2024


  2023


  2022


  2021


  2020


  2019


  2018


  2017


  2016


  2015


  2014


  2013


  2012


  2011


  2010


  2009


  2008


  2007


  2006


  2005


  2004


  2003


  2002


  2001


  2000


  1999


  1998


  1997


  1996


  1995


  1993


  1990


  1989


  1986


  1984


  1981


  1980


  1979


  1978


  1977


  1976


  1975


  1973


  1971


  1970


  1969


  1968


  1966


  1965


ZORA RŮŽOVÁ (1949) - textařka, básnířka a výtvarnice. V letech 1965-1969 vystudovala SUPŠ v Praze, obor tvarování hraček. V 60. letech publikovala své první básně v časopise Divoké víno, ilustrovala a navrhovala plakáty, psala písňové texty pro Jaroslava Hutku (v letech 1969-1974 byla jeho ženou), Petra Lutku, skupinu Marsyas a Vladimíra Veita. Známá je i svými návrhy obalů Hutkových LP desek Stůj, břízo zelená (1974) a Vandrovali hudci (1976) a řady SP sdružení Šafrán. V roce 1976 emigrovala do Francie, kde žije dodnes. Její básně vyšly v roce 1983 v Champigny v bezejmenném sborníku, který v edici Světlík připravil Jan Pelc. V roce 1998 vydal Jaroslav Hutka CDROM Pramínek, který zahrnuje všechny jeho písně s jejími texty. Ty jsou obsaženy i v antologii textů českých písničkářů Den bude dlouhý (Paseka 2004).
Nakladatelství Torst vydalo pod názvem Schody od muzea veškerou její básnickou tvorbu z let 1965-2000. Pro mnohé čtenáře může jít o velký objev. Jde v podstatě o v české poezii vzácnou ženskou beatnickou poezii psanou formou intimních zápisků, vzpomínek na konkrétní události a různě rozvíjených introvertních úvah. Autorka mluví svobodomyslně a otevřeně, bez předsudků, s jistou skepsí, smutkem a nostalgií, ale bez sebetrýznivých depresí o svém soukromí, o svém intimním světě. Ač často opuštěná a opouštěná, kráčí světem opilá divokým vínem cizích pohledů, občas se jí zastaví srdce a stýská po prstech, které by přinutily její krev, aby pulzovala v těle, občas se snaží nevidět, netoužit a nechtít to, na co je její kapsa žalostně už prázdná, ve skutečnosti má ale stále v oné kapse jízdenku do dětství počmáraných chodníků a do času promilovaných nocí.
Ač se zjevně nedere na literární výsluní, je Zora Růžová skutečná, nefalšovaná a ojedinělá básnířka, která chodí po střeše mezi holubama, mluví holubí řečí a sbírá peříčka do kapes plnejch deště.

Úryvky z básní z knihy Schody od muzea.

Vlezl jsi do mne jako pod peřinu
a ne a ne vstávat
ráno, když už se nesní
Zalezl jsi mi za nehty jako špína
a můžu si je lakovat do zblbnutí
pořád budeš prokukovat
dělat mi ostudu: špinavá, špinavá, špinavá
tvojí láskou

***

Ale ty kouříš, já piju
Jak daleko jsem na dosah?
Řečním, řečním
ale mám na rtech jednou provždy
obtisk studu
za zvláštní podívanou
jako skrze záclonu, jako skrze okenice
na tvé chlapecky štíhlé nahé tělo
které mne laskavě doprovázelo

***

Odloučená od slov
v beztížném stavu hříchu
bolavá na kost
studená odevzdáním
těla
do rukou chlapům
kteří za to nestojí

Zora Růžová: Schody od muzea
Torst 2004 228 stran, cena neuvedena

Právo, 16.6.2005