Po nebi válel se bachratej mrak
Říkal si: Proboha, jsem já to světák
Zalehnu oblohu
Slunce schovat mohu
A přitom jsem ze všech největší fešák

Tancuji po nebi s elegancí
Bez pasu letím tudy, kudy chci
Nikdo mě nezrodil
Zázrakem jsem tu byl
A galaxie jsou moji bratranci

Dokážu, co nikdo nedokáže
Stačí, když se dostanu do ráže
Mohu být pohořím
Pak se v žábu proměním
Peřinou, hrochem, pak ženou vleže

Tak tohle brumlal si bachratej mrak
Chvíli vypadal tak, pak zase tak
Cítil se perfektně
Široce a vzletně
Teď právě stal se z něj nákladní vlak

Nikdy čas nemaří, už je stromem
Teď zase jezdcem s divokým koněm
Je medvědí tlapou
Pak býkem s Evropou
Najednou ztmavnul a stal se deštěm

Udiven upad na střechy města
Nezbylo neumytého místa
Že nabubřelý byl
Za trest tu uklidil
I naše ulice už je čistá