KOČKA, ŠUNKA A JÁ
hudba H. Cigner, text J. Hutka, 1970


Jednou jsem si zakoupil
Kilo pěkné šunky
Zradu jsem však netušil
Od proradné kočky
Řek jsem si, že šunka je
Bezva špek na slečny
Kočka běhá číhaje
Má jazýček mlsný

Stále kolem spíže courá
Vymýšlí si plán
Pod fousy si cosi mňouká
Já se ušklíbám
A vtom náhle zvonek zvoní
Dvéře otvírám
Blonďatá slečna v nich stojí
Její příchod je mi vítán

Svižně skvělou svačinu
Nám dvoum připravím
Okenice přibouchnu
Šunku vyzkouším
Slečna za tu šunku je
Převelice vděčná
Znalecky ji futruje
Je po těle pěkná

Také si mé kočky všimla
A kousek jí nabídla
Kočka ale soustem zhrdla
A do kouta utekla
Kočka prská a my blednem
Ve střevech pálí
Na jazyku převalujem
Chutná to jak cyankáli

Kočka mlsný jazyk má
Nic špatného nesní
Slečna tiše zaškytá
Žijem den poslední
Hodím šunku do kýble
Opustíme svět
Díváme se přiblble
Pojedli jsme jed

Odestelem, svlíkneme se
A jdem umírat
Děsem celí třeseme se
Začnem si tykat
Slečna škytá: Na mě to jde
Nevykvetu v květ
Slabý sten jí z hrdla vyjde
Ach, jak je mi maličko let

Usínám a zdá se mi
Že stoupám k pánbíčku
Tělo pěkně pod zemí
Dušička v nebíčku
Před nebem se zastavím
Teď se Petr ohlíd
Kolem něho profičím
Budu mít věčný klid

Svatej Petr, hlava chytrá
Vtom se zase otočil
Těžký klíč popadnul zbystra
Do hlavy mě uhodil
A já strašnou bolest cítím
Pak rány další
Propocený se probudím
Slečna Petra mi rve uši

Ty proutníku zkažený
Já nešťastná dívtka
Ty jsi zkázou pro ženy
Tvá prokletá šunka
Vzala šaty, oblékla
Ve dveřích se mihla
Nemusí hned nadávat
S tím mě dost namíchla

Náhle strašné podezření
Do hlavy se zahryzlo
Kočka vedle kýblu vrní
Srdce mi zamrzlo

walz:

Dívko má nešťastná
To je nedorozumění
Ach, tvá dušička zklamaná
Žádnému muži nevěří
Dokud nepůjde k oltáři

Tuhletu zkušenost
Vrytou v paměť mám
Až zas přijde milý host
Kočku k sousedům dám