Tak jsi mi má milá odjela kamsi
Jela jsem za vodu, za černé lesy
Vrať se už, má milá, vrať se už zpátky
Jen maličko počkej, chlapče můj sladký

Já čekat neumím, je mi tu smutno
Vždyť co jsem odjela, není tak dávno
Dny jsou jak gumové, nevidím konce
Už jenom desetkrát zapadne slunce

Deset dní, to je moc, chtěl bych tě dneska
Deset dní v životě je přece chvilka
Kolik jsme mohli za deset dní prožít
O to víc budem si dalších dnů vážit

Co bude, to bude, dneškem žijeme
Mýlíš se, žijem tím, že srdce máme
Pojedu za tebou, sejdem se přece
Milý, to nedělej, je tu hranice

Láska je bez hranic, všechno přemůže
Miláčku, celníka ale nezmůže
Já mu to vysvětlím, on to pochopí
Milý, to nedělej, nebo tě lapí

Vždyť jsem nic neukrad, proč by mě lapal
Je za to placenej aby to dělal
Kdo mu to poradil, kdo mu to platí
Ach, milý, jak se můžeš takhle ptáti

Čet jsem, že lidi svět sobě dělali
Četla jsem, že by na něm ráj míti chtěli
Tak proč ho nemají, řekni mi milá
Často jsem na to myslila

Čert je vem, my ale budem žít jinak
A co když sluníčko zaleze za mrak
Budem žít na nebi a ne pod nebem
Zdědili jsme žebřík, po něm vylezem