SUPOVÉ HOSTINU MĚLI
hudba Vl. Veit, text J. Hutka, hrával pouze Vl. Veit, 1975


Supové hostinu měli
Zobák jak tureckou šavli
Den pomalu zhasíná
Vývoj byl o kousek dál

Ráno totiž vlády zemí
Do Konga šly lovit slony
U brodu se setkaly
Takhle spolu mluvily:

Máme dnes svět ohrožený
Na dvě půlky rozdělený
Člověk jako štěnice
Množí se nám velice

Nebudeme mít co jísti
Nebo atom dá nám pěstí
Smog a vody nečisté
Udělaj z nás smetiště

Nevzdělanost, chřipky, stresy
Průmysl zotročí masy
Chemie a ideje
Rozleptaj nás po těle

Informace, nervy pudy
Pití, tabák, léky, drogy
Mládež, sex a zákony
Svět je blízko pohromy

Nutno je nám všechny vésti
K poslušnosti, práci, štěstí
Aby měli chleba dost
A právo na povinnost

Přeli se, vykřikovali
Náboženství, vědy znalí
Vyrušili slonici
Sloní mládě krmící

Měla jasno od přírody
Naštvaly ji jejich soudy
Rozběhla se vesele
Zdupala je po těle

Teď tu v míru mrtvi leží
Supové po nebi krouží
Vítr občas zaduje
Lid se z toho raduje