Jsem hospodskej tohodle světa
Svět je zakouřená hospoda
O čtvrtý k ránu zpitá
A z alkoholů šílená
Podávám všechny lihoviny
Ale já je nevynalez
Svět, svět to je kopec hlíny
A v dopoledním slunci kocoviny

Podávám fantastická jídla
Ta podpoří vaše pudy
V mým koření je ta pravá síla
Právo silnějšího nejsou bludy
Strop hospody je falešná ústava
A židle jsou policajti
Každýmu vládne ústava
To hlídaj policajti
Místo světla svítím strachem
Ten osvětluje všechny tváře
A lidi přijdou zase
Strach lidi k hospodě váže

Hospoda je domov náš
Žitím se chceme pobavit
Tohle ví každej z nás
Tohle si nenecháme vzít
Z nenávisti se tloustne
Žádost bystří oči
Vražděním ti svalstvo zhoustne
A lidi jsou samý svaly
Lidská kůže furt tloustne
Tuční necitlivostí
A pro mládí mám zvláštní porce
Mládí je nás všech radostí

  Už pět tisíc let jsem hospodskej
  V mý hospodě byl Kristus ukřižovanej
  Byl sem dovlečenej Jan Hus
  A za jásotu upálenej
  U třetího stolu stál Kennedy
  V pravým rohu je Vietnam
  Tady je moc a ne u zelenýho stolu
  Tady má každej školu
  Za všechno velkej bakšiš mám
  A nikdo se nemusí zvedat od stolu

Místo soli používám závist
Mám jí v kuchyni plný pytle
A lidi sem táhne nenávist
A všichni si žijou vesele
Tuláky si sem nosí
Svázaný do kozelce
Ty tuláky, co choděj bosi
Nad jejich kostmi jsou ty pravý recepce
Má hospoda nemá okna
A nesvítí sem slunce
Tady se každej s každým potká
Tady se podávaj ruce

Do mý hospody choděj všichni
Až na jednoho vandráka
V mý hospodě se opíjí každej
Až na toho věčnýho tuláka
Ten kdo má v hlavě tisíc sluncí
Chráněnej věčným hladem
Ten blázen, co se vydal k slunci
Ikarus mi není vítaným hostem