SUDETY
hudba Vl. Veit, text J. Hutka, 2006




V dešťovém stínu starého domu
Minulost bledne, do prázdna padá
Stěna se boří pod tíhou stromu
Kopřiva dveře na škvíru hlídá
Na stěně čtverec, vybledlý odraz
Jakoby stín tu zapomněl obraz

Vypadlá z tašek bezzubá střecha
Zuby jí pěstí vyrazil vítr
Průvan tu mlátí dírami ticha
Pod ponkem v kůlně zlomený metr
Nevchází nikdo po cestě domů
Lipovou alejí prastarých stromů

Na konci světa voda v ní ryba
Rybník své břehy blátem si meje
Na hrázi duby, pod hrází vrba
Hniloba půdu plodností seje
Potok se motá, meandrem zpitý
Rak couvá zpátky z vojenské boty

Byly tu sady, křoviny zbyly
Pramen zas znovu uzavřel studny
V člověčí stopě bolševník sílí
Hledáš tu pána, není tu žádný
Na nebi vidíš znamení vraždy
Bylo to chvilka a je to navždy

Zbořený kostel, křížová cesta
Dláždění ticha vymleté hrůzou
Ve stopě strachu nikdo se neptá
Na muka Krista páchané lůzou
Ve stopách krve zpustlého kraje
Zaslechneš pochod, dechovka hraje

Dechovka hraje, svědomí drnčí
Dějiny stydnou a paměť tápe
U šumných borů hřbitovy mlčí
Cyklista s helmou přes kořen šlape
Zřetelný obraz v duchu se mihnul
I když tak jasný v nepaměť padnul