Kdopak mi vysvětlí, co ztrátou času je
Zda marní ten člověk, který se raduje
A nebo tenhleten, co zahloubán sedí
A zážitky různé ve své mysli vidí
Nemáme čas v žití všelicos stihnouti
Vše podle touhy své dobře rozděliti
Stud nebo nevhodnost o mnohé okrade
A tak fantazie všecičko dožene

I láska v představě, ach jak je silná
Je dobře vysněná a není klamná
Vše podle potřeby dobře se děje
Dlouhé se zkrátí, krátké prodlužuje

Člověčí představa dost silnou zbraní je
V ní slabý silnému virtuózně nabije
Odpor neoblomný hladce se přemůže
Zase se stal mocným ten, kdo už nemůže
Ten kdo je zesměšněn ve slávě zazáří
Ten kdo byl peskován, konečně se vzbouří
Ten kdo byl zesměšněn, vtipně teď promluví
Ta co je nehezká zmotá mužům hlavy

I tato píseň je v představě výborná
Slavná a placená, od lidí žádaná
Dívky po ní touží, mužům dává víru
Já slavná hvězda jsem spokojen nad míru
Mám v ní hlas rozkošný jako zlatý slavík
Zuby jak perličky a na těle smoking
A přitom vůdce jsem pašerácké tlupy
A denně zfackuju čtyři silné chlapy

Nic není hrůza válek proti představě
Slabé jsou proti ní líbeznosti ráje
Ubohý je vesmír se svojí věčností
Dávno byl ztečen lidskou představivostí
Jenomže teďkon mě zvláštní věc napadá
Že tohle všechno je podivná záhada
Ve svojí představě všechno bych vymyslil
Pouze fantazii nikdy bych nevysnil