Sokrate, Sokrate, dostaneš do zubů
Máš blbý otázky a otravnou hubu
Tohle ti neprojde, šťourale šťouralská
Však ti to ukáže zákonnost athénská

Odejdi pryč z Athén, nikdo tě nemá rád
Náš pokrok athénský nebudeš poslouchat
Nebudeš pomlouvat athénské předáky
Určitě jsi placen spartskými cizáky

Zradil jsi bohy a zradil jsi Athény
Kazíš nám mládež a obracíš zákony
Neříkej, že k tomu nutí tě svědomí
Přece žádné nemáš, ty chlape daremný

My jsme lid athénský, budem tě souditi
Zbytečně snažíš se činy své hájiti
My do tě vidíme, seš hnusný slavomam
Prospěchář, odpadlík, mluv, když jsi předvolán

Ano, jsem Sokrates, filosof chudobný
Pro vaše svědomí velice potřebný
A vy jste hlupáci, věříte pomluvám
Pro vaši zbabělost jsem k soudu předvolán

Stojím tu před vámi, stojím před svou obcí
Však jak se rozhlídnu, soudí mě pitomci
A otroci pomluv, otroci prospěchu
Nevím, jakou bych vám mohl dát útěchu

Mluvíte o škodě a mě z ní viníte
Skutečná škoda je, že chybně vidíte
Soudíte Sokrata a co tím získáte?
Chtěl jsem jen svobodu a vy ji ztratíte

Máte strach před mocným, proto mne soudíte
Věříte, že sebe takhle ochráníte
Čerta ochráníte ty vaše výhody
Jak je vám vzdálený prožitek svobody

Chtěl jsem být jedním z vás, vy jste mě odmítli
Poctivost prodali za trochu pohodlí
Zůstávám svobodný i před vaším soudem
Nebudu jako vy nikomu otrokem

Athénským tržištěm jásot se rozléhá
Naše spravedlnost po horách neběhá
Dostihla Sokrata a bude popraven
Půjdem se podívat, pojedem do Athén

holandská verze:

Sokrates, Sokrates, nu slaat jouw laatste uur.
Wij zijn jouw vragen zat, je smoel Staat ons te zuur.
Haarklover die je bent, nu is jouw pleit beslecht;
alles komt aan het licht voor ons Atheens gerecht.

Maak dat je wegkomt, man, niemand die jou niet haat.
Onze vooruitgang wordt niet meer door jou geschaad,
mannen van naam en faam niet meer door 't slijk gehaald
van dat Spartaans gespuis, door wie jij werd betaald.

Jij viel de goden af, jij verried onze stad,
jij voerde onze jeugd op het verkeerde pad.
Praat nu maar niet van plicht, niet van gewetensnood:
daarvan heb jij geen last, jij stomme idioot.

Wij zijn 't Atheense volk, waarvoor jij terecht moet staan.
Vergeefs is jouw verweer voor wat je hebt gedaan.
Wij weten wat jou dreef: eerzucht en winstbejag.
Walglijke dissident, spreek, nu je spreken mag.

Ja, ik ben Sokrates, 'k sta voor mijn stad en staat.
Wat zie ik om mij heen? Ezels in ambtsgewaad,
slaven van roddelpraat, slaven van eigenbaat.
Voor jullie kleine ziel weet ik geen troost of raad.

't Is jullie slavenangst die straks mijn vonnis velt.
Denk je soms dat je zó je leventje veilig stelt?
Als je dat veilig noemt: zorgloos van wieg tot graf,
ach, hoe oneindig ver ligt dat van vrijheid af!

Op de Atheense markt juichen ze nu pas echt:
't recht is niet bovenaards; hier en nu heerst het recht!
Nu treft het Sokrates, hier komt hij om zijn loon.
Dat moeten wij gaan zien. Met passend feestvertoon.