Po českém vědomí táhnou se stíny
Temné a šedivé, na malém dvorku
A každý chtěl by svůj svět nějaký jiný
Tupost a zbabělost tančí svou polku
Staletí bez boje ale ne v míru
Staletí bez dějin, kotle bez varu

Panstvo co krade dnes nebo včera
Politik bez cíle, obchodních bez cti
V pradávnu ztracené smysl i víra
Hrdiny neznáme, nikdo je nectí
Co nikdo nehledá, to tady není
Strach a nic na duši těžko co změní

Jazyk se objevil, kdo jím však mluví?
Básník a filosof, ale jen v skrýši
Nikdo je nehledá, nic o nich neví
Duchové velicí - a kdo je slyší?
Prodejnost, váhavost, služebná mysl
Nikdo se nevzepnul, přesto však klesl

Bavit se o marnu, upéci vepře
Koláče podány, na dvoře králík
Hořčice, cibule a trocha pepře
Kosa a zahrádka, dláto a hoblík
Břicho a jistota: Nebude změna
Čechy jsou propast, čí je to vina?

Ten kdo zná krásno, zná samotu také
V tichu se uzavřel, tichem se nese
Ticho a nepaměť, usnutí měkké
V údolí skrývá se, stmívá se v lese
Podivná nuda jde za slovem Čechy
U varhan zpradávna zteřelé měchy