Jaképak chceme pěstovat ovoce
Když život roubujem na představy
A vláhu čerpáme ve slovním potoce
Hnojíme obuškem uznání do hlavy

Jakou chcem lásku studánku přeskočit
Když přes ni hážem žabičky lží
Rozseknout hladinu a o břeh zastavit
Na studni stejně jako na louži

Jaké chcem utržit šlehnutí slova
Když stránkou mlátíme otep slámy
Máme strach rozhodit obilí ticha
Aby neprorostlo podrážkami

Koho chcem získat na svou stranu dnes
Vždyť přece v programu psáno je brát
V zlodějském spolku prázdných kapes
Pro pochod příkopem všechen lid zvát

A co to ženem za hladové stádo
Že jsme jím propásli už tolik let
Ovečku ztracenou nechali upláchnout
Na zvonku s tepaným nápisem SVĚT

Statečně vypřáhli postroje očí
A sedlo hodili na hřebce slepotu
Už sýkorky světla na římse netančí
Na duši navlékly bezešvou temnotu

Postel je domácky ustlaná do bezcíle
Nebesa napnutá ze slovních obratů
Čepicí zahnány bzučící chvíle
Zrušili jsme podstatné jméno SVOBODU

Strčili ruku pod sukni náhody
Zmizeli uvnitř jak stéblo v povodni
Snášíme s úlevou opačné porody
Zoufale hledáme cestu ke dni