|
Listopad 1989 podle Hutky lidem ukázal, že mohou změnit historii
Praha - Pád komunismu v listopadu 1989 by si lidé měli připomínat, protože se tehdy ukázalo, že mohou sami ovlivnit historii. Myslí si to český folkový hudebník, skladatel, písničkář, malíř a spisovatel Jaroslav Hutka, který patří ke známým postavám sametové revoluce. Sedmašedesátiletý hudebník vystoupí v pondělí na Václavském náměstí na akci Znovu 89, která odstartuje finální část projektu, který po celý letošek připomíná události před 25 lety. Hutka se vrátil z emigrace v Nizozemsku 26. listopadu 1989 a ve stejný den už zpíval na manifestaci Občanského fóra na Letenské pláni. "Takové výročí by mělo být připomínáno, protože to znamenalo veliký zvrat v naší historii. Od té doby je život jiný. Je zvláštní věc, že jsme do té historie sami zasáhli, a měli bychom si připomínat, že to jde," řekl ČTK Hutka, který na závěr pondělní akce zazpívá písně Havlíčku, Havle a Náměšť.
Podle dnes zveřejněných výsledků agentury Median vývoj od listopadu 1989 nenaplnil očekávání 54 procent lidí v Česku a 70 procent na Slovensku. "Lví podíl na nespokojenosti mají veřejnoprávní prostředky. Informovanost je mizerná, veřejnoprávní televize a rozhlas soutěží s těmi komerčními v dělání pusté zábavy. Kdyby lidé měli skutečně zrcadlo minulosti, spokojenost by byla větší, protože oni jsou v té své nespokojenosti konfrontovaní pouze s hloupým žvaněním, které se objevuje v rámci takzvané vyváženosti, ale nejsou přítomny skutečné argumenty a historická fakta. Přes všechny problémy by si lidé měli uvědomit, že jsme se nikdy neměli tak dobře a nikdy jsme nebyli v takovém bezpečí," konstatoval Hutka. Člen čestného předsednictva občanského sdružení Společnost pro trvale udržitelný život a Čestné rady sdružení Děti Země v minulosti kandidoval za recesistickou Balbínovu stranu na ministra války. V "opravdové" politice Hutka neúspěšně usiloval za Stranu zelených o vstup do Parlamentu. Jako písničkář v současné době vystupuje po klubech. Svou tvorbu si vydává sám. Vypaluje si CD na svém domácím počítači, sám si kreslí a tiskne obaly a sám je prodává nebo rozdává na svých koncertech. Svou edici pojmenoval Samopal. "Vždycky říkám, že obal originál je za dvě stovky - a cédéčko je kopie, takže je zadarmo," podotkl. Hutka se narodil 21. dubna 1947 v Olomouci. Studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole, od konce 60. let začal vystupoval jako písničkář s Vladimírem Veitem, Hvězdoněm Cignerem a Petrem Kalandrou, později jako sólista. Stál u zrodu folkového sdružení Šafrán a byl jednou z jeho vůdčích osobností. Vydal řadu alb s vlastními skladbami i s moravskými lidovými písněmi. ČTK, 16. 11. 2014, České noviny
|
Signatář Charty 77 cítí potřebu připomínat historii bývalého Československa. Proto se podílel na tvorbě cyklů České televize Příběhy železné opony a V zajetí železné opony. "Pokud nebudou vznikat podobné dokumenty, budeme malí a blbí. To je cesta, jak mladým i starším lidem připomenout naši historii. Ale mělo by se to dělat důkladněji, a ne jako by z povinnosti. A také takové dokumenty vysílat v časech, kdy se na to lidé dívají," uvedl hudebník, který opustil v říjnu 1978 tehdejší Československo kvůli tlaku ze strany komunistické moci.