Borovice svou jehlou šijí
Šaty pro čínský akvarel
A slané vlny kámen pijí
Co sochařstvím břehy rozezněl

A staré moře mladý potěr
Nechá si třpytnout z věčnosti
A pratvar krabí chrastí do děr
Pod kámen oblý lehkostí

A člověk bose žulu hladí
Člověk, ach, co to znamená
Že vteřina tu bose chodí
Vteřina věčností zjitřená

Mrak běží v letu, přitom leží
Voda, nad vodou vodní býk
Svou zemi krávu shůry střeží
Aby pak do ní deštěm vnik

Hory zčernalé stálým ohněm
Kameny sluncem bělené
Zelené moře v tahu zorném
Modřinou nebe zbarvené

A člověk v černém s tváří ženy
Nepozměněn jde stoletím
Srdce tu tluče, ne však změny
Tíhou je vše a rozcestím