NA VÝSLUNÍ SVOBODY
hudba J. Hutka, text J. Hutka, 1985


Léta už žijem na západě
A znova mluvíme o zradě
Nám na svobodě páchané
A z času už jen úzko je mi
Že možná nenajdem tu zemi
Pro děti z Ráje vyhnané
Máme se vzdát, máme si zvykat
Mlčet a lhát a nenaříkat
Zde na výsluní svobody
Zde na výsluní svobody

Zase se vzbouzet s pochybností
Nepozvaných, obtížných hostí
Kteří to jaksi nechápou
Že svět si moc jak karty rozdal
A básníkům se z duše vysmál
Pro jejich hlavu střapatou
Tady se vzdát, začít si zvykat
Mlčet a lhát a nenaříkat
Zde na výsluní svobody
Zde na výsluní svobody

Lhali nám tehdy při zrození
A lžou nám dál teď v cizí zemi
Právo na život, svobodu
Nám dospělost však zraky čistí
Teď už na ostří nenávisti
Cítíme vůni podvodu
A hledej teď jak z toho světa
Slepíš si víru do života
Zde na výsluní svobody
Zde na výsluní svobody

Hlupáci všude svými prachy
Umí hrát chrabře s mocí šachy
V partii předem vyhrané
A násilí s inteligencí
Svobodu věnčí svými věnci
A nikdo brvou nepohne
Noviny melou svými mlýny
Východ, Západ a blboviny
Zde na výsluní svobody
Zde na výsluní svobody

A my ve zmatku v cizím panství
Zpíváme chvály na vyhnanství
Tomu jsme život vsadili
A zapomněli na ty cíle
Cizí a vzdálené na míle
Tomu, co jsme tu potkali
Kde sílu vzít, neumřít tady
Pohnout se dál z prostoru zrady
Zde na výsluní svobody
Zde na výsluní svobody

Nevědomost a nuda čeká
Tam na západě na člověka
A starost platit nájemný
Oni nevědí, odkuds přišel
Co jsi měl v duši než jsi vyšel
Buď prvním v světě blažený
Svoboda slova divně tichá
Když slovu nikdo nenaslouchá
Zde na výsluní svobody
Zde na výsluní svobody

Léta už žijem na západě
A znova mluvíme o zradě
Nám na svobodě páchané…