Jak zuby starého ještěra
skály se v krajině tyčí
slunce tu paprskem podpírá
mraky, co v moři se máčí
kamenné pláže a ostnaté keře
bez oken kostel, vypadlé dveře

Stařena do černých závojů
oděna, muž v černém plášti
vrací se do tichých pokojů
od hor se schyluje k dešti
vesnický hřbitov, železná vrátka
krumpáč a lopata, násada krátká

Obzor se ohýbá nad mořem
ve skalách hnízdící ptáci
potok se potkává s úhořem
bahnitým tokem se vrací
moře si v příboji vlny své solí
chechtání racků zaznívá z dáli

Z vyprahlé hlíny nezvedneš
odpověď, kterou tu hledáš
prázdná je pravda, prázdná lež
v horku si na kámen sedáš
tvá cesta odnikud nikam se točí
v dálce se klikatí, nikde nekončí

Za chvíli hvězdy se rozsvítí
rozťatý měsíc je v půli
Světlo se temnotou nesytí
kde hledat k životu vůli?
bloudění člověku jediná cesta
mlčící krajina, křičící města