BOUŘE
hudba Vl. Veit, text J. Hutka, 2006


Šedivé nebe se sluncem až za mraky
Deštěm na krajinu po kapkách klesá
Za mokrou záclonou les dělá úkroky
Větrná mluva je bleskově kusá
Klikaté mramory leští vzduch do hromu
Praskavá světlice vpila se do stromu

Peřiny mokra jsou pod mlhu vystlány
Mlha kraj za šňůru potoka tahá
Údolí před chladem skrývá se do hlíny
Hlína je blátivě, neplodně nahá
Vichřice paty své do dubu srazila
Železnu ruku si o skálu rozbila

Život se přikrčil, z barev se vytratil
Šedivost přítáhka krajině uzdu
Barvy se rozpily, soumrak je začernil
Temnotu vyzval na spanilou jízdu
Do svých zdí z kamene domy se zařekly
Bázlivě do světla okna svá oblékly

Samota bubnuje na buben půlnoci
Kobyla lijáku na střechy močí
Myšlenka o smrti hlavou se potácí
Jak šelma z temnoty na krk ti skočí
Pověra z truhlice svíčku si vytáhla
Mířila na srdce, rozum však zasáhla