SAMOTA
hudba Vl. Veit, text J. Hutka, 1976


Samota je těžká
Bože, jak ta tíží
Otevře ti rány
Jak tomu na kříži
Nechceš tomu věřit
Že se to tak stalo
Vždyť ještě před chvílí
Všude bylo světlo

Všude plno lidí
Krásných k pohlazení
Pak se řeklo Sbohem
Těžko k pochopení
Je to přece lehké
Říct si Budem spolu
Vyprávěj to ale
Papíru a stolu

Co to byl za pocit
Kdesi na počátku
Kdy zbyl kdosi navíc
Duši plnou zmatků
Udiven se rozhlíd
Ach, co mě to tíží
Samoten a prázdný
A čas tolik běží

K smrti divně blízko
K radosti - ta dálka
Srdce nějak malé
Touha příliš velká
Náruč otevřená
Nemá koho přijmout
Marný, jsem tak marný
Nemohu si zvyknout