Byla jedna chudá vdova od samého pána Boha
Měla ona osm synů a devátou Kateřinu
A neměla ji čím živit, tak musela do služby jít
Paní mámo moje milá, nechte si mě raděj doma
Mně se jistě něco stane, z toho velká hanba bude
Neminula chvíle malá, Kateřina samodruhá
Na koho mám žalovati, na koho mám povídati
Na Hercega na mladého nebo služebníka jeho
Nepovídej na jiného, na Hercega na mladého
Už páni do vojny jedou a svých paní si nevezou
Mladý Herceg taky jede, Kateřinu si neveze
Ta sedničku zametala, slzama ji polívala
Ach, čeho se mám nadíti, dala mě sem moje máti
A už páni z vojny jedou a svým pannám dary vezou
Mladý Herceg taky jede, Kateřince dary veze
Veze on jí postýlečku, v postýlečce kolíbečku
Jak to matka uviděla hned mu vrata otevřela
Paní mámo moje milá, kde je moje Kateřina?
Ve chlévě kravičky dojí, druhá dívka u ní stojí
Mladý Herceg s koně skočil a hned tam do chléva vkročil
Není tu tvá Kateřina, však ví o ní tvoje máma
Paní mámo moje milá, kde je moje Kateřina?
Poslala jsem ji prát šaty, nemohu se jí dočkati
Mladý Herceg bodnul koně, však ona je u Dunaje
Tam ho potkal stařičký pán, kampak jedeš Hercegu sám
K Dunaji k té vodě jedu, mám tam svoji Kateřinu
Není tu tvá Kateřina, však ví o ní tvoje máma
Paní mámo moje milá, kde je moje Kateřina?
Dala jsem ji katu stíti, neměla na tě sváděti
A on měl dva nože čisté a na obě strany ostré
Jedním sobě hrob vykopal a tím druhým hlavičku sťal
Poroste tu liliečka, ať se kárá má matička
Poroste tu i hřebíček, ať se kárá můj tatíček
Poroste tu všeliký květ, ať se kárá celičký svět