U Staroměstské radnice
Tesaři vážou s kládou kládu
A ženský perou suknice
Každej se těší na parádu
Jen purkmistr se dvěma dráby
Hasí si to, jak by krad
Do krčmy u zelený žáby
Kde denně sedá pražskej kat

Jó Mydlář, pražskej kat
Ten, co má Čechy rád
V srdci má pevnej řád
Že Čechem je, vše Čechům musí dát

A soused šťouchá souseda
A jeden každej žasne honem
Že hlava města usedá
Tak myrnix tyrnix za tím stolem
Kde hroznej Mydlář pije víno
Rychtář mu hodí tuhle řeč
Hej maestro, copak dělaj ráno
Však kliďánko a žádnou křeč

Nekoukaj se tak natvrdle
Vždyť ví, že zejtra má bejt v pánu
Ztrestáno státem na hrdle
Těch sedmadvacet českejch pánů
Co rozhodlo se vzdorovat
A vyznávati jinou víru
Chybu jejich opraví kat
Kterej jim vezme správnou míru

A nechci to jen za prachy
Je to otázka charakteru
Znám tvý katovský úspěchy
Ale ctím taky tvoji víru
Však uvaž tu věc bedlivě
Že jsou to tvoji bratři v Kristu
A nekoukej tak hněvivě
Že navrhuji schůdnou cestu

Stane se z tebe katolík
A zaplatíš mi vína džbánek
Eště ti řeknu za kolik
Půjde to rovnou do čítanek
Dostaneš horu českejch grošů
Za stětí a za věšení
A není to kšeft od hastrošů
Dostaneš ještě lešení

Kat řek: Vidím to reálně
Mí bratři stejně skončej bídně
Když nevezmou smrt ode mě
Tak na ně pošlou rasa z Vídně
Tak teda že jsem českej kat
Tak já to bezbolestně sfouknu
A že mám svoje lidi rád
Tak každýho i s láskou setnu

A tak se zřekl kalicha
A přijal svatý rozhřešení
Vzal katovskýho kulicha
A už se tyčí na lešení
Už tam ty český páni stojí
V očích maj propast bezednou
Kat pomodlil se podobojí
A popravil je pod jednou

A když bral mistra Jesenia
Aby ho zbavil jazyka
Řek Mydlář: Drahej mistře, i já
Bych radši propích Habsburka
I když se mi to trochu hnusí
Líp tak, než od učedníka
A co se týče Jana z Husi
Tak bez kata není mučedníka

Jó, bez kata to na mou věru
Nevejde nikdo do dějin
Umět vzít popravenci míru
A na kolena šmejknout s ním
Jenomže s českou elegancí
To nejlíp umí pražskej kat
Proč nás maj stínat cizozemci
Když líp to můžem udělat ...

Jó, Mydlář, pražskej kat ...