2024


  2023


  2022


  2021


  2020


  2019


  2018


  2017


  2016


  2015


  2014


  2013


  2012


  2011


  2010


  2009


  2008


  2007


  2006


  2005


  2004


  2003


  2002


  2001


  2000


  1999


  1998


  1997


  1996


  1995


  1993


  1990


  1989


  1986


  1984


  1981


  1980


  1979


  1978


  1977


  1976


  1975


  1973


  1971


  1970


  1969


  1968


  1966


  1965


Zvířátka jsou u nás doma

Zvířátkům se v české literatuře líbí. Zabydlela se v ní už dávno, a to ve všech jejích žánrech, v knihách pro děti i dospělé. Jen si vzpomeňte na prozaické i básnické knížky českých spisovatelů, které jste četli nebo o nichž jste slyšeli. Trampoty mouchy na cestách Josefa Haise Týneckého, Povídání o pejskovi a kočičce Josefa Čapka, Dášeňku jeho bratra Karla, Lišku Bystroušku Těsnohlídkovu, Trampoty brouka Pytlíka, Kuře Napipi, Knížku Ferdy Mravence Ondřeje Sekory, zvířátka Nezvalova, Vančurova a další a další. Všemi těmi zvířátky bychom mohli naplnit celý les a jistě bych jich hodně zbylo i na jeho okolí s poli a loukami. I básničtí vrstevníci Jaroslava Hutky jsou ve zvířecím světě jako doma, Pavel Šrut objevil Hlemýždě Čilišneka i lelky ve skříni, Jan Vodňanský nás seznámil s gorilou, co dělá tousty na grilu, a ovšem i s grizzlym…
Mistrem nad mistry, který pronikl do světa zvířátek, byl básník, překladatel a esejista Emanuel Frynta. Jeho zvířátka známe z krásných písní Petra Skoumala. Frynta ve svých Písničkách bez muziky uvítal na světě hada, koně, žábu, plže, koťata, tygra, krtka, ježka, krávu, sýčka, velryby, hlemýždě, nosorožce, hrocha, osla, prase, velbloudy, červotoče, chobotnici, štěně, berana, vrabčáky, tchoře, kohouty, myš, lva, klokana, husu, slepici, holuba, lišku, lelky, mouchu, motýla, netopýry, jeleny, psa a ovšem též poda – zvíře vedle psa, kočky a koně člověku nejmilejší.
I Hutkovi nejbližší kolegové písničkáři zabydleli naše okolí spoustou zvířátek. Vzpomeňme na Jiřího Zycha z písničkářského sdružení Šafrán a na zvířátka, kterým díky jeho textům vdechl svým zpěvem nezapomenutelnou podobu Petr Lutka. Se zvířátky žili ovšem i mnozí písničkáři další, Hutkovi vzdálenější – je jich tolik, že z jejich skladeb uspořádal Zdeněk Vřešťál dokonce celá dvě alba s názvem Havěť všelijaká.
Na Hutkových zvířátkách je milé, s jakým elánem a radostí se mezi ně jejich autor pustil. Zvířátka v jeho písních žila již před čtyřiceti lety, vzpomeňme třeba jen na velrybu, co po moři plula… Jenže tentokrát vedla radost z psaní i zpívání Hutku téměř až k jakési veselé systematičnosti, k vytvoření písničkové zvířecí encyklopedie. Stojí za to srovnávat podoby zvířátek, jak poskakují a běhají českou literaturou posledních dvou staletí. Zvířátka Hutkova patří k těm nejpočetnějším a nejradostnějším. Děkujeme Ti za nové zvířecí kamarády, Jardo!

Jan Šulc