JIMŮV PODIVNÝ SEN
hudba J. Hutka, text J. Hutka, 1971

Na rozhraní Mississippi v Kentu
Našel jsem tam pohozenou flintu
Rozhlížím se ostražitě kolem
A vidím, že zjevil se tu jelen

Měl paroží rozsochaté velmi
Jak tak koukal, tak na nervy šel mi
Rozhod jsem se, že hned po něm střelím
Pak se stalo, na co pořád myslím

Leh si na zem, řekl Milý pane
Jestli střelíš, zlá věc se ti stane
Proměníš se v jedovatou kobru
A nakonec v pruhovanou zebru

Ze zebry se z tebe stane lože
V ten moment tě začne pálit kůže
Narostou ti v hlavě čtyři rohy
A prostřední bude velmi dlouhý

Pak budeš mít pocit, že jsi mečem
A po cestě budeš koněm vlečen
Budeš si myslet, že kráčíš z bitvy
Z očí ti budou trčet dvě břitvy

Schovej tedy pušku a jdi domů
Otevř whisky, lehni si na slámu
Zítra budeš zas hrdinou mužem
Kovbojem Jimem a strašným střelcem

Jim se vzbudil potem velmi zbrocen
Co jsem to měl za prapodivný sen
Venku je tma, ještě není ráno
A na ranči je docela klidno

Vtom Jim spatřil svoji ženu Mary
Jak leze domů skrz v plotě díry
Sukni vykasanou, bosé nohy
Domů k ránu nese mu parohy