V objetí světla a dotyku tepla
Žlutě kraj do polí otevřen
Nebeská klenba se do horka spekla
Mrak v dálce do sebe pohroužen
Obilí čeká až kosa ho skloní
Podvečer senem a bylinou voní

Žena se oděvem k nahotě blíží
Stařec se propadá do dětství
Prázdniny bez konce život mu dluží
On dluží životu poselství
Obilí čeká až kosa ho skloní
Podvečer senem a bylinou voní

Necítím vítr vát, jen pohyb tepla
Tělo se rozhlíží toužením
Dívka si znovu svou halenku zapla
Vítr les provanul smilněním
Obilí čeká až kosa ho skloní
Podvečer senem a bylinou voní

V potoku pod každým kamenem život
Stromy se do proudu vyklání
Ve větru zastavil komáří průvod
Slunce se opřelo do strání
Obilí čeká až kosa ho skloní
Podvečer senem a bylinou voní

Pod Lunou horkostí celá noc dýchá
Probouzí nejasná tušení
Myšlenka na požár na hraně ticha
Skutečnost nebo jen mámení
Obilí čeká až kosa ho skloní
Podvečer senem a bylinou voní