HADÍ KŮŽE hudba Vl. Veit, text J. Hutka, 1975
Stravovány hadím tělem skutečnosti Jdou dívky na popravu dospělosti
Najít svou náruč, jak pramen své břehy Protrhnout hráz a zmocnit se něhy
Rozpažit ruce a ztratit se v zemi Bolestí zrna vstávat na kořeny
Vdát se v nenávist, v divokost úhoru Semenem plevele zasáhnout úrodu
Nespatřit svět v možnosti tvoření Naděj pást rozbitím hrazení
V různosti hledat stopu kvality Dostihnout chaos na zmatku přibitý
Viděl jsem bolest obrozenou v odvahu Potkal jsem ženy, co utekly od prahu
Rozkročmo na koni do mlhy jely Úroky na daru pro sebe vzaly
Koleny zdržely nebeskou klenbu Křečí a výkřikem zaslechly kletbu
Smály se poslušné hladině rybníka Že pojme věrně vše, co se jí dotýká
Zaklely těla jak pannu do stromu Roztáhly listoví slunéčku jasnému
Potkaly ohen, co pro bouři rodí Co o bílé holi s praskotem chodí
Kde zbořen je oltář, tam nevstane kostel Tam bodlák semenem úrodu vyplel
Tam zbývá duši pustá zpovědnice Kopřiva váže domy do kytice
Muž prodá dům a žena vzroste stromem Co nese ovoce smyčkou a skokem
|