Na nahém těle světlo se láme
Do známých tvarů, neznámých dnů
Vytažen z řeky prastarý kámen
Ooblostí vstoupil do lidských snů
Žena a skála ve vodní tříšti
Voda a touha přes skálu prýští

Poprsí pevné, v ruce tak jemné
S kapličkou stříškou, zvonek je v ní
V údolí zvoní, blízko jsi u mne
Vodou se brodím, lesem hlas zní
Soutěskou dolů, k prastaré strži
V záhybech těla skládám ti paži

Nohy jak sloupy dávného chrámu
Nabízí svátost, modlím se k ní
Po schodech vzhůru, otvírám bránu
Posvátný jazyk, život je v ní
Tajemství zrodu na dosah ruky
Hledané denně, ztrácené věky

Dolů se skály, chytám se stromů
Po pádu z prázdna nacházím tvar
Na lodi stožár, plachtíme domů
Bohyni plodů vkládám ten dar
Tělo se tělem rozkoší váže
Cit mocně vnímá, paměť to maže

Zapadá slunce na kopcich ráje
Adam svou cestu našel si už
V ledovcích studu všechno teď taje
Do pochvy lovec zastrčil nůž
Pradávná píseň smíchu a pláče
Rozkoší těla spolu nás vleče