bude v každém regionu se dělat ta kampaň, o tom jsem hovořil. Samozřejmě, že půjdeme po obecných programových cílech, které máme dané, a k tomu bude ten regionální zřetel. Nic proti ničemu, ať hoši a děvčata pracují. Petr NOVÁČEK, moderátor: Myslel jsem to asi takto a vyveďte mě, když tak, z mých myšlenek. Nedá se ta iniciativa Vlastimila Tlustého, vyjádřená v Hospodářských novinách minulý pátek, vnímat i jako jistá reakce na vnitřní nervozitu pramenící z toho, že konkurence už se svými volebními programy vylezla ven a začíná se tedy kolem jaksi čile projevovat, zatímco vy ještě vyčkáváte? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Pane redaktore, já nevím, co je volební program sociální demokracie, protože těch pět nebo deset odtrhů, které jsem zaznamenal, není žádný způsob, jak dosáhnout toho platu dva tisíce šest set a snížení o sto padesát tisíc nezaměstnanosti. Tam přece není o programu vůbec nic, to jsou jakési vzdušné, vzdušná přání. A mně to skoro připadá jako v tom roce 2002. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Jinými slovy, nervozitu vaši členové, nebo řekněme čelní členové a kandidáti vaší strany nepociťují, z vašeho pohledu? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Já jsem ji nezaznamenal. A ta nervozita, která vyplývá z textu a ze slov Vlastimila Tlustého, je jeho osobní nervozita. Já jsem docela spokojený, jak to v daném okamžiku volební štáb připravuje. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Sám jste říkal včera, že se sejde, tedy zítra se sejde vaše grémium. Znamená to, že jste ještě nejednali o tom, abych to řekl lidově, jestli podpoříte, coby grémium, Tlustého snahu nebo tu výzvu směrem do regionů, nebo ho, takříkajíc, postavíte do latě? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Já bych spíše viděl tu druhou variantu, protože ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Bude postaven do latě. Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Ne, on bude seznámen s tím, co ve skutečnosti už je připravené, o čem on neví. A jestliže neví, tak se má někde zeptat. V daném okamžiku ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Počkejte, pane předsedo Senátu, vy teď říkáte jinými slovy, že šéf poslanců ODS neví, jak vypadá a jaké intence má připravená předvolební kampaň ODS. Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Z toho textu, který on dal k dispozici médiím, Hospodářským novinám, netuší, ale mě to mrzí, měl by tušit, protože to už je hotové. Takže jsem velmi překvapen a pak to je spíše na tu druhou část, nebo druhou variantu, o které jsem mluvil. Bude seznámen, v uvozovkách bude postaven do latě. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: A pokud neodvolá, abych parafrázoval ... Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Jsme, jsme demokratickou politickou stranou, ale tady by měl odvolat. Petr NOVÁČEK, moderátor: Já si myslím, že je nejvyšší čas na to, abychom pozvali k telefonům naše posluchače v případě, že se chtějí na něco zeptat. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Posloucháte Radiofórum Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, naším dnešním hostem je předseda Senátu Parlamentu České republiky Přemysl Sobotka. A pro vás u rozhlasových přijímačů jsou tu dvě telefonní čísla - 221552155 a 221552255. Ještě jednou dobrý večer, vítám ve vysílání prvního posluchače s jeho dotazem. posluchačka: Dobrý večer, tady Severinová. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Povídejte. posluchačka: Všichni tady mají plnou pusu demokracie, ale ona tady nějaká demokracie je? Prosím vás, když probíhá třetí světová válka, tak, jak může bejt demokracie. A divím se, že to žádný z těch papalášů ještě neřekl. Tak nikdo nikam nic, nic prostě nevyřeší. Nejdřív se musí vyřešit ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Paní Severinová, já to myslím, necháme odpovědět posléze pana předsedu Senátu na tento, řekněme, názor, děkuji a na shledanou. Druhý posluchač, dobrý večer. posluchač: Dobrý večer, Horák, Karlovy Vary. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Povídejte. posluchač: Já bych se chtěl zeptat pana předsedy Senátu, když říká, že Paroubek je silná osobnost a že řeší tohle a že má popula ..., no, já si myslím o něm, že když tam nastupoval, vypadalo to, že bude mít taky pořádek ve svým úřadě. A nedovedu totiž pochopit jednu věc. Jak ti politici to tam chodí jaksi jenom zvyšovat platy. Jako třeba například jeho senátor Kubera, který současně dělá primátora Teplic a další čtyři takový ještě posty, který reprezentujou ten plat, co má v Senátu. Jak je možný, že mu tohle toleruje, jak je možný, že ze státních peněz se prostě takovýmhle způsobem obohacuje jeden člověk. Jak to může stačit, je to naprosto nelegální. Museli toho třeba nechat poslanci nebo ministři ve vládě, proč se takhle neděje v Senátě. Tak to bych se ho chtěl zeptat, pana Sobotky, jo, a pak ho budu volit, až si udělá pořádek v Senátu, na shledanou. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Na shledanou. Tak to je výzva, pane předsedo. Třetí posluchač s dotazem, dobrý večer. posluchač: Prchal, dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Povídejte, pane Prchale. posluchač: Prosím vás pěkně, poslouchám vaši rozpravu a zdá se mi, že Občanská demokratická strana neví, jak se říká, co je hot a co je čehý, protože jestliže pan Tlustý a jiní nevědí, co se bude dít a tak, tak se mi zdá, že matou lidi, to je můj dotaz. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Dobře, na shledanou. Čtvrtý posluchač, dobrý večer. posluchač: Dobrý večer, Robert Nový, Praha 8. Já bych chtěl pana Sobotku pozdravit a musím se přiznat, že jsem příznivec ODS, ale mám bohužel takovej divnej pocit z toho, že ty nadcházející volby budou asi pro ODS dost nešťastný, a to díky několika tvářím, který už jsou tak profláknutý, že tu ODSku prostě potopěj. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Kterým tvářím? posluchač: No, jedno z těch jmen tam padlo, třeba pan Tlustý a ještě někteří další jeho kolegové z poslaneckého klubu. Takže taková otázka, jestli by nestálo za to, postavit tu kampaň jako třeba před rokem na hejtmanech, který jsou lidi, bych řekl, na svejch místech a kteří by prostě tu ODSku dokázali vytáhnout třeba ke čtyřiceti, pětačtyřiceti procentům v těch volbách a ne to stavět na těch lidech, který už tam sedí třeba deset, dvanáct let a nevím, jestli ten úspěch jsou schopný tý ODSce přitáhnout. Díky, na shle. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Rozumím, na shledanou. Pátý posluchač se svým dotazem, dobrý večer. posluchač: Dobrý večer, já jsem Smutný. Pan předseda tam řekl mnoho silných slov, například o totální neschopnosti policie. Přitom myslím, že on sám není sto pochopit to, co ministr vnitra celkem jasně v televizi vysvětlil, jak ty odposlechy jeho stranického kolegy z ODS, že už ty odposlechy vůbec nebyly tajné a s největší pravděpodobností unikly z poslaneckého klubu, toho výboru. Ale měl bych tuto otázku. On mluví o nejasné vizi sociální demokracie. Jasná otázka, prosím o odpověď. Kolik, jaká bude daň z přidané hodnoty u potravin a léků, patnáct procent, jak je v Modré šanci, pět procent jako dosud, anebo nula procent, jak o tom mluví pan předseda? Martin VESELOVSKÝ, moderátor: To je jasně položená otázka, bude, pevně doufám, zodpovězena, pane Smutný, na shledanou. A poslední posluchač s posledním dotazem, dobrý večer. posluchač: Dobrý večer, tady je Melichar. Já jsem se chtěl zeptat, jestli si nemyslí pan Sobotka, jestli předseda jejich strany, pan Topolánek, není trochu pasivní v týhle tý kampani a vůbec vystupování, narozdíl od jiných předsedů jako z politických stran, co jsou v parlamentu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Dobře, pane Melichare. posluchač: Děkuji, na shledanou. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Petře. Petr NOVÁČEK, moderátor: Tak to byla série šesti otázek. První byla paní Severinová. Já se to pokusím nějak transponovat. No, dejme tomu takto, pane předsedo. Dokážete si představit, že naše posluchačka vnímá současnou situaci jako třetí světovou válku a v tom případě o nějaké demokracii, jak se vyjádřila, nemůže být ani řeči. Já vás trošku navedu, jestli jste mi dobře rozuměl. Lze za takový konflikt považovat třeba globální střet s terorismem, který znehodnocuje demokratické hodnoty? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Já bych v této chvíli řekl jedinou větu. Žádná třetí světová válka není, to je trošku přemrštěné, co říkala paní posluchačka. Ano, máme demokracii v České republice. Je v této chvíli v několika momentech jakoby ohrožena. Ten jeden moment je opravdu terorismus, což je dnes největší problém, který je globální. A u nás doma to vidím v nástupu té ultra levice. Přesto si myslím, že ochránci demokracie, ať už to jsou politici, anebo ať jsou to hlavně média, v této chvíli budou pracovat. Takže nebojím se o osud demokracie, bojím se o její rozsah. A z hlediska terorismu, to já si myslím, že je na dlouhé povídání. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pana Horáka zajímá, proč tolerujete, já bych to nazval, kumulaci funkcí. A jako příklad uvedl senátora Kuberu. Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: On tam řekl na začátku jednu věc, že pan premiér Paroubek má pořádek. A teď jsem, nevím, jestli to bylo ironicky, nebo ... Petr NOVÁČEK, moderátor: Kdy si uděláte pořádek vy? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: A já jsem to bral víceméně jako ironicky. A k té otázce, jestli pan kolega Kubera je schopen, nebo není schopen zvládnout tyto dvě funkce. Běžte se, já bych to doporučil tomu posluchači, aby se šel podívat, co dělá pan senátor Kubera. Když dokáže v podstatě končit po návratu ze Senátu v deset, jedenáct hodin na svém úřadu, zvládá kompletně veškeré věci, já jsem druhého takového člověka ještě neviděl a přiznám se, že je pro mě trošku unikát přírody. Pokud zastupitelé nemají s tím problém, tak já v Senátu s jeho prací už vůbec žádný problém. A já hlavně nejsem jeho nadřízený. My jsme si tam všichni rovni, to je jenom, aby posluchači si nemysleli, že za funkcí předsedy se vzadu schovává ředitel. Žádného takového nic není. Petr NOVÁČEK, moderátor: Jestliže pan Tlustý neví, co se přesně bude v jeho straně dít, nemate vlastní lidi, ptá se pan Prchal. Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: To je věc, o které jsme před chvilkou mluvili. Mě velmi překvapil pan poslanec Tlustý se současnou, ať už mediální, nebo jakoukoliv jinou prezentací a správně hot a čehý, jak bylo řečeno, ale je to jeden člověk a naše politická strana je týmová záležitost. Všichni ostatní vědí. To, že on neví, mám problém, že on není dostatečně informován, ale vlastní vinou. Ať zítra nám to vysvětlí. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pana Nového, který se otevřeně hlásí k sympatizantům vaší strany, tíží taková záležitost. Má za to, že některé tváře už dlouho známé, jako například poslance Tlustého, nedokáží vaší straně získat dostatečný počet voličů a ptá se, zdali by nestálo za to zapojit do nastávající kampaně například krajské hejtmany, kteří jsou ve svých regionech velmi úspěšní? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Samozřejmě, že v daném okamžiku jsem také mluvil o té decentralizované kampani, která bude na krajské úrovni, tak jsou to právě hejtmani a jsou to kandidáti, ať už na celé kandidátce, nebo to čelo, kteří budou prezentovat a budou nejvíce vidět, protože hejtmani, to je naše silná stránka naší politické strany, zároveň jsou to primátoři, nebojte se, opřeme se právě o tyto lidi a zároveň ale musíme se opřít i o ty, kteří jsou na těch kandidátkách. Je to jejich povinnost a dělá to každá politická strana. A my máme právě tu sílu na těch krajích. Petr NOVÁČEK, moderátor: Pan Smutný měl velmi konkrétní, jasný dotaz. Jaká bude DPH v případě, že to bude záviset na občanských demokratech, u potravin a léků. Pět procent jako dosud, patnáct procent podle rovné daně nebo nula procent, což nedávno připustil Vlastimil Tlustý? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Já začnu zezadu. Pokud se nám nepodařilo vyjednat před vstupem do Evropské unie jinou procentuální hladinu DPH než ta, která je, tak na nulu v žádném případě jít nemůžeme, protože Evropská unie nám to nedovolí. A naše téma je patnáctiprocentní daň, evropské téma kolem DPH je jasné - sjednocování na jedné dani, ale bohužel tady musím říct jednu věc. Staré země mají daleko více výjimek, než mají ty takzvané nové země. Tam se ten tlak nevytváří. Pro nás zůstává téma patnáct procent DPH jako rovná daň. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Pardon, Petře, jenomže vám skočím do řeči. Znamená to, že opět ještě v jedné věci, kromě tedy neznalosti předvolební kampaně, pan poslanec Tlustý úplně neví jaksi, v jakých intencích by se měl pohybovat? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Bavíme-li se o nula procentní DPH, jsme v Evropské unii. Evropská unie v daném okamžiku nepřipustí. A já si nedovedu představit to, že s tím by muselo souhlasit dalších dvacet čtyři zemí, kromě České republiky. Takže já to vidím jako zcela nereálné a ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor: A připouštíte, pane předsedo, že vám skáču do řeči, že v tuto chvíli tedy jako strana působíte poněkud nekonzistentně? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Já bych řekl, že je to jeden člověk. Je sice význačným představitelem Občanské demokratické strany a je to pan Tlustý. On to s náma ani neprobíral, tenhle výstřel. Já tomu trošku říkám výstřel z Aurory. Petr NOVÁČEK, moderátor: Na druhé straně je to váš finanční a ekonomický expert, v jehož, abych tak řekl oboru, se ty úvahy o DPH pohybují. Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Máte pravdu, ale v této chvíli já neumím jinak odpovědět, než že z mého pohledu přestřelil, tečka. Petr NOVÁČEK, moderátor: Jako šestý se dovolal pan Melichar. A ten chce vědět, zdali není pan Tlustý, v porovnání s předsedy jiných parlamentních politických stran, trochu pasivní? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: On mluvil o panu předsedovi Topolánkovi. Petr NOVÁČEK, moderátor: Promiňte, já jsem se, omlouvám se posluchačům i vám. Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/Ne, ne, ne ... Petr NOVÁČEK, moderátor: Mám to tady napsáno, nevím, proč se držím pana Tlustého. Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Není pasivní, akorát je možná méně vidět. A o to více, tak, jak vím, pracuje právě na volební kampani. Já pevně věřím, že ten pozvolný start naší volební kampaně, že bude daleko lepší než to, co se v této chvíli odehrává. Občané to uvidí. A já si myslím, že dokonce bude vidět ten diametrální rozdíl nad tou formou a nad tím obsahem. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Uvidíme, pojďme, máme ještě několik minut času. Pojďme ještě k dalšímu tématu. Koncem tohoto roku oslaví Senát desáté výročí své existence. V Mladé frontě DNES jste, pane předsedo Sobotko, řekl, že při této příležitosti chcete média a občany upozornit, že máte za sebou kus práce. Soudě z mimořádně nízké popularity Senátu, jakožto instituce, a ze stále klesající účasti v senátních volbách se ovšem zdá, že občané ani po deseti letech vaši práci nedoceňují. Jednoduchá otázka, proč? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Je to problém v podstatě medializace naší práce. To vidím jako základ. Obecně klesá účast ve volbách. Když si vzpomeneme na účast ve volbách do Evropského parlamentu, tak to bylo možná ještě ostudnější, než když jsou volby do Senátu. Chybí nám tady určitá prezentace naší práce. A v celé republice a všichni volají, je špatná legislativa, jsou špatné zákony, když si to sečtu za těch deset let a sečtu si to, co se odehrávalo teď na posledním našem jednání. Ano, podařilo se nám mnoho věcí vychytat, napravit. A teď se nebavím jenom o těch protiústavních věcech, které jsou, ale bavím se i o těch obsahu toho zákona, který byl špatně udělán, který v podstatě si protiřečí v různých paragrafech. To se nám podařilo. Je naším úkolem, a to je úkol pro nás pro všechny, abychom toto řekli a sdělili občanům. Volá-li někdo po dobrém zákonu, tak se má podívat, kdo se snaží ho aspoň vylepšit. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Tak berme toto jako závěr dnešního Radiofóra, jehož hostem byl předseda Senátu Parlamentu České republiky, pan Přemysl Sobotka. Děkujeme za váš čas a na shledanou. Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu Parlamentu České republiky /ODS/: Díky za pozvání, na shledanou. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: U mikrofonu byl Martin Veselovský ... Petr NOVÁČEK, moderátor: ... a Petr Nováček. Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Přejeme vám příjemný večer, třeba s poslechem Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu.