JIMŮV PODIVNÝ SEN hudba J. Hutka, text J. Hutka, 1971
Na rozhraní Mississippi v Kentu Našel jsem tam pohozenou flintu
Rozhlížím se ostražitě kolem A vidím, že zjevil se tu jelen
Měl paroží rozsochaté velmi Jak tak koukal, tak na nervy šel mi
Rozhod jsem se, že hned po něm střelím Pak se stalo, na co pořád myslím
Leh si na zem, řekl Milý pane Jestli střelíš, zlá věc se ti stane
Proměníš se v jedovatou kobru A nakonec v pruhovanou zebru
Ze zebry se z tebe stane lože V ten moment tě začne pálit kůže
Narostou ti v hlavě čtyři rohy A prostřední bude velmi dlouhý
Pak budeš mít pocit, že jsi mečem A po cestě budeš koněm vlečen
Budeš si myslet, že kráčíš z bitvy Z očí ti budou trčet dvě břitvy
Schovej tedy pušku a jdi domů Otevř whisky, lehni si na slámu
Zítra budeš zas hrdinou mužem Kovbojem Jimem a strašným střelcem
Jim se vzbudil potem velmi zbrocen Co jsem to měl za prapodivný sen
Venku je tma, ještě není ráno A na ranči je docela klidno
Vtom Jim spatřil svoji ženu Mary Jak leze domů skrz v plotě díry
Sukni vykasanou, bosé nohy Domů k ránu nese mu parohy
|