SVATBA
Ty družbo nejmladší, pro Boha tě prosím
Bys také umřela, ty s ním spáti musíš
Když ji ukládali, jemu přikázali
Když bylo k půlnoci, k dvanácté hodině
Já se neobrátím, svej krásy neztratím
Pravím ti podruhé, obrať se ty ke mně
Já se neobrátím, svej krásy neztratím
Pravím ti potřetí, obrať se ty ke mně
Já se neobrátím, svej krásy neztratím
Za klobouček sáhnul, ostrý meč vytáhnul
A ráno raníčko, když se ženské sešly
Ach ženy ženičky, snídani nechejte
Její milá máti do komory vkročí
Bože můj, otče můj, co jsem udělala
A hosté se ptají jaký šat jí dají
Šibenko, šibenko, když ty budeš moje
Odspodu tolary, odvrchu dukáty
Už milenku nesou, mládenci pod věnci
|