Nohavica je zbabělec, říká Hutka
Dlouho Jaroslav Hutka nenapsal žádnou písničku, o které by se tolik mluvilo. Teď mezi lidmi koluje jeho nový song o "udavači z Těšína". Proč si tímto vyřizuje účty s písničkářem Jaromírem Nohavicou, který na konci 80. let spolupracoval s komunistickou tajnou policií? Je trošku směšné, ža má vyprodané koncerty, myslí si o Nohavicovi Hutka.
A to jste se všichni tři sešli na Koncertě pro všechny slušný lidi v prosinci 1989, kde stojíte vedle sebe: Nohavica, Kryl a vy.
To jsme ještě o něm nic nevěděli. Je hezké, že se to jmenuje Koncert pro všechny slušné lidi.
Jaké jsou mezi vámi dvěma vztahy?
Od roku 1991 žádné. Protože tehdy jsem se dozvěděl, že spolupracoval s komunistickou tajnou policií. Podle mě to prostě nejde: být zároveň písničkář a konfident StB.
Do té doby jste byli kamarádi?
Ne, já jsem ho poprvé potkal na festivalu v polské Vratislavi, čtrnáct dní před listopadovým převratem. On byl ke mně strašně přátelský, říkal mi, že jsem jeho učitel, že jsem jeho vzor. Mluvil velmi obdivně.
Proč jste se vlastně rozhodl písničku napsat po tolika letech?
Já bych se kvůli téhle věci samozřejmě písničkou nezabýval. Ale před rokem se objevily nové dokumenty o tom, jak byl estébáky v srpnu 1989 vyslaný na služební cestu do Vídně. A tam byl úkolovaný ke styku s emigranty – jeden byl Karel Kryl, druhý Pavel Kohout. S oběma se setkal, o obou dal zprávu StB. To je blbý: úkolovali ho a on to splnil.
Co říkáte jeho omluvě: "Byl jsem s děvkou, ale seděl jsem s ní jen v kavárně, na pokoj jsem nešel." Tedy, že neřekl estébákům nic důležitého.
Přece to, co řekl v tom udání z Vídně, je přesně to, co tajná policie potřebovala vědět. Ona potřebovala o lidech vědět, jaké mají majetky, problémy, jakou povahu. A to on tam říká. My v disentu jsme se nezabývali odbojem, granáty, kulomety.
Jak to teď má Jaromír Nohavica mezi vámi písničkáři? Je neoblíbený i u ostatních?
Já myslím, že jo. Ale ani si nevzpomínám, že bych se o něm s někým bavil.
Jak by se podle vás měl Nohavica s temnou minulostí vyrovnat?
Problém je, že on o tom mlčí. Kdyby nemlčel, tak nevznikne ta písnička. Mně se zdá, že je docela nad věcí: odmítá se k tomu vyjádřit. Zatlouká. Teprve až když se něco objeví, tak něco řekne. A to tak zamlženě, že vlastně zatlouká dál.
Měl by se tedy podle vás dnes omluvit veřejně třeba na koncertě?
Nemusí to být na koncertě. Mohl napsat písničku nebo nějaké prohlášení, to je jedno. Nějak se vyjádřit. Právě to se mi od něj dnes zdá zbabělé, že se k tomu nevyjádří.
Jak si jako písničkář vysvětlujete, že má Nohavica přes to všechno muzikantský úspěch?
Tohle neumím posoudit. Veřejnost o jeho minulosti zase tak moc neví. Něco tuší, ale konkrétně... Spousta lidí vlastně ani nechce vědět, bolí je to. A podle dopisů, které dostávám, celou věc hodně lidí také zobecňuje: vždyť to musel tenkrát dělat každý, co vy víte!
To musí vás kolegy asi trochu bolet, že ten, který spolupracoval s StB, má dneska nabité koncertní sály.
To je trošku směšné, no.
Václav Dolejší MF DNES, 13. 11. 2007
2024