MĚJ SE DÍLU
hudba B. Dylan, text J. Hutka, 1967


Ty, co k nebesům páně vzhlížíš
Chceš mít svůj život zázračnej
Když nebudeš mít smůlu, potkáš štěstí
Ale o tom dnes nepřemejšlej
Vás odvahou ztratit nemůžeš
Nesmíš se bát ránu dát
Hlavně, když vůbec někam půjdeš
Ztrácí jen ten, kdo čeká na zázrak
Každej dobře to ví
Tak měj se k dílu
Tak pojď, pojď, pojď, měj se k dílu
Neboj se pořádně dupnout

Kolikrát jsem holce říkal
Ať jde se mnou domů spát
Holka by šla třeba ráda
Ale morálka ji nechá samotnou stát
Ty zatracený konvence naše
Zatraceně říkat Mám tě rád
Tím člověk na sobě jen vraždu páše
Tím, že dovede tak upřímně lhát
Každej dobře to ví
Tak měj se k dílu
Tak pojď, pojď, pojď, měj se k dílu
Neboj se pořádně natáhnout

Konvence je bejt slušně neupřímnej
Pak jseš uznán člověkem
Celej život nesesmilníš
Celej život se loučíš s životem
Pornografie je naše touha
Být živ jedenkrát, to není moc
Chuďas nikomu najíst nedá
Nikoho neokrádáš, sobě dáš temnou noc
Účtuješ se sebou samým
Tak měj se k dílu
Tak pojď, pojď, pojď, měj se k dílu
Už bys sebou mohla drobet hnout

Když máš pocit, že seš mladej
Tak máš pořád na všechno čas
Za půl hodiny kdybys měl bejt tvrdej
Tak bys pílila vokoušet krás
Času nazbyt není ani málo
Kdo nežije teď, je dávno už mrtvej
Jet na plný koule by snad za to stálo
Jen proto, že nevstoupíš do dějin, nezoufej
Na plný koule rozjeď žití
Tak měj se k dílu
Tak pojď, pojď, pojď, měj se k dílu
Neboj se všechno nakopnout

Kdo neumí milovat vopravdově
Miluje sprostě, ale musí
Času se musí ukrást život
A řádně ho máčet v chlastu žití
Závidíme lidem v bahně
Protože jsme zbabělí takhle žít
Život prožijem náramně snadně
A nakonec musíš jalovej umřít
Tuláci ti to poví
Tak měj se k dílu
Tak pojď, pojď, pojď, měj se k dílu
Tu desinfekci musíš vyplivnout