NÁCHOD
hudba J. Hutka, text J. Hutka, 1971

V Náchodě pod hradem je pěkné náměstí
A na něm sloup stojí s tesanou pověstí
V kameni na paměť lidu, co chodí tu
I těch, co odešli, i těm, co budou tu

Mladičká jeptiška je též jenom žena
Nadcházel jí šlechtic, byla jím svedena
A jak to zvěděli ti, co zákon střeží
Od svých stolů vstali a pro kata běží

Kat zapřáhnul koně a do lesa zajel
Neb v té době v domě žádné dřevo neměl
Kristovu nevěstu na náměstí spálí
Bohu je nevěrná, se šlechtou se válí

Co se však nestalo, nikdo to netušil
Ten poprask v šlechtici svědomí probudil
Pryč s hříšným nástrojem, co svádí na scestí
Ona ať živa je, odejmu si štěstí

Vytáh nůž po předcích ostří přejemného
Jím odříz od těla nástroje hříšného
Toho psu pohodil, jen ať si pochutná
Tím činem jeptiška byla zachráněna

Tak je to v pískovci, kameni tesáno
Názorně náchodskému lidu zjeveno
Pověst je u konce, pravda však ještě ne
Jak bylo zjištěno z jistého pramene

Kdopak by uvěřil, že by psu pohodil
Šlechtic svou ozdobu a sám se odsoudil
Pro jednu jeptišku sluníčko nesvítí
Tak svatí otcové šli to prozkoumati

Do svého kláštera šlechtice pozvali
By svůj čin dokázal, tak na něm žádali
Šlechtic se dostavil, lem pláště u očí
Škrabošku na tváři, k důkazu přikročí

Na stůl se položil, hanbu svou odhalil
Otcové přikývli, žádný nepromluvil
Tiše se rozešli do svých cel k modlení
Ve své pochybnosti byli zahanbeni

Za město do lesů ladně šlechtic kráčí
O tom, co stalo se, mniši už pomlčí
Přišli by k ztrestání za svoje přiznání
Že poznávají to, co bylo k spatření

Jen jediný člověk v lese to uviděl
Jelikož pytlačil, tak o tom pomlčel
Že šlechtic pod olší roucha svá odkládá
Buď zdráva jeptiško, ať ti Bůh požehná

Že pytlák písmák byl, neměl co k snědení
Jedl, co ulovil, měl však volnost v psaní
A tak nám půvab té jeptišky vylíčil
Litoval jen, že ji svůdci neodloudil

Ti dva tam pod olší za ruce se vzali
Ve svém zas odění z háje pryč kráčeli
Pes běhal okolo a radostně štěkal
Šlechtic byl spokojen, radostně si hvízdal

Teď, když je prokázáno, že už mužem nebyl
Věřme, že ze studu do kláštera se skryl
Až do své smrti žil jeptiškám po boku
Že byl osvícenec, založil si školku