Kabát na věšáku v předsíni visí
a celému světu vyčítá cosi
zaslech totiž že košile
bližší než von je
no a na tu křivdu do tmy
hořce žaluje

Můj drahej kabáte
tma se ozvala
víš, já bych nejraděj
s tebou směnila
zbytečně pro pár slovíček
máš klopy schlíplé
snad tě pálí jen že sedíš
na dobrém bydle

Ty zahříváš lidi
a pěkně jim slušíš
a uvnitř chlupatej kožíšek nosíš
já pořádně nikdy nevím
ani kde stojím
a pokaždé darebákům
dobře posloužím

Má služba, kabáte
ta je nevděčná
a v příslovích bývá
krutě haněná
přesto od počátku světa
poctivě sloužím
a když objeví se světlo
ráda ustoupím

Kabát vylekaně
do tmy pohleděl
až do hloubi futra
velmi se styděl
a když začal den
a poslední cár tmy zmizel
no tak to co bylo v noci
dávno nevěděl