Znám já jednu hospodu, je z kamene mramoru
Je tam hospodská mladá, víno, pívo nalívá
Jednou tam tři pánové, překrásní rytířové
Hej, hospodská, hej, mladá, nalejte nám máz vína

Hospodská jim nalívá, po Kačence posílá
Kačenka víno nese až se jí ruka třese
Netřese se od džbánu, než od zlatých prstenů
Hej, hospodská, hej, mladá, je-li toto dcera tvá

A to není dcera má, to děvečka služebná
Jeli tudy formani, děvečku mi prodali
A když bylo zvečera, hospodská na ni volá
Jdi Kačenko postel stlát, ti pánové půjdou spát

Copak je to nového, sedm let jsem sloužila, postýlky jsem nestlala
Kačenko neodmlouvej, co ti kážu, to dělej
Jak Kačenka pokročí, rytíř za ní poskočí
Ne tak, ne tak, rytíři, já jsem z rodu dobrého, z rodu tobě rovného

Když jsi z rodu dobrého, pověz ty mně z jakého
Jsem krále inšperského, vlastní dceruška jeho
Když jsi jeho dceruška, tak jsi moje sestřička
Sedm let jsem tě hledal, a s koně jsem neslízal
A jak jsem s koně slezl, hned jsem tebe nalezl

A když bylo za rána, na Kačenku volala
Vstaň nevěsto ospalá, na kravičky nedbalá
Žádná vaše nevěsta, to je má vlastní sestra
Pojď Kačenko k placení za sedm let sloužení
Sto tolarů jí dala že jí dobře dělala, ještě pro ni plakala

Stoupni sestro na kámen a z kamene na třemen
Ze třmene na můj kůň, pojedeme, kde náš dům
Co bys matičko dala, bys o dceři věděla
Dala bych všecko zboží, bych věděla o dcéři
Nedávej všecko zboží, podívej se do dveří

Do dveří se podívá, panímáma omdlívá
Vstávej matko ze svých mdlob, ať nemusím kopat hrob