KOČKA, ŠUNKA A JÁ hudba H. Cigner, text J. Hutka, 1970
Jednou jsem si zakoupil Kilo pěkné šunky
Zradu jsem však netušil Od proradné kočky
Řek jsem si, že šunka je Bezva špek na slečny
Kočka běhá číhaje Má jazýček mlsný
Stále kolem spíže courá Vymýšlí si plán
Pod fousy si cosi mňouká Já se ušklíbám
A vtom náhle zvonek zvoní Dvéře otvírám
Blonďatá slečna v nich stojí Její příchod je mi vítán
Svižně skvělou svačinu Nám dvoum připravím
Okenice přibouchnu Šunku vyzkouším
Slečna za tu šunku je Převelice vděčná
Znalecky ji futruje Je po těle pěkná
Také si mé kočky všimla A kousek jí nabídla
Kočka ale soustem zhrdla A do kouta utekla
Kočka prská a my blednem Ve střevech pálí
Na jazyku převalujem Chutná to jak cyankáli
Kočka mlsný jazyk má Nic špatného nesní
Slečna tiše zaškytá Žijem den poslední
Hodím šunku do kýble Opustíme svět
Díváme se přiblble Pojedli jsme jed
Odestelem, svlíkneme se A jdem umírat
Děsem celí třeseme se Začnem si tykat
Slečna škytá: Na mě to jde Nevykvetu v květ
Slabý sten jí z hrdla vyjde Ach, jak je mi maličko let
Usínám a zdá se mi Že stoupám k pánbíčku
Tělo pěkně pod zemí Dušička v nebíčku
Před nebem se zastavím Teď se Petr ohlíd
Kolem něho profičím Budu mít věčný klid
Svatej Petr, hlava chytrá Vtom se zase otočil
Těžký klíč popadnul zbystra Do hlavy mě uhodil
A já strašnou bolest cítím Pak rány další
Propocený se probudím Slečna Petra mi rve uši
Ty proutníku zkažený Já nešťastná dívtka
Ty jsi zkázou pro ženy Tvá prokletá šunka
Vzala šaty, oblékla Ve dveřích se mihla
Nemusí hned nadávat S tím mě dost namíchla
Náhle strašné podezření Do hlavy se zahryzlo
Kočka vedle kýblu vrní Srdce mi zamrzlo
walz:
Dívko má nešťastná To je nedorozumění
Ach, tvá dušička zklamaná Žádnému muži nevěří
Dokud nepůjde k oltáři
Tuhletu zkušenost Vrytou v paměť mám
Až zas přijde milý host Kočku k sousedům dám