NA VÝSLUNÍ SVOBODY hudba J. Hutka, text J. Hutka, 1985
Léta už žijem na západě A znova mluvíme o zradě
Nám na svobodě páchané A z času už jen úzko je mi
Že možná nenajdem tu zemi Pro děti z Ráje vyhnané
Máme se vzdát, máme si zvykat Mlčet a lhát a nenaříkat
Zde na výsluní svobody Zde na výsluní svobody
Zase se vzbouzet s pochybností Nepozvaných, obtížných hostí
Kteří to jaksi nechápou Že svět si moc jak karty rozdal
A básníkům se z duše vysmál Pro jejich hlavu střapatou
Tady se vzdát, začít si zvykat Mlčet a lhát a nenaříkat
Zde na výsluní svobody Zde na výsluní svobody
Lhali nám tehdy při zrození A lžou nám dál teď v cizí zemi
Právo na život, svobodu Nám dospělost však zraky čistí
Teď už na ostří nenávisti Cítíme vůni podvodu
A hledej teď jak z toho světa Slepíš si víru do života
Zde na výsluní svobody Zde na výsluní svobody
Hlupáci všude svými prachy Umí hrát chrabře s mocí šachy
V partii předem vyhrané A násilí s inteligencí
Svobodu věnčí svými věnci A nikdo brvou nepohne
Noviny melou svými mlýny Východ, Západ a blboviny
Zde na výsluní svobody Zde na výsluní svobody
A my ve zmatku v cizím panství Zpíváme chvály na vyhnanství
Tomu jsme život vsadili A zapomněli na ty cíle
Cizí a vzdálené na míle Tomu, co jsme tu potkali
Kde sílu vzít, neumřít tady Pohnout se dál z prostoru zrady
Zde na výsluní svobody Zde na výsluní svobody
Nevědomost a nuda čeká Tam na západě na člověka
A starost platit nájemný Oni nevědí, odkuds přišel
Co jsi měl v duši než jsi vyšel Buď prvním v světě blažený
Svoboda slova divně tichá Když slovu nikdo nenaslouchá
Zde na výsluní svobody Zde na výsluní svobody
Léta už žijem na západě A znova mluvíme o zradě
Nám na svobodě páchané…